· 8 years ago · Apr 19, 2018, 11:40 PM
1-- phpMyAdmin SQL Dump
2-- version 4.0.10.11
3-- http://www.phpmyadmin.net
4--
5-- Host: localhost
6-- Generation Time: Apr 19, 2018 at 11:31 PM
7-- Server version: 5.1.73
8-- PHP Version: 7.0.0
9
10SET SQL_MODE = "NO_AUTO_VALUE_ON_ZERO";
11SET time_zone = "+00:00";
12
13
14/*!40101 SET @OLD_CHARACTER_SET_CLIENT=@@CHARACTER_SET_CLIENT */;
15/*!40101 SET @OLD_CHARACTER_SET_RESULTS=@@CHARACTER_SET_RESULTS */;
16/*!40101 SET @OLD_COLLATION_CONNECTION=@@COLLATION_CONNECTION */;
17/*!40101 SET NAMES utf8 */;
18
19--
20-- Database: `helpdesk`
21--
22
23DELIMITER $$
24--
25-- Functions
26--
27CREATE DEFINER=`root`@`localhost` FUNCTION `fnStripTags`( Dirty varchar(4000) ) RETURNS varchar(4000) CHARSET latin1
28 DETERMINISTIC
29BEGIN
30 DECLARE iStart, iEnd, iLength int;
31 WHILE Locate( '<', Dirty ) > 0 And Locate( '>', Dirty, Locate( '<', Dirty )) > 0 DO
32 BEGIN
33 SET iStart = Locate( '<', Dirty ), iEnd = Locate( '>', Dirty, Locate('<', Dirty ));
34 SET iLength = ( iEnd - iStart) + 1;
35 IF iLength > 0 THEN
36 BEGIN
37 SET Dirty = Insert( Dirty, iStart, iLength, '');
38 END;
39 END IF;
40 END;
41 END WHILE;
42 RETURN Dirty;
43END$$
44
45DELIMITER ;
46
47-- --------------------------------------------------------
48
49--
50-- Table structure for table `articles`
51--
52
53CREATE TABLE IF NOT EXISTS `articles` (
54 `userID` smallint(6) NOT NULL,
55 `articleID` int(11) NOT NULL AUTO_INCREMENT,
56 `category` set('POS','PRG','PVY','POG') NOT NULL,
57 `title` text NOT NULL,
58 `content` text NOT NULL,
59 `timestamp` timestamp NOT NULL DEFAULT CURRENT_TIMESTAMP,
60 `visits` int(20) DEFAULT NULL COMMENT 'NIC NEPŘIDÄ‚ÂVAT',
61 PRIMARY KEY (`articleID`)
62) ENGINE=MyISAM DEFAULT CHARSET=utf8 AUTO_INCREMENT=272 ;
63
64--
65-- Dumping data for table `articles`
66--
67
68INSERT INTO `articles` (`userID`, `articleID`, `category`, `title`, `content`, `timestamp`, `visits`) VALUES
69(59, 222, 'POG', '3. Rastrová grafika', '<h1>RASTROVÁ GRAFIKA, ÚPRAVA FOTOGRAFIÍ, TVORBA ZÁKLADNÍCH OBJEKTĹ®, PRÁCE S TEXTEM</h1><p>Na rozdíl od vektorové grafiky, kreslíme v pixelech a ne ve vektoru. Pixel = nejmenší grafický bod.</p><p>Nejsou tak ostré jako vektory, lépe se upravují a míchají.</p><p>Rastrové obrázky jsou napĹ™íklad fotografie.</p><h4>Nevýhody bitmapové grafiky</h4><ul><li>velké nároky na paměťové zdroje (pĹ™i vysokém rozlišení a barevné hloubce velikost obrázku dosahuje i jednotek megabytĹŻ, v profesionální grafice se běžnÄ› operuje i s podklady o desítkách megabytĹŻ)</li><li>zmÄ›na velikosti (zvÄ›tšování nebo zmenšování) vede ke zhoršení obrazové kvality obrázku</li><li>zvÄ›tšování obrázku je moĹľné jen v omezené míĹ™e, neboĹĄ pĹ™i vÄ›tším zvÄ›tšení je na výsledném obrázku patrný rastr</li></ul><h4>Výhody bitmapové grafiky</h4><ul><li>poĹ™ízení obrázku je velmi snadné napĹ™íklad pomocí fotoaparátu nebo pomocí skeneru.</li></ul><h4>Úprava fotografií</h4><p>Upravovat fotky mĹŻĹľeme pomocí filtrĹŻ, oĹ™ezu, kĹ™ivek, mazání, pĹ™ibarvení, zaostĹ™ení apod. SlouĹľí nám k tomu panel nástrojĹŻ vlevo nebo ikony v pravé dolní ÄŤásti u kaĹľdé vrstvy. Vrstvy mĹŻĹľeme skrývat a upravovat kaĹľdou zvlášÄ¹Ä„.</p><h4>Co vše se dá upravovat?</h4><ol><li>OĹ™íznutí obrázku</li><li>VyváĹľení barev</li><li>Expozice</li><li>Redukce šumu</li><li>ÚrovnÄ› nebo kĹ™ivky</li><li>Kontrast nebo kĹ™ivky pro doladÄ›ní kontrastu</li><li>ZostĹ™ení/rozmazání</li><li>ÄŚernobílý filtr</li><li>ZmÄ›na velikosti obrázku</li></ol><h4>NejpouĹľívanÄ›jší programy pro práci s rastrovou grafikou:</h4><ul><li>Adobe Photoshop</li><li>GIMP</li><li>Corel PHOTO-PAINT</li><li>Zoner Photo Studio apod</li></ul><p><strong>Formáty:</strong></p><p>PouĹľívané formáty souborĹŻ rozlišujeme jako nekomprimované a komprimované, komprimované pak na formáty s bezeztrátovou ÄŤi ztrátovou kompresí:</p><ul><li>APNG</li><li>BMP</li><li>GIF</li><li>HDP</li><li>JPEG</li><li>MNG</li><li>PNG</li></ul><h4>Práce s textem</h4><ul><li>Naleznete na panelu nástrojĹŻ</li><li>Vyvolá se také stiskem klávesy T</li><li>VýbÄ›r fontu písma</li><li>VýbÄ›r Ĺ™ezu písma</li><li>Vybere se velikost písma v bodechVelikost písma</li><li>Zarovnání textu</li><li>Barva textu</li></ul><p><img src="https://i.froala.com/download/68ad900e1339c68dfcc1abe2bae85a94544941ca.png?1524141524" style="width: 43px;" class="fr-fic fr-fil fr-dii"><img src="https://i.froala.com/download/3279ae61416fa905c3d4c98a4460b35f8e620df7.png?1524141544" style="width: 573px;" class="fr-fic fr-fil fr-dii"></p><p><br></p><h4><br></h4><h4><br></h4><h4>Tvorba základních objektĹŻ</h4><ul><li>zmÄ›na velikosti</li><li>otoÄŤení</li><li>zkosení</li><li>deformace</li><li>pĹ™evrácení</li></ul><p><img src="https://i.froala.com/download/03b730ac2cc0e9efbcba8a90f8e2cf572e8fc039.jpg?1524141587" style="width: 314px;" class="fr-fic fr-dib fr-fil"></p>', '2018-04-19 12:40:03', 14),
70(60, 65, 'PRG', '8. Dephi a jeho pĹ™edchĹŻdci', '<h2>Dephi a jeho pĹ™edchĹŻdci, princip, popis prostĹ™edí (paleta komponent, formuláĹ™, object inspektor), postup tvorby projektu, uloĹľení, ladÄ›ní a spuštÄ›ní</h2><p><strong> </strong></p><p><strong>Delphi a jeho pĹ™edchĹŻdci</strong></p><p>Delphi je vývojový prostĹ™edek pro vytváĹ™ení programĹŻ pracujících v prostĹ™edí MS Windows, který v sobÄ› spojuje silnou sadu vizuálních nástrojĹŻ pro tvorbu všech ÄŤástí aplikace s výkonným kompilátorem a prostĹ™edky pro vytváĹ™ení databázových aplikací. Delphi je nástupcem Turbo Borland Pascalu a Object Pascalu a je zaloĹľeno na objektovÄ› orientovaném programování a na vizuálním programování. Vizuální programování umožňuje vytváĹ™ení uĹľivatelského rozhraní jinak neĹľ psaním textu programu – pomocí jiĹľ vytvoĹ™ených komponent. Delphi obsahuje princip dvoucestných nástrojĹŻ (two way tools), tj. vazby mezi vizuální a textovou (programovou) tvorbou aplikace.</p><p><strong>ProstĹ™edí Delphi</strong> </p><p><strong>Nástrojová lišta</strong></p><p>Standardní nástrojová lišta má tlaÄŤítka ve dvou Ĺ™ádcích rozloĹľena do 4 skupin:</p><p>4 z menu FILE – open, save all, save, new</p><p>2 z menu NEW PROJECT – add file to project, remove file to project</p><p>4 z menu VIEW – view unit, view form, toggle form/unit, new form</p><p>4 z menu RUN – run, pause, trace into, step ower</p><p><strong>Paleta komponent</strong></p><p>Komponenty jsou základní stavební prvky kaĹľdé aplikace Delphi a tvoĹ™í tzn. visual component libraly (VCL). Paleta komponent je specializovaný druh nástrojové lišty, který zpĹ™ístupňuje všechny komponenty z VCL.</p><p><strong>Form designer</strong></p><p>Zde se odehrává celý vizuální návrh aplikace. Na zaÄŤátku je to prázdná pracovní plocha s vyteÄŤkovanou mĹ™íĹľkou na kterou postupnÄ› umisĹĄujeme komponenty, propojujeme je a pracujeme s daty. Program má vĹľdy hlavní a nÄ›kdy i sekundární formuláĹ™e.</p><p><strong>Postup tvorby projektu</strong></p><p>Vybereme na paletÄ› pĹ™íslušné komponenty a prdneme je na formuláĹ™</p><p>Provedeme propojení komponent a nastavení vlastností v object inspektor (properties)</p><p>OšetĹ™íme jednotlivé události v object inspektoru (events)</p><p>Naprogramujeme zdrojový kód</p><p><strong> </strong></p><p><strong> </strong></p><p><strong>Object inspector</strong></p><p>Obsah OI se mÄ›ní podle toho, která komponenta je právÄ› aktivní. Na poÄŤátku tedy zobrazuje parametry formuláĹ™e. Existují dva druhy parametrĹŻ komponent a to: viditelné a neviditelné. KaĹľdá vlastnost má poÄŤáteÄŤní hodnotu. Z programového hlediska nejsou vlastnosti nic jiného neĹľ lokální promÄ›nné daného objektu. MnoĹľina pĹ™ípustných hodnot je urÄŤena datovým typem.</p><p>Events – zde definujeme zpĹŻsob reakce na nÄ›jaký úhon provedaný s komponentou.</p><p><strong>FormuláĹ™</strong></p><p>Základní komponentou Delphi je formuláĹ™, který reprezentuje windowsovské wokno. FormuláĹ™ je komponenta typu TForm. V Delphi vytváĹ™íme základ aplikace úpravou formuláĹ™e: umístÄ›ním dalších komponent na formuláĹ™ a jejich propojením, nastavením vlastností samotného formuláĹ™e a podĹ™ízením komponent a doprogramováním potĹ™ebných událostí. Program má zpravidla jeden hlavní formuláĹ™ a mĹŻĹľe mít i jeden nebo více formulářů sekundárních. Hlavní formuláĹ™ zpravidla zĹŻstává viditelný po celou dobu bÄ›hu aplikace, sekundární se zobrazují a zase mizí za chodu. FormuláĹ™ stejnÄ› jako kaĹľdá jiná komponenta má své vlastnosti a události.</p><p><strong>Vlastnosti</strong></p><table border="1" cellpadding="0" cellspacing="0"><tbody><tr><td valign="top" width="175"><p><strong>Vlastnost</strong></p></td><td valign="top" width="439"><p><strong>Popis a pouĹľití</strong></p></td></tr><tr><td valign="top" width="175"><p>Caption</p></td><td valign="top" width="439"><p>Text titulku formuláĹ™e, téĹľ popiska ikony minimalizovaného</p></td></tr><tr><td valign="top" width="175"><p>Ctl3D</p></td><td valign="top" width="439"><p>Zda formuláĹ™ a jeho komponenty mají tĹ™ídimenzionální vzhled</p></td></tr><tr><td valign="top" width="175"><p>Color</p></td><td valign="top" width="439"><p>Barva formuláĹ™e</p></td></tr><tr><td valign="top" width="175"><p>Left</p></td><td valign="top" width="439"><p>Levý okraj</p></td></tr><tr><td valign="top" width="175"><p>Top</p></td><td valign="top" width="439"><p>Horní okraj</p></td></tr><tr><td valign="top" width="175"><p>Width</p></td><td valign="top" width="439"><p>ŠíĹ™ka formuláĹ™e</p></td></tr><tr><td valign="top" width="175"><p>Height</p></td><td valign="top" width="439"><p>Výška formuláĹ™e</p></td></tr><tr><td valign="top" width="175"><p>ClientWidth</p></td><td rowspan="2" valign="top" width="439"><p>VnitĹ™ní rozmÄ›r formuláĹ™e (bez rámeÄŤku, legendy, menu)</p></td></tr><tr><td valign="top" width="175"><p>ClientHeight</p></td></tr><tr><td valign="top" width="175"><p>HorzScrollBar</p></td><td rowspan="2" valign="top" width="439"><p>Pro zobrazení vodorovného a svislého posuvníka</p></td></tr><tr><td valign="top" width="175"><p>VertScrollBar</p></td></tr><tr><td valign="top" width="175"><p>BorderIcons</p></td><td valign="top" width="439"><p>Základní vlastnosti okna – systém menu, minimalizaÄŤní a maximalizaÄŤní tlaÄŤítko, help</p></td></tr><tr><td valign="top" width="175"><p>Cursors</p></td><td valign="top" width="439"><p>Nastavení tvaru kurzoru</p></td></tr><tr><td valign="top" width="175"><p>Font</p></td><td valign="top" width="439"><p>Nastavení fontu písma pro komponenty umístÄ›né na formuláĹ™i</p></td></tr><tr><td valign="top" width="175"><p>Visible</p></td><td valign="top" width="439"><p>Viditelnost formuláĹ™e</p></td></tr></tbody></table><p><strong>Events</strong></p><table border="1" cellpadding="0" cellspacing="0"><tbody><tr><td valign="top" width="139"><p><strong>Událost</strong></p></td><td valign="top" width="475"><p><strong>VyuĹľití</strong></p></td></tr><tr><td valign="top" width="139"><p>OnResize</p></td><td valign="top" width="475"><p>PĹ™i jakékoli zmÄ›nÄ› velikosti formuláĹ™e</p></td></tr><tr><td valign="top" width="139"><p>OnCreate</p></td><td valign="top" width="475"><p>PĹ™i prvotním vytvoĹ™ení formuláĹ™e</p></td></tr><tr><td valign="top" width="139"><p>OnDestroy</p></td><td valign="top" width="475"><p>PĹ™i uzavírání formuláĹ™e</p></td></tr><tr><td valign="top" width="139"><p>OnActivate</p></td><td valign="top" width="475"><p>V okamĹľiku, kdy se formuláĹ™ stane aktivním</p></td></tr><tr><td valign="top" width="139"><p>OnDeactivate</p></td><td valign="top" width="475"><p>V okamĹľiku, kdy uĹľivatel pĹ™epne do jiné aplikace</p></td></tr><tr><td valign="top" width="139"><p>OnClose</p></td><td valign="top" width="475"><p>PĹ™i uzavírání formuláĹ™e</p></td></tr><tr><td valign="top" width="139"><p>OnCloseQuery</p></td><td valign="top" width="475"><p>Viz OnClose, navíc se ptá uĹľivatele, jestli chce formuláĹ™ opravdu zavĹ™ít</p></td></tr><tr><td valign="top" width="139"><p>OnShow</p></td><td valign="top" width="475"><p>V okamĹľiku, kdy se formuláĹ™ stává viditelným</p></td></tr><tr><td valign="top" width="139"><p>OnHide</p></td><td valign="top" width="475"><p>V okamĹľiku, kdy formuláĹ™ skrýváme</p></td></tr></tbody></table><p><strong> </strong></p><p><strong>Program</strong></p><p>Model vývoje programĹŻ v Delphi</p><p>otevĹ™ení nového projektu</p><p>Návrh formuláĹ™e – umístÄ›ní komponent a nastavení paramentrĹŻ nebo vlastností v objekt inspektoru</p><p>Dopsání kódu</p><p>Kompilace</p><p>Vyzkoušení (ladÄ›ní a testování)</p><p><br></p><p><strong>UloĹľení projektu</strong></p><p>menu File – Save project</p><p>Pro jména souborĹŻ obvykle vyuĹľíváme jméno formuláĹ™e:</p><p>zdrojový kód – soubor_f.pas</p><p>projekt: jméno.dpr</p>', '2018-04-19 11:25:39', 7),
71(60, 54, 'PRG', '2. PodmÄ‚ÂnÄ›nĂ© pĹ™ĂÂkazy', '<h3>PodmínÄ›né pĹ™íkazy</h3><p>PodmínÄ›né pĹ™íkazy fungují tak, Ĺľe se vyhodnotí vstupní podmínka a pokud je splnÄ›na (TRUE) tak se vykoná urÄŤitá ÄŤást programu.</p><p><strong>PĹ™íkaz IF - podmínka</strong></p><p><strong><u>TvoĹ™ení</u></strong></p><p>IF podmínka THEN pĹ™íkaz1 ELSE pĹ™íkaz2;</p><ul><li>JestliĹľe je splnÄ›na podmínka, potom vykonej pĹ™íkaz1 jinak vykonej pĹ™íkaz2.</li><li>VšimnÄ›te si, Ĺľe je stĹ™edník (oddÄ›lovaÄŤ pĹ™íkazĹŻ) aĹľ na konci pĹ™íkazu, to proto, Ĺľe jde o jeden celistvý pĹ™íkaz.</li><li>Druhou ÄŤást ELSE je moĹľné vynechat, pak to znamená, Ĺľe pĹ™i splnÄ›ní podmínky je vykonaný pĹ™íkaz1, jinak se nedÄ›je nic.</li></ul><p><strong>Konkrétní pĹ™íklady:</strong></p><p>if a>b then label1.caption:='první ÄŤíslo je vÄ›tší' else label1.caption:='druhé ÄŤíslo je vÄ›tší';</p><p>(jestliĹľe promÄ›nná a je vÄ›tší neĹľ promÄ›nná b vypiš do label1 text: první ÄŤíslo je vÄ›tší, jinak tam vypiš, Ĺľe druhé ÄŤíslo je vÄ›tší (a co kdyĹľ budou stejná :-)?))</p><p>if edit1.text='0' then edit2.text='zadej vÄ›tší ÄŤíslo neĹľ nulu'</p><p>(jestliĹľe je v edit1 nula potom vypiš do edit2 text zadej vÄ›tší ÄŤíslo neĹľ nulu.</p><p><strong>Jako operátory je moĹľné pouĹľít</strong> napĹ™íklad < , > , >= , <= , <> .</p><p><strong>PĹ™íkaz CASE - podmínky</strong></p><p><strong><u>TvoĹ™ení</u></strong></p><p>CASE promÄ›nná(výraz) OF hodnota1:pĹ™íkaz1;</p><p> hodnota2:pĹ™íkaz2;</p><p> hodnota3:pĹ™íkaz3;</p><p> .</p><p> .</p><p> hodnota n:pĹ™íkaz n;</p><p> ELSE pĹ™íkaz;</p><p>End;</p><ul><li>Za <strong>CASE</strong> se píše promÄ›nná(výraz), který urÄŤí jistou hodnotu</li><li>Za<strong> OF</strong> se píše seznam moĹľných hodnot a pĹ™íkazy, které se mají vykonat pro kaĹľdou urÄŤitou hodnotu</li><li>Za <strong>ELSE</strong> se píše pĹ™íkaz, který se vykoná, pokud se hodnota promÄ›nné(výrazu) neshoduje se Ĺľádnou hodnotou se seznamu moĹľných hodnot</li><li>Funguje to tak Ĺľe Delphi zjistí jaká hodnota je uloĹľena v promÄ›nné a pokud je to hodnota1 tak se vykoná pĹ™íkaz1 pokud hodnota2 tak se vykoná pĹ™íkaz2 atd. Pokud Ĺľádná hodnota neodpovídá, vykoná se pĹ™íkaz za slovem <code>ELSE</code>. OpÄ›t platí, Ĺľe pokud se má napĹ™. u hodnoty1 vykonat pouze jeden pĹ™íkaz mĹŻĹľou se klíÄŤová slova <code>begin</code> a <code>end</code> vynechat:</li><li><strong>PĹ™íkazy cyklu</strong></li></ul><p>Umožňují po urÄŤitou dobu opakovat urÄŤitý poÄŤet pĹ™íkazĹŻ. DÄ›lí se na tĹ™i typy:</p><p><br></p><p><strong>> s pevným poÄŤtem opakování (FOR)</strong></p><p><strong>> s podmínkou na zaÄŤátku (WHILE)</strong></p><p><strong>> s podmínkou na konci (REPEAT)</strong></p><p><strong> </strong></p><p><strong>PĹ™íkaz FOR</strong></p><p><strong><u>TvoĹ™ení</u></strong></p><p><strong>FOR promÄ›nná:=výraz1 TO(downto) výraz2 DO pĹ™íkaz;</strong></p><ul><li>PĹ™íkaz FOR je cyklus s pĹ™edem známým poÄŤtem opakování</li><li>PĹ™íkazy cyklu za DO se vykonávají opakovanÄ› pro kaĹľdou hodnotu Ĺ™ídící promÄ›nné</li><li>PromÄ›nná nabývá postupnÄ› všech hodnot mezi prvním a druhým výrazem a zvÄ›tšuje se vĹľdy o jedniÄŤku</li><li>Je li na zaÄŤátku výraz1 vÄ›tší neĹľ výraz2, pĹ™íkazy za DO se nevykonají ani jednou</li><li>DOWNTO – pracuje opaÄŤnÄ›, hodnota promÄ›nné se postupnÄ› zmenšuje</li></ul><p><strong>PĹ™íkaz WHILE – s podmínkou na zaÄŤátku</strong></p><p><strong><u>TvoĹ™ení</u></strong></p><p><strong>WHILE podmínka DO pĹ™íkaz;</strong></p><ul><li>Je to cyklus s podmínkou na zaÄŤátku</li><li>Podmínka za WHILE rozhoduje o provedení pĹ™íkazu za DO</li><li>Pokud podmínka platí (TRUE) pĹ™íkaz se vykonává a znovu se zaÄŤne vyhodnocovat podmínka. Ale pokud podmínka neplatí (FALSE), pĹ™íkaz se nevykoná ani jednou a celý cyklus konÄŤí.</li><li>Na rozdíl od REPEAT se pĹ™íkaz WHILE nemusí provést ani jednou</li></ul><p><strong>PĹ™íkaz REPEAT – s podmínkou na konci</strong></p><p><strong><u>TvoĹ™ení</u></strong></p><p><strong>REPEAT pĹ™íkazy UNTIL podmínka;</strong></p><ul><li>Cyklus s podmínkou na konci</li><li>Podmínka za UNTIL rozhoduje o zopakování pĹ™íkazĹŻ mezi REPEAT a UNTIL</li><li>Pokud podmínka za UNTIL neplatí (FALSE), pĹ™íkazy se vykonávají znovu</li><li>Pokud podmínka za UNTIL platí (TRUE), pĹ™íkazy se nevykonají a celý cyklus konÄŤí.</li><li>Mezi REPEAT a UNTIL lze zapsat nÄ›kolik pĹ™íkazĹŻ</li><li>PĹ™íkazová ÄŤást se vykonává alespoň jednou.</li></ul><p><strong> </strong></p><p><br></p>', '2018-04-19 11:06:48', 53),
72(58, 55, 'PVY', '1. Historie vÄ‚ËpoÄŤetnÄ‚Â techniky', '<h1><strong>Nultá generace</strong></h1><p>Za poÄŤítaÄŤe nulté generace jsou povaĹľovány elektromechanické poÄŤítaÄŤe vyuĹľívající vÄ›tšinou relé. </p><p>Pracovaly standardnÄ› na kmitoÄŤtu okolo 100 Hz.</p><ul><li>do konce 40. let 20. století</li><li> stavebními prvky byly relé nebo elektronky.</li><li> vstup dÄ›rné štítky, pásky</li><li> výstup dálnopis</li><li> vnÄ›jší paměť magnetické bubny</li></ul><p><br></p><h1><strong>První generace</strong></h1><p>Do konce první poloviny 50. let 20. století pouĹľité prvky elektronky (nahrazení relé bistabilním spínacím prvkem (klopný obvod) sloĹľeným z elektronek)</p><ul><li>vstup dÄ›rné štítky a pásky</li><li>výstup Ĺ™ádkové tiskárny (tiskly najednou celý Ĺ™ádek znakĹŻ)</li><li>vnÄ›jší paměť magnetické pásky</li><li>Ĺ™ádovÄ› pracovaly okolo tisíce operací za vteĹ™inu</li></ul><p><br></p><h1><strong>Druhá generace</strong></h1><p>Do konce první poloviny 60. let 20. století</p><ul><li>jako prvek tranzistory (pokles spotĹ™eby energie, vyšší spolehlivost)</li><li>pracují s tisíci operaci za vteĹ™inu</li><li>vstup terminály</li><li>výstup rychlotiskárny</li><li>vnÄ›jší paměť magnetické disky</li><li>nekompatibilita a nejednotnost výrobcĹŻ - slabé rozšíĹ™ení</li><li>zaÄŤínají vznikat operaÄŤní systémy a první programovací jazyky Cobol, Fortran</li><li>Univac byl roku 1951 prvním sériovÄ› vyrábÄ›ným poÄŤítaÄŤem. Výrobcem byla firma</li><li>Remington.</li><li>1968 - ZPA 600 - první ÄŤeskoslovenský tranzistorový poÄŤítaÄŤ</li></ul><h1><strong>TĹ™etí generace</strong></h1><p>Od poÄŤátku 60. let do poÄŤátku 70. let dvacátého století</p><ul><li>integrované obvody (Jack Kylbi, nÄ›kolik tranzistorĹŻ na jedné destiÄŤce - chipu)</li><li>nad 10000 operací za jednu vteĹ™inu</li><li>vstup: klávesnice</li><li>výstup: monitor</li><li>výrazné zmenšení, urychlení montáĹľe</li><li>první integrované obvody - 10-100 tranzistorĹŻ</li><li>IBMSystem/360 - první poÄŤítaÄŤ tĹ™etí generace</li></ul><p><br></p><h1><strong>TĹ™i a pĹŻltá generace</strong></h1><p>Od poÄŤátku 70. let dvacátého století. Desetitisíce aĹľ statisíce operací za jednu vteĹ™inu.</p><ul><li>LSI - integrované obvody s vysokou hustotou integrace (nÄ›kolik tisíc tranzistorĹŻ)</li><li>vstup: klávesnice</li><li>výstup: monitor</li><li>vnÄ›jší paměť: diskety</li><li>modulární konstrukce technického vybavení</li><li>ovládání pomocí koncových stanic</li><li>IBM 370</li><li>vznik minipoÄŤítaÄŤĹŻ (do té doby pouze stĹ™ediskové resp. sálové) - DEC-Digital Equipment</li><li>Company, Hewlett-Packard, u nás systémy SMEP</li><li>1969 - vynález mikroprocesoru (4004) - domácí a osobní poÄŤítaÄŤe</li><li>poÄŤátek 80. let - IBM PC, Macintosh (Apple)</li></ul><p><br></p><h1><strong>ÄŚtvrtá generace</strong></h1><ul><li>VLSI - integrované obvody s velmi vysokou hustotou (miliony tranzistorĹŻ na nÄ›kolika centimetrech)</li><li>od poÄŤátku 80. let 20. století do dnes</li><li>milióny operací za jednu vteĹ™inu</li><li>vstup klávesnice</li><li>výstup monitor</li><li>vnÄ›jší paměť diskety, CD-ROM</li></ul><h1><strong>Pátá generace</strong></h1><p>Budoucnost</p><ul><li>umÄ›lá inteligence - myšlenkové postupy ÄŤlovÄ›ka, konverzace s ÄŤlovÄ›kem, automatická oprava programu, samostatné rozhodování</li><li>paralelní zpracování, multiprocesing, podobnost s biologickými neuronovými sítÄ›mi</li><li>opuštÄ›ní von Neumannovy koncepce - paralelní poÄŤítaÄŤe</li><li>poslední dva body jsou jiĹľ dnes pomalu realitou</li></ul><p>-- -- -- -- -- -- -- -- -- -- -- -- -- -- -- -- -- -- -- -- -- -- -- -- -- -- -- -- -- -- -- -- -- -- -- -- -- -- -- -- -- -- -- -- -- -- -- -- -- -- -- -- -- -- -- -- -</p><h1>Vývoj osobních poÄŤítaÄŤĹŻ ( kdyby náhodou, není tolik dĹŻleĹľité )</h1><p>• jedním z hlavních faktorĹŻ, který ho ovlivňuje je vývoj mikroprocesorĹŻ</p><p>Vývoj mikroprocesorĹŻ:</p><p>1969 - Intel 4004</p><p>1974 – Intel 8008</p><p>1978 – Intel 8086</p><p>1979 – Intel 8088</p><ul><li>maximální moĹľná velikost operaÄŤní pamÄ›ti 1 MB</li><li>8 bitová komunikace s okolím , vnitĹ™nÄ› 16 bitový</li><li>pouĹľit v 1981 pro PC</li></ul><p>1981 - 80286</p><p>1993 – Intel Pentium</p><ul><li>64 bitová komunikace s okolím i vnitĹ™ní</li><li>první procesor Ĺ™ady od spoleÄŤnosti Intel, který dovede vykonat bÄ›hom jednoho cyklu více operací</li><li>maximální velikost operaÄŤní pamÄ›ti 4GB</li><li>verze Pentium PRO, Pentium II, Pentium III, Pentium 4 2001 – Intel Italium</li><li>procesor pro servery</li><li>první který mohl pouĹľívat více neĹľ 4 GB operaÄŤní pamÄ›ti</li><li>nebyl zpÄ›tnÄ› kompaktibilní s pĹ™edchozími procesory 2003 – AMD Opteron</li><li>procesor pro servery</li><li>moĹľnost pouĹľívat více neĹľ 4 GB operaÄŤní pamÄ›ti</li><li>zpÄ›tnÄ› kompaktibilní s pĹ™edchozími procesory</li><li>tato technologie se rozšiĹ™uje i do procesorĹŻ urÄŤených i pro PC a pozdÄ›ji aplikuje také Intel do svých procesorĹŻ</li></ul>', '2018-04-19 11:14:26', 39),
73(60, 58, 'PRG', '4. Definice vlastnÄ‚Âch typĹŻ', '<p align="center" style="transition: background-color 0.2s linear; background: rgba(124, 108, 62, 0.75); color: rgb(92, 92, 110);"><strong style="transition: background-color 0.2s linear; background: rgba(192, 55, 241, 0.75); color: rgb(42, 132, 86);">4. Definice vlastních typĹŻ, výÄŤtový typ, typ interval, typ mnoĹľina</strong></p><p style="transition: background-color 0.2s linear; background: rgba(17, 89, 21, 0.75); color: rgb(108, 124, 17);"><strong style="transition: background-color 0.2s linear; background: rgba(43, 101, 10, 0.75); color: rgb(242, 58, 209);">Definice vlastních typĹŻ</strong></p><p style="transition: background-color 0.2s linear; background: rgba(166, 22, 151, 0.75); color: rgb(154, 217, 136);">Nové pojmenované typy se zavádÄ›jí v úseku definicí typĹŻ, který je v bloku umístÄ›ný pĹ™ed úsekem deklarací promÄ›nných.</p><p style="transition: background-color 0.2s linear; background: rgba(51, 57, 110, 0.75); color: rgb(5, 240, 97);">Type adresa = record jmeno:string[30];</p><p style="transition: background-color 0.2s linear; background: rgba(78, 205, 169, 0.75); color: rgb(58, 209, 137);"> ulice, mÄ›sto:string[20];</p><p style="transition: background-color 0.2s linear; background: rgba(180, 5, 251, 0.75); color: rgb(96, 221, 163);"> cdomu:integer;</p><p style="transition: background-color 0.2s linear; background: rgba(135, 26, 140, 0.75); color: rgb(14, 171, 72);"> PSC:real;</p><p style="transition: background-color 0.2s linear; background: rgba(68, 203, 232, 0.75); color: rgb(200, 109, 243);"> End;</p><p style="transition: background-color 0.2s linear; background: rgba(159, 172, 165, 0.75); color: rgb(144, 114, 102);">Pole1=array[1..30] of integer;</p><p style="transition: background-color 0.2s linear; background: rgba(207, 93, 25, 0.75); color: rgb(50, 193, 37);">Pole2=array[1..30] of integer;</p><p style="transition: background-color 0.2s linear; background: rgba(180, 132, 41, 0.75); color: rgb(111, 76, 68);">Var znami:file of adresa;</p><p style="transition: background-color 0.2s linear; background: rgba(68, 62, 22, 0.75); color: rgb(183, 163, 99);"> Známka:pole1;</p><p style="transition: background-color 0.2s linear; background: rgba(18, 35, 47, 0.75); color: rgb(117, 68, 124);"> I,j:integer;</p><p style="transition: background-color 0.2s linear; background: rgba(217, 3, 66, 0.75); color: rgb(137, 167, 189);"> P:array[1..30] of integer;</p><p style="transition: background-color 0.2s linear; background: rgba(104, 14, 143, 0.75); color: rgb(186, 240, 16);">KaĹľdým výskytem popisu typu se definuje nový typ, který je rĹŻzný od všech ostatních typĹŻ, tzn., Ĺľe typ pole1 není totoĹľný s typem pole2. PodobnÄ› promÄ›nná P z deklarace není ani typem pole1 ani pole2.</p><p style="transition: background-color 0.2s linear; background: rgba(56, 1, 35, 0.75); color: rgb(106, 237, 50);"><strong style="transition: background-color 0.2s linear; background: rgba(243, 18, 240, 0.75); color: rgb(200, 39, 205);">VýÄŤtový typ</strong></p><p style="transition: background-color 0.2s linear; background: rgba(87, 132, 237, 0.75); color: rgb(234, 30, 252);">VýÄŤtový typ umožňuje uĹľivateli definovat svĹŻj vlastní typ související s problematikou Ĺ™ešenou programem. Obvykle jde o typy, jejichĹľ mnoĹľina je malá a reprezentuje urÄŤité vlastnosti nebo stavy</p><p style="transition: background-color 0.2s linear; background: rgba(126, 186, 66, 0.75); color: rgb(46, 247, 12);">Type tyden=(pondeli, utery, streda, ÄŤtvrtek, patek, sobota, nedele);</p><p style="transition: background-color 0.2s linear; background: rgba(101, 122, 247, 0.75); color: rgb(90, 35, 51);">Pro kaĹľdý výÄŤtový typ jsou definovány relaÄŤní operace =, >, <, <=, >=, dále jsou definovány standardní funkce ord (poĹ™adí), succ (následovník) a pĹ™ed (pĹ™edchĹŻdce)</p><p style="transition: background-color 0.2s linear; background: rgba(247, 218, 93, 0.75); color: rgb(197, 64, 212);"><strong style="transition: background-color 0.2s linear; background: rgba(158, 27, 182, 0.75); color: rgb(241, 164, 55);">Typ interval</strong></p><p style="transition: background-color 0.2s linear; background: rgba(248, 152, 246, 0.75); color: rgb(111, 162, 212);">V definici typu interval se zadává nejmenší a nejvÄ›tší hodnota uzavĹ™eného intervalu pĹ™íslušného typu.</p><p style="transition: background-color 0.2s linear; background: rgba(173, 205, 81, 0.75); color: rgb(78, 140, 29);">Type int=1..5;</p><p style="transition: background-color 0.2s linear; background: rgba(90, 176, 122, 0.75); color: rgb(229, 228, 250);"> Pismeno=‘a‘..‘z‘;</p><p style="transition: background-color 0.2s linear; background: rgba(61, 38, 84, 0.75); color: rgb(139, 63, 110);"><strong style="transition: background-color 0.2s linear; background: rgba(190, 245, 82, 0.75); color: rgb(46, 121, 9);"> </strong></p><p style="transition: background-color 0.2s linear; background: rgba(142, 106, 75, 0.75); color: rgb(90, 216, 133);"><strong style="transition: background-color 0.2s linear; background: rgba(126, 116, 172, 0.75); color: rgb(99, 246, 238);">Typ mnoĹľina</strong></p><p style="transition: background-color 0.2s linear; background: rgba(51, 217, 236, 0.75); color: rgb(58, 245, 36);">PromÄ›nná typu mnoĹľina mĹŻĹľe nabývat hodnot všech podmnoĹľin základního typu a prázdnou mnoĹľinu. Hodnoty typu mnoĹľina se v pascalovském programu konstruují podobnÄ› jako v matematice a to uvedením seznamu jednotlivých prvkĹŻ. Na rozdíl od matematiky se však tento seznam uzavírá do hranatých závorek.</p><p style="transition: background-color 0.2s linear; background: rgba(78, 16, 69, 0.75); color: rgb(10, 235, 66);">Type utvar = (kruh, ctverec, obdelnik);</p><p style="transition: background-color 0.2s linear; background: rgba(141, 253, 243, 0.75); color: rgb(150, 1, 85);">Var tvary:set of utvar;</p><p style="transition: background-color 0.2s linear; background: rgba(47, 211, 163, 0.75); color: rgb(146, 70, 181);">PromÄ›nná tvary mĹŻĹľe nabývat následujících hodnot: [kruh], [kruh, ctverec], [kruh, ctverec, obelnik], [kruh, obdelnik], [ctverec, obdelnik], [ctverec], [obdelnik], [ ]</p><p style="transition: background-color 0.2s linear; background: rgba(66, 168, 3, 0.75); color: rgb(96, 149, 76);">Operace definované nad typem mnoĹľina: + (sjednocení), * (prĹŻnik), - (rozdíl), = (rovnost), <> (nerovnost), IN (test na pĹ™íslušnost prvku k mnoĹľinÄ›</p><p style="transition: background-color 0.2s linear; background: rgba(207, 30, 179, 0.75); color: rgb(121, 202, 203);"><br style="transition: background-color 0.2s linear; background: rgba(242, 213, 50, 0.75); color: rgb(9, 56, 107);"></p>', '2018-04-19 11:20:24', 38),
74(60, 59, 'PRG', '5. Procedury a funkce', '<h2>Procedury a funkce – Deklarace, parametry volané hodnotou a odkazem, rozdíl mezi procedurou a funkcí</h2><p><br></p><p>Procedury a funkce se nazývají podprogramy</p><p>PĹ™i opakování pouĹľití kódu v programu</p><p>VyuĹľívají se napĹ™. kdyĹľ spolupracuje více programátorĹŻ na jednom projektu</p><p>Pokud pouĹľíváme proceduární programovací jazyk</p><p><strong> </strong></p><p><strong>Co je procedura?</strong></p><p>Procedura je funkce bez návratové hodnoty. ProÄŤ ještÄ› procedury? ProÄŤ nestaÄŤí jen funkce? Procedura slouĹľí k tomu, abysme mohli jedním pĹ™íkazem vykonat celý blok pĹ™íkazĹŻ uzavĹ™ených v proceduĹ™e. Procedura se deklaruje skoro stejnÄ› jako funkce, ale nemá návratovou hodnotu a místo klíÄŤového slova function se pouĹľívá slovo procedure. Procedury se hodnÄ› pouĹľívají pro obsluhy událostí komponent. PĹ™íklad jedné procedury najdete v následující tabulce.</p><p><br></p><p><strong>Co je to funkce?</strong></p><p>Funkce je blok pĹ™íkazĹŻ uzavĹ™ených mezi begin a end; + promÄ›nné. Funkce mĹŻĹľe mí jeden, ale i nÄ›kolik argumentĹŻ a její tÄ›lo deklarujeme v sekci implementation. Delkarace funkce vypadá takto.</p><p><br></p><p><strong>Deklarace procedury</strong></p><p><strong>PROCEDURE </strong>název(seznam formálních parametrĹŻ(promÄ›nných);</p><p><strong>VOLÁNÍ PROCEDURY</strong> – je samostatným pĹ™íkazem</p><p>Název(seznam skuteÄŤných parametrĹŻ);</p><p><br></p><p><strong>Deklarace funkce</strong></p><p><strong>FUNCTION</strong> název(seznam formálních parametrĹŻ:datový typ;</p><p><strong>VOLÁNÍ FUNKCE</strong> – není samostatným pĹ™íkazem, musíme pouĹľít v rámci jiného pĹ™íkazu</p><p>Název(seznam skuteÄŤných promÄ›ných);</p><p>Funkce vrací jedinou hodnotu, kterou má v názvu. Typ se vztahuje k názvu.</p><p><br></p><p><strong>Rozdíl mezi procedurou a funkcí</strong></p><p><strong>VE VOLÁNÍ </strong></p><p><strong>Procedura</strong> – Samostatný pĹ™íkaz</p><p><strong>Funkce</strong> – Není samostatný pĹ™íkaz, musíme pouĹľít v rámci jiného pĹ™íkazu</p><p>Název(seznam skuteÄŤných parametrĹŻ) </p><p><strong>FUNKCE VRACÍ JEDINOU HODNOTU, KTERÁ JE ULOĹËENA V NÁZVU FUNKCE</strong></p><p><strong>VOLÁNÍ HODNOTOU</strong></p><p>Hodnota se zkopíruje do paměťového místa, které je zadáno formální promÄ›nou (x)</p><p>Zejména pro Ĺ™ešení vstupĹŻ</p><p>Jsou vypsané promÄ›nné bez „var“ PŘ) procedure BLA(x:real);</p><p><strong> </strong></p><p><strong>VOLÁNÍ ODKAZEM</strong></p><p>Není další paměťové místo</p><p>PouĹľívá se pro výstup promÄ›nných</p><p>PromÄ›nná zmÄ›ní svĹŻj název</p><p>Nedochází ke kopírování, zĹŻstává stejné paměťové místo</p><p>Je psaná s „var“ procedure BLABLA(var x:real)</p>', '2018-04-19 11:20:54', 15),
75(60, 60, 'PRG', '6. TĹ™ĂÂdÄ‚ÂcÄ‚Â algoritmy', '<h2>TĹ™ídící algoritmy – principy tĹ™ídÄ›ní, rekurze – vzájemná, pĹ™ímá</h2><p><strong> </strong></p><p><strong>TĹ™ídící algoritmy</strong></p><p>BUBLLE SORT</p><p>MÄ›ní se a porovnávají ÄŤísla vedle sebe</p><p>KdyĹľ nesouhlasí, první se prohodí</p><p>DÄ›lá se n-1</p><p><br></p><p>Princip</p><pre> </pre><pre>Tato tĹ™ídící metoda je ze všech uvedených metod nejjednodušší, ale také nejpomalejší. Její princip spoÄŤívá v jednoduché zámÄ›nÄ› dvou sousedních prvkĹŻ, pokud nevyhovují dané podmínce. Procedura obsahuje dva do sebe vnoĹ™ené cykly, vnÄ›jší zajišÄ¹Ä„uje zmenšování poÄŤtu prvkĹŻ, které stále nejsou setĹ™ídÄ›ny a vnitĹ™ní cyklus zajišÄ¹Ä„uje vlastní výmÄ›ny dvou prvkĹŻ v jednom prĹŻchodu posloupností.</pre><p><br></p><p>INSERT SORT</p><p>TĹ™ídÄ›ní vkládáním</p><p><br></p><p><strong>Princip</strong></p><pre>Tato metoda je zaloĹľena na principu vkládání prvku na jeho správné místo v posloupnosti. Jak si mĹŻĹľete porovnat pĹ™edchozí výpisy metod s výpisem této metody, pouĹľívá pole o velikostí ne 10, ale 11 prvkĹŻ, poÄŤínaje jiĹľ nultým prvkem. Tento se v celé posloupnosti vyuĹľívá jako pomocný prvek a samotná posloupnosti jej do sebe nezahrnuje.</pre><p><br></p><p>SELECT SORT</p><p>Vybereme nejmenší (nejvÄ›tší) ÄŤíslo a porovnáváme s prvním, pokud sedí velikost, promÄ›ní se prvky mezi sebou</p><p><br></p><p><strong>Princip</strong></p><pre>Metoda pracuje na principu nalezení minimálního prvku v nesetĹ™ídÄ›né ÄŤásti posloupností a jeho zaĹ™azení na konec jiĹľ setĹ™ídÄ›né posloupnosti. Metoda prochází celou nesetĹ™ídÄ›nou ÄŤást posloupnosti a hledá nejmenší prvek. AĹľ jej nalezne, vrátí se na konec jiĹľ setĹ™ídÄ›né ÄŤásti posloupnosti a tento nejmenší prvek zde uloĹľí. Tyto dvÄ› ÄŤinnosti vykonává do té doby, dokud neprojde celou posloupnost a nesetĹ™ídí ji.</pre><pre> </pre><p><strong>Rekurze</strong></p><p>V imperativním <a href="http://cs.wikipedia.org/wiki/Programov%C3%A1n%C3%AD" title="ProgramovánÄ‚Â">programování</a> rekurze pĹ™edstavuje opakované vnoĹ™ené volání stejné <a href="http://cs.wikipedia.org/wiki/Funkce_(programov%C3%A1n%C3%AD)" title="Funkce (programovánÄ‚Â)">funkce</a> (podprogramu), v takovém pĹ™ípadÄ› se hovoĹ™í o <a href="http://cs.wikipedia.org/wiki/Rekurzivn%C3%AD_funkce_(programov%C3%A1n%C3%AD)" title="RekurzivnÄ‚Â funkce (programovánÄ‚Â)">rekurzivní funkci</a>. Nedílnou souÄŤástí rekurzivní funkce musí být ukonÄŤující podmínka urÄŤující, kdy se má vnoĹ™ování zastavit. JelikoĹľ bývá nejÄŤastÄ›jším zdrojem chyb, je tĹ™eba ji navrhnout dostateÄŤnÄ› robustním zpĹŻsobem a prověřit veškeré moĹľné stavy.</p><p>Pro uplatnÄ›ní rekurzivních algoritmĹŻ je zapotĹ™ebí, aby programovací jazyk umožňoval volání podprogramu ještÄ› pĹ™ed ukonÄŤením jeho pĹ™edchozího volání.</p><p>Po kaĹľdém kroku volání sebe sama musí dojít ke zjednodušení problému. Pokud nenastane koncová situace, provede se rekurzivní krok.</p><p>KaĹľdý <a href="http://cs.wikipedia.org/wiki/Algoritmus" title="Algoritmus">algoritmus</a> vyuĹľívající rekurzi lze pĹ™epsat do nerekurzivního tvaru pĹ™i pouĹľití <a href="http://cs.wikipedia.org/wiki/Z%C3%A1sobn%C3%ADk_(informatika)" title="ZásobnÄ‚Âk (informatika)">zásobníku</a> nebo jiné paměťové struktury.</p><p>- zpĹŻsob volání procedur a funkcí</p><p>- takové volání, které nastane dĹ™ív, neĹľ pĹ™edchozí volání skonÄŤí</p><p>- 2 typy – PŘÍMÁ, VZÁJEMNÁ</p><p><br></p><p>PŘÍMÁ REKURZE</p><p>Pokud procedura nebo funkce volá sama sebe</p><p><br></p><p><br></p><p>VZÁJEMNÁ REKURZE</p><p>KdyĹľ v jedné proceduĹ™e voláme jinou proceduru a v druhé voláme zaes první proceduru</p><p>MĹŻĹľe být víc procedur a funkcí</p><p>Podmínka rekurze –</p><p>kdy vzájemné volání podprogramĹŻ vytvoÄ¹â„¢í „kruh“. NapĹ™. v pĹ™íkazové ÄŤásti funkce <em>A</em> je volána funkce <em>B</em>, ve funkci <em>B</em> voláme funkci <em>C</em>, která volá funkci <em>A</em>.</p><p><br></p><p>Výhoda rekurze</p><p>jednoduchost</p><p>pĹ™ehlednost programu</p><p><br></p><p>Nevýhoda rekurze</p><p>ÄŚasová nároÄŤnost</p><p>Paměťová nároÄŤnost – vymezování vÄ›tšího poÄŤtu paměťového místa</p>', '2018-04-19 11:21:32', 2);
76INSERT INTO `articles` (`userID`, `articleID`, `category`, `title`, `content`, `timestamp`, `visits`) VALUES
77(60, 61, 'PRG', '7. DynamickĂ© datovĂ© struktury', '<h2>Dynamické datové struktury – charakteristika, typ UKAZATEL, procedury NEW a DISPOSE, zásobník, fronta, lineárnÄ› zĹ™etÄ›zený seznam, binární stromy</h2><p><br></p><p><strong>Charakteristika a rozdíly statické a dynamické promÄ›nné</strong></p><p><strong>Statická promÄ›nná</strong></p><p>Pokud je promÄ›nná statická, znamená to, Ĺľe existuje po celou dobu bÄ›hu programu (globální) nebo procedury (lokální), takĹľe není moĹľné promÄ›nnou zrušit napĹ™. bÄ›hem provádÄ›ní procedury. Statická promÄ›nná zabírá poĹ™ád stejné mnoĹľství pamÄ›ti, kterou "si pĹ™idÄ›luje program". (tím chci Ĺ™íci, Ĺľe se o to programátor nestará)</p><p><strong> </strong></p><p><strong>Dynamická promÄ›nná</strong></p><p>Není pevnÄ› daný rozsah</p><p>Jsou pĹ™ístupné pĹ™es promÄ›nou typu ukazatel ( v nÄ›m je uloĹľena adresa místa, kde je hodnota)</p><p>Seznam dynamických promÄ›nných se vyuĹľívá k realizaci dvou datových struktur – zásobník, fronta</p><p><br></p><p>U dynamických promÄ›nných (ÄŤastÄ›ji se setkáte s pojmem pointer) to funguje opaÄŤnÄ›: programátor urÄŤuje, kdy a kolik pamÄ›ti se programu pĹ™idÄ›lí a kdy se paměť uvolní. Na rozdíl od programování se statickými promÄ›nnými to pĹ™ináší více práce a "rizik", ale má to spoustu výhod, plno vÄ›cí navíc bez dynamických promÄ›nných udÄ›lat ani nejde.</p><p>Kdy je tedy dobré pouĹľívat dynamické promÄ›nné? NejÄŤastÄ›ji se pointery dají vyuĹľít, pokud dopĹ™edu nevíme, kolik dat vlastnÄ› pro náš program potĹ™ebujeme (napĹ™. "databázové programy", editory souborĹŻ a podobné pĹ™ípady..)</p><p><strong>Procedura NEW</strong></p><p>VytvoĹ™í novou dynamickou promÄ›nou</p><p>Má 1 parametr typu ukazatel</p><p>Po zavolání procedury NEW se v pamÄ›ti vytvoĹ™í nová promÄ›nná</p><p>S novÄ› vytvoĹ™enou promÄ›nnou pak mĹŻĹľeme pracovat pracovat prostĹ™ednictvím ukazatele, který jsme uvedli jako parametr procedury NEW</p><p>Velikost pĹ™idÄ›lené pamÄ›ti je urÄŤena typem promÄ›nné</p><p><strong>PŘ</strong></p><p><!--[if !vml]--><!--[endif]-->New(u);<br>u^:=5;</p><p><strong> </strong></p><p><strong>Procedura DISPOSE</strong></p><p>Uvolňuje pamÄ›t</p><p>Pokud si vytvoĹ™íme nÄ›jakou dynamickou promÄ›nou, tak aĹľ ji pĹ™estaneme pouĹľívat, nezaniká sama a proto bychom ji mÄ›li zrušit.</p><p>Procedura DISPOSE dostane jako parametr ukazatel na rušenou dynamickou promÄ›nnou. Dynamickou promÄ›nnou typu integer zrušíme takto:</p><p>Dispose(u);</p><p><br></p><p><strong>Typ ukazatel</strong></p><p><strong> </strong></p><p>Datový typ Ukazatel je základním stavebním kamenem dynamických datových struktur. Pomocí tohoto typu se konstruují další dynamické struktury. Typ ukazatel není pouze jeden jediný, existují rĹŻzné typy ukazatele, vĹľdy podle datového typu dynamické promÄ›nné, na kterou ukazatel ukazuje. KaĹľdý nový ukazatel tedy slouĹľí jedné dynamické promÄ›nné.<strong> </strong></p><p><br></p><p><br></p><p><strong>ZÁSOBNÍK</strong></p><p><strong>LIFO – Last In, First Out</strong></p><p>Znamená, Ĺľe <strong>prvek, který je pĹ™idán jako poslední, jde první ven</strong></p><p>Má <strong>jediného ukazatele</strong> na <strong>vrchol zásobníku</strong></p><p>Zásobníku se Ĺ™íká <strong>LIFO</strong> z anglického Last In First Out, tedy <strong>“poslední dovnitĹ™, první ven”.</strong> Hodnoty, které se ukládají do zásobníku, se postupnÄ› uchovávají a pokud vybírám hodnotu ze zásobníku, vezmu hodnotu, která do zásobníku pĹ™ibyla naposledy. Nová hodnota se tedy pĹ™idává na tzv. vrchol zásobníku, odkud se hodnota také vybírá. PĹ™i realizaci zásobníku pomocí seznamu si tedy staÄŤí pamatovat ukazatel na zaÄŤátek seznamu, který pĹ™edstavuje vrchol zásobníku. Nové hodnoty se do seznamu pĹ™idávají na zaÄŤátek, stejnÄ› tak ze zaÄŤátku seznamu se hodnoty získávají. VýbÄ›r hodnoty ze zásobníku znamená zrušení pĹ™íslušného prvku v seznamu.</p><p><br></p><p><strong>FRONTA</strong></p><p><strong>FIFO – First In, First Out</strong></p><p><strong>První prvek jde dovnitĹ™ a je jako první zpracován</strong></p><p>Má <strong>2 ukazatele – 1) na zaÄŤátek</strong> (pĹ™idávaný prvek), <strong>2)</strong> <strong>na konec</strong> (odebírání prvku)</p><p>U fronty se pouĹľívá oznaÄŤení <strong>FIFO</strong> z anglického First In First Out, tedy “<strong>první dovnitĹ™, první ven”</strong>. Prvky se Ĺ™adí za sebe, nový prvek se pĹ™ipojuje vĹľdy na konec seznamu. Pokud chci vybrat z fronty prvek, vybírám prvek ze zaÄŤátku fronty. Vybírám tedy prvek, který je ve frontÄ› nejdéle. PĹ™i realizaci pomocí dynamických datových struktur je vhodné pamatovat si ukazatel na zaÄŤátek fronty pro výbÄ›r prvkĹŻ a ukazatel na konec fronty pro pĹ™idávání prvkĹŻ.</p><p><br></p><p><br></p><p><strong>LINERÁNÄš ZŘETÄšZENÝ SENAM</strong></p><p>Prvky se pĹ™idávají a odebírají z jakéhokoliv místa v seznamu</p><p>Má<strong> 2</strong> <strong>ukazatele</strong> – <strong>1)</strong>na <strong>zaÄŤátek</strong> seznamu, <strong>pĹ™ípadnÄ› na konec</strong>;<strong> 2)pohyblivý</strong> - aktuální prvek</p><p>logicky sousední prvky nejsou sousední fyzicky (tzn., Ĺľe prvky, které v seznamu stojí vedle sebe, mohou být umístÄ›ny v operaÄŤní pamÄ›ti na libovolném místÄ› a k prvkĹŻm se dostaneme pomocí ukazatelĹŻ na prvky)</p><p>kaĹľdý prvek v seznamu nese v sobÄ› nejen informaci, pro kterou je seznam navrĹľen, ale také ukazatel na sousední prvek (nejÄŤastÄ›ji je sousedem následující prvek, ale existují i obousmÄ›rné seznamy), poslední prvek má místo ukazatele na následovníka hodnotu <strong>NIL</strong>, která oznaÄŤuje konec seznamu</p><p>ke kaĹľdému seznamu musí být zajištÄ›n pĹ™ístup pomocí ukazatele, který se nazývá hlaviÄŤka seznamu</p><p><br></p><p><br></p><p><strong>BINÁRNÍ STROMY</strong></p><p>KaĹľdá buňka má 2 ukazatele</p><p>Ne kaĹľdá buňka má 2 následovníky</p><p>NIL – kdyĹľ na nic neukazuje</p><p>DÄ›líme na – PŘESNÄš BINÁRNÍ – 2 následovníky nebo Ĺľádny</p><p> -NEJVÝŠE BINÁRNÍ – mĹŻĹľe mít 2, 1 nebo Ĺľádného následovníka</p><p> - KoĹ™en – je uzel, který nemá pĹ™edchĹŻdce</p><p> - Listy – jsou uzly, které nemají následovníka</p><p><br></p><p>Binární vyhledávací strom je další datová struktur, a, která slouĹľí k uchování hodnot a realizuje se typicky pouĹľitím dynamických promÄ›nných. Strom je datová struktura, kde je jeden prvek tzv. koĹ™en (v následujícím obrázku prvek s hodnotou 32). KoĹ™en mĹŻĹľe mít následníky, tyto následníci další následníky atd. Vzniká tak struktura, kterou mĹŻĹľeme rozdÄ›lit do jednotlivých vrstev podle vzdálenosti prvkĹŻ od koĹ™enu. Pro binární strom platí, Ĺľe kaĹľdý prvek stromu má maximálnÄ› dva následníky (levého a pravého). Binární vyhledávací strom je pak specielním pĹ™ípadem stromu, do kterého vkládáme hodnoty podle urÄŤitých pravidel. Pro kaĹľdý prvek platí, Ĺľe všichni jeho leví následníci mají menší hodnotu, všichni praví následníci mají hodnotu vÄ›tší. Pro kaĹľdý prvek, který chceme pĹ™idat do binárního vyhledávacího stromu, tak najdeme jednoznaÄŤné místo, kam ho uloĹľit.</p>', '2018-04-19 11:21:56', 18),
78(60, 66, 'PRG', '10. PĹ™ehled základnÄ‚Â komponent', '<h2>PĹ™ehled základní komponent – Button, Label, Edit, RadioButton, CheckBox, kontejnerové komponenty, Memo a jejich vyuĹľití, vlastnosti a události</h2><p><br></p><h1><a name="_Toc151088551">Button – tlaÄŤítko</a></h1><p>SlouĹľí k aktivaci nÄ›jaké FCE nebo akce programu</p><h2>Vlastnosti</h2><table border="1" cellpadding="0" cellspacing="0"><tbody><tr><td valign="top" width="163"><p>Caption</p></td><td valign="top" width="451"><p>Titulek komponent; zvláštní význam má & (za tímto znakem bude písmeno podtrĹľené a slouĹľí k pĹ™ístupu pomocí klávesové zkratky</p></td></tr><tr><td valign="top" width="163"><p>Cancel</p></td><td valign="top" width="451"><p>Reaguje na stisk klávesy Cancel</p></td></tr><tr><td valign="top" width="163"><p>Default</p></td><td valign="top" width="451"><p>Pokud je nastaveno na true tak je tlaÄŤítko implicitní volbou formuláĹ™e</p></td></tr><tr><td valign="top" width="163"><p>Enabled</p></td><td valign="top" width="451"><p>Pokud je false, je znemoĹľnÄ›n výbÄ›r tlaÄŤítka, tlaÄŤítko je šedivé</p></td></tr><tr><td valign="top" width="163"><p>ParentFont</p></td><td valign="top" width="451"><p>Pokud je true, pĹ™ebírá font rodiÄŤovské komponenty, pokud je false umoĹľní nastavení vlastního fontu</p></td></tr><tr><td valign="top" width="163"><p>PopupMenu</p></td><td valign="top" width="451"><p>ZaĹ™adí prvek do kontextového menu</p></td></tr><tr><td valign="top" width="163"><p>DragMode</p></td><td valign="top" width="451"><p>SlouĹľí k pĹ™etahování vlastností objektu</p></td></tr><tr><td valign="top" width="163"><p>TabOrder</p></td><td valign="top" width="451"><p>UrÄŤuje, v jakém poĹ™adí se bude kurzor posunovat pĹ™i stisku TAB</p></td></tr><tr><td valign="top" width="163"><p>TabStop</p></td><td valign="top" width="451"><p>VyĹ™adí komponentu z voleb pĹ™i stisku klávesy TAB</p></td></tr><tr><td valign="top" width="163"><p>Tag</p></td><td valign="top" width="451"><p>SlouĹľí k uchování informace typu longint</p></td></tr><tr><td valign="top" width="163"><p>Name</p></td><td valign="top" width="451"><p>Identifikace komponenty v programovém kódu</p></td></tr></tbody></table><h2>Události</h2><table border="1" cellpadding="0" cellspacing="0"><tbody><tr><td valign="top" width="163"><p>OnClick</p></td><td valign="top" width="451"><p>PĹ™i kliknutím levým tlaÄŤítkem myši na komponentu</p></td></tr><tr><td valign="top" width="163"><p>OnDragDrop</p></td><td valign="top" width="451"><p>PĹ™i pĹ™erušení taĹľení myší nad komponentou</p></td></tr><tr><td valign="top" width="163"><p>OnDragOver</p></td><td valign="top" width="451"><p>PĹ™i taĹľení myší nad komponentou</p></td></tr><tr><td valign="top" width="163"><p>OnStartDrag</p></td><td valign="top" width="451"><p>KdyĹľ uĹľivatel zaÄŤne taĹľení myší</p></td></tr><tr><td valign="top" width="163"><p>OnEnter</p></td><td valign="top" width="451"><p>Dojdu k ní v dobÄ›, kdy je komponenta aktivována (zaměřena)</p></td></tr><tr><td valign="top" width="163"><p>OnExit</p></td><td valign="top" width="451"><p>KdyĹľ komponenta pĹ™estane být zaměřená</p></td></tr><tr><td valign="top" width="163"><p>OnKeyDown</p></td><td valign="top" width="451"><p>KdyĹľ uĹľivatel stiskne klíÄŤovou klávesu</p></td></tr><tr><td valign="top" width="163"><p>OnKeyPress</p></td><td valign="top" width="451"><p>KdyĹľ uĹľivatel stiskne klávesu</p></td></tr><tr><td valign="top" width="163"><p>OnKeyUp</p></td><td valign="top" width="451"><p>KdyĹľ uĹľivatel uvolní klávesu</p></td></tr><tr><td valign="top" width="163"><p>OnMouseDown</p></td><td valign="top" width="451"><p>KdyĹľ uĹľivatel stiskne nÄ›které tlaÄŤítko myši</p></td></tr><tr><td valign="top" width="163"><p>OnMouseMove</p></td><td valign="top" width="451"><p>KdyĹľ uĹľivatel pohne myší nad komponentou</p></td></tr><tr><td valign="top" width="163"><p>OnMouseUp</p></td><td valign="top" width="451"><p>KdyĹľ uĹľivatel uvolní tlaÄŤítko myši</p></td></tr></tbody></table><h1><a name="_Toc151088552">Label – popisek, štítek</a></h1><p>SlouĹľí k zobrazení textu, který uĹľivatel nemĹŻĹľe editovat. Umožňuje dva typy vyuĹľití:</p><p>Zobrazení doprovodného textu pro jinou komponentu, která nemá svou vlastní caption</p><p>Zobrazení jiné informace pro uĹľivatele</p><h2>Vlastnosti</h2><table border="1" cellpadding="0" cellspacing="0"><tbody><tr><td valign="top" width="163"><p>Alignment</p></td><td valign="top" width="451"><p>Zarovnání textu na štítku, mĹŻĹľe nabývat hodnot taLeftJustify, taRightJustify, taCenter</p></td></tr><tr><td valign="top" width="163"><p>Autosize</p></td><td valign="top" width="451"><p>Pokud je true, komponenta sama upraví svou velikost podle déílky textu</p></td></tr><tr><td valign="top" width="163"><p>WordWrap</p></td><td valign="top" width="451"><p>Pokud je true, umoĹľní dÄ›lení textu do více Ĺ™ádek</p></td></tr><tr><td valign="top" width="163"><p>FocusControl</p></td><td valign="top" width="451"><p>PĹ™i vazbÄ› na jinou komponentu se do vlastnosti FocusControl zapíše jméno komponenty na kterou je vázán.</p></td></tr><tr><td valign="top" width="163"><p>Transparent</p></td><td valign="top" width="451"><p>Nastavení na true se pouĹľívá k zobrazení textu pĹ™es nÄ›jaký obrázek</p></td></tr><tr><td valign="top" width="163"><p>ParentColor</p></td><td valign="top" width="451"><p>Pokud je true, pĹ™ebírá barvu rodiÄŤovské komponenty.</p></td></tr><tr><td valign="top" width="163"><p>Align</p></td><td valign="top" width="451"><p>Zarovnání komponenty na ploše formuláĹ™e</p></td></tr></tbody></table><h2>Události</h2><table border="1" cellpadding="0" cellspacing="0"><tbody><tr><td valign="top" width="163"><p>OnDblClick</p></td><td valign="top" width="451"><p>Pro dvojklikem levým tlaÄŤítkem myši (musí být definována i vlastnost OnClick</p></td></tr></tbody></table><h1><a name="_Toc151088553">Edit – jednoĹ™ádkový vstup</a></h1><p>SlouĹľí pro jednoĹ™ádkový vstup a výstup. Maximální délka 256 znakĹŻ</p><h2>Vlastnosti</h2><table border="1" cellpadding="0" cellspacing="0"><tbody><tr><td valign="top" width="163"><p>Text</p></td><td valign="top" width="451"><p>Obsahuje text editaÄŤního pole</p></td></tr><tr><td valign="top" width="163"><p>MaxLength</p></td><td valign="top" width="451"><p>Maximální délka textu. <1;255> 0 = není urÄŤena tedy 256</p></td></tr><tr><td valign="top" width="163"><p>Modified</p></td><td valign="top" width="451"><p>SlouĹľí ke zjištÄ›ní, zda došlo ke zmÄ›nÄ› textu</p></td></tr><tr><td valign="top" width="163"><p>CharStyle</p></td><td valign="top" width="451"><p>Obstarává pĹ™evod na velká i malá písmenka</p></td></tr><tr><td valign="top" width="163"><p>BorderStyle</p></td><td valign="top" width="451"><p>Orámování vstupního pole</p></td></tr><tr><td valign="top" width="163"><p>AutoSelect</p></td><td valign="top" width="451"><p>Pokud je true, pak je text automaticky vybrán, pokud se uĹľivatel dostane do pole</p></td></tr><tr><td valign="top" width="163"><p>ReadOnly</p></td><td valign="top" width="451"><p>Text pouze pro ÄŤtení</p></td></tr><tr><td valign="top" width="163"><p>PasswordChar</p></td><td valign="top" width="451"><p>SlouĹľí k zadání znaku, který se bude zobrazovat místo reálného vstupu</p></td></tr></tbody></table><h2>Události</h2><table border="1" cellpadding="0" cellspacing="0"><tbody><tr><td valign="top" width="163"><p>OnChange</p></td><td valign="top" width="451"><p>Provede se pĹ™i zmÄ›nÄ› textu v editaÄŤním poli</p></td></tr></tbody></table><h2><br></h2><h2>PoloĹľky menu Edit – Size</h2><p>No change</p><p>Shring to smallest – podle nejmenšího</p><p>Grow to largest – podle nejvÄ›tšího</p><p>Width</p><p>Height</p><h2><br></h2><h2>UzamÄŤení komponent</h2><p>Jakmile máme komponenty rozmístÄ›ny jak chceme, je moĹľné zabránit jejich náhodnému nechtÄ›nému posunu volbou Edit – Lockcontrols</p><h1><a name="_Toc151088555">RadioButton – pĹ™epínací tlaÄŤítko</a></h1><p>PĹ™epínací tlaÄŤítka se vĹľdy vyskytují ve skupinách a vzájemnÄ› se vyluÄŤují (lze vybrat vĹľdy jen jednu moĹľnost)</p><h2>Vlastnosti</h2><table border="1" cellpadding="0" cellspacing="0"><tbody><tr><td valign="top" width="115"><p>Checked</p></td><td valign="top" width="499"><p>Signalizuje zda je tlaÄŤítko vybrané. Na zaÄŤátku je obvykle jedno pĹ™epínací tlaÄŤítko ze skupiny zaškrtnuté</p></td></tr><tr><td valign="top" width="115"><p>Aligment</p></td><td valign="top" width="499"><p>Zarovnání zaškrtávacího políÄŤka od popisku</p></td></tr></tbody></table><h1><a name="_Toc151088556">CheckBox – zaškrtávací políÄŤko</a></h1><p>Zaškrtávací boxy se vyskytují jednotlivÄ› i ve skupinách, a je moĹľné zaškrtnout libovolný poÄŤet voleb. Jednotlivé volby zpravidla spolu souvisejí, ale vzájemnÄ› se nevyluÄŤují.</p><h2><br></h2><h2>Vlastnosti</h2><table border="1" cellpadding="0" cellspacing="0"><tbody><tr><td valign="top" width="115"><p>State</p></td><td valign="top" width="499"><p>UrÄŤuje stav zaškrtávacího boxu. cbChecked, cbunchecked, cbGrayed</p></td></tr><tr><td valign="top" width="115"><p>AllowGrayed</p></td><td valign="top" width="499"><p>Povolí stav cbGrayed</p></td></tr></tbody></table><h1><a name="_Toc151088557">Seskupování komponent do skupin</a></h1><p>UrÄŤité komponenty slouĹľí pĹ™edevším ke sdruĹľování jiných komponent do skupin a to jak vizuálnÄ› logicky. V Delphi se takové komponenty nazývají kontejnerové a patĹ™í k nim Panel, Group Box a RadioGroup. Z hlediska OOP se tyto komponenty stávají vlastníky na nich umístÄ›ných komponent. Nejprve se na formuláĹ™ umístí kontejnerový komponenta a teprve potom pĹ™ímo na ni jednotlivé sdruĹľované komponenty. Pokud je potĹ™eba komponentu dodateÄŤnÄ› pĹ™esunout nestaÄŤí pouhé pĹ™etaĹľení myší, ale je tĹ™eba ji pĹ™enést napĹ™. pomocí CTRL+X a CTRL+V.</p><h1 align="center">Kontejnerové komponenty</h1><h1>Panel</h1><p>Je zvláštÄ› vhodný pro vytváĹ™ení nástrojových lišt, kdy na nÄ›j umísĹĄujeme mnoĹľství tlaÄŤítek nebo další panely. VyuĹľívá se vlastnosti Align, která panel pevnÄ› umístí k nÄ›kterému okraji formuláĹ™e.</p><h1>GroupBox</h1><p>PouĹľívá se nejÄŤastÄ›ji ke sdruĹľení komponent RadioButton a CheckBox. VyuĹľívá se vlastnost Caption jako spoleÄŤný popisek skupiny.</p><h1>RadioGroup</h1><p>SlouĹľí k vytváĹ™ení skupiny pĹ™epínacích tlaÄŤítek. Pomocí vlastnosti ITEMS zadáme popisky jednotlivých poloĹľek, které se automaticky vytvoĹ™í. Vlastnost ITEM index udává ÄŤíslo vybrané poloĹľky. Pokud je pĹ™epínacích tlaÄŤítek hodnÄ› mĹŻĹľeme vyuĹľít vlastnost Columns a zadat zde do kolika sloupeÄŤkĹŻ se mají uspoĹ™ádat.</p><p><strong>Toolbar</strong></p><p><br></p><h1 align="center"><a name="_Toc151088561"> </a></h1><h1 align="center">VíceĹ™ádkové vstupy a výstupy</h1><h2>Memo</h2><p>Komponenta Memo je podobná komponentÄ› Edit, ale dokáĹľe obsáhnout nÄ›kolik Ĺ™ádkĹŻ.</p><h3>Vlastnosti:</h3><table border="1" cellpadding="0" cellspacing="0"><tbody><tr><td valign="top" width="127"><p>BorderStyle</p></td><td valign="top" width="487"><p>Orámování vstupního pole</p></td></tr><tr><td valign="top" width="127"><p>ReadOnly</p></td><td valign="top" width="487"><p>Text pouze pro ÄŤtení</p></td></tr><tr><td valign="top" width="127"><p>MaxLength</p></td><td valign="top" width="487"><p>Maximální délka</p></td></tr><tr><td valign="top" width="127"><p>Alignment</p></td><td valign="top" width="487"><p>Umožňuje zarovnávání vstupu vpravo</p></td></tr><tr><td valign="top" width="127"><p>Align</p></td><td valign="top" width="487"><p>UmístÄ›ní komponenty na formuláĹ™i, ÄŤasto bývá alClient – bude pokrývat celou plochu</p></td></tr><tr><td valign="top" width="127"><p>ScrollBars</p></td><td valign="top" width="487"><p>Umožňuje nezávisle nastavit vodorovné a svislé posuvnítko</p></td></tr><tr><td valign="top" width="127"><p>WordWrap</p></td><td valign="top" width="487"><p>Zajistí automatický pĹ™esun na novou Ĺ™ádku. Pak se ale nesmí nastavit vodorovné posuvnítko</p></td></tr><tr><td valign="top" width="127"><p>WontTabs</p></td><td rowspan="2" valign="top" width="487"><p>PĹ™i nastavení na true mají klávesy TAB a ENTER funkci jako v textovém editoru</p></td></tr><tr><td valign="top" width="127"><p>WontReturns</p></td></tr><tr><td valign="top" width="127"><p>Text</p></td><td valign="top" width="487"><p>Editace celého textu najednou</p></td></tr><tr><td valign="top" width="127"><p>Lines</p></td><td valign="top" width="487"><p>Umožňuje pracovat s jednotlivými Ĺ™ádky, má schopnost naÄŤíst textový soubor a zase do nÄ›j uloĹľit obsah. LoadFromFile a SaveToFile</p></td></tr></tbody></table><p><br></p>', '2018-04-19 11:26:08', 2),
79(58, 137, 'PRG', '13. Hardware.ZákladnÄ‚Â parametry osobnÄ‚Âch poÄŤĂÂtaÄŤĹŻ.', '<p><strong>Co je hardware?</strong></p><p>Veškeré fyzicky existující ÄŤásti poÄŤítaÄŤe.</p><p><br></p><p><strong><u>Komponenty:</u></strong></p><h1>Napájecí zdroj</h1><p>Napájecí zdroj poÄŤítaÄŤe<del cite="mailto:VojtÄ›ch%20Viskot" datetime="2017-02-10T10:04"> (<em>PSU</em> - <em>Power Supply Unit</em>)</del><ins cite="mailto:VojtÄ›ch%20Viskot" datetime="2017-02-10T10:04">,</ins> je zaĹ™ízení, slouĹľící ke zpracování stĹ™ídavého napÄ›tí dodávaného ze sítÄ›<del cite="mailto:VojtÄ›ch%20Viskot" datetime="2017-02-10T10:04"> (100-127 V v Severní Americe, JiĹľní Americe, Japonsku a Tchaj-wanu, 220-240V ve zbytku svÄ›ta, u nás 230V/50Hz)</del> na nízké napÄ›tí, potĹ™ebné k napájení komponent poÄŤítaÄŤe. NÄ›které zdroje mají pĹ™epínaÄŤ pro zmÄ›nu vstupního napÄ›tí mezi 230V a 115V, ostatní</p><p>se automaticky pĹ™izpĹŻsobí jakémukoli napÄ›tí v tomto rozsahu. DĹŻleĹľitým parametrem zdroje je dodávaný výkon. U běžného PC je to asi 400 W. </p><h1>PoÄŤítaÄŤová skĹ™íň (Case)</h1><p>Ochranný (ocelový nebo plastový) obal, ve kterém jsou umístÄ›ny všechny vnitĹ™ní komponenty.</p><p>Základem je plocha pro uloĹľení <del cite="mailto:VojtÄ›ch%20Viskot" datetime="2017-02-10T10:04">základní</del><ins cite="mailto:VojtÄ›ch%20Viskot" datetime="2017-02-10T10:04">základové</ins> desky patĹ™iÄŤného rozmÄ›ru. Obvykle je skĹ™íň univerzální pro jeden typ <del cite="mailto:VojtÄ›ch%20Viskot" datetime="2017-02-10T10:04">základní</del><ins cite="mailto:VojtÄ›ch%20Viskot" datetime="2017-02-10T10:04">základové</ins> desky, napĹ™íklad ATX<del cite="mailto:VojtÄ›ch%20Viskot" datetime="2017-02-10T10:04"> a jeho varianty (micro ATX, ATX, DTX, mini ATX, flex ATX).</del><ins cite="mailto:VojtÄ›ch%20Viskot" datetime="2017-02-10T10:04">.</ins> RozmÄ›ry <del cite="mailto:VojtÄ›ch%20Viskot" datetime="2017-02-10T10:04">základní</del><ins cite="mailto:VojtÄ›ch%20Viskot" datetime="2017-02-10T10:04">základové</ins> desky odpovídají rozmístÄ›ní upevňovacích otvorĹŻ, otvorĹŻ v zadní stÄ›nÄ› pro výstupní konektory, upevňovací lišty a pro rozšiĹ™ující karty.</p><p>SkĹ™ínÄ› se vyrábÄ›jí v rĹŻzných velikostech a pro rĹŻzné typy <del cite="mailto:VojtÄ›ch%20Viskot" datetime="2017-02-10T10:04">základních</del><ins cite="mailto:VojtÄ›ch%20Viskot" datetime="2017-02-10T10:04">základových</ins> desek. Velké skĹ™ínÄ› Big Tower pro rozsáhlé sestavy, stĹ™ední skĹ™ínÄ› Middle Tower a malé skĹ™ínÄ› pro formát Micro ATX.</p><h3>Procesor (CPU)</h3><p><del cite="mailto:VojtÄ›ch%20Viskot" datetime="2017-02-10T10:04">Procesor (anglicky Central Processing Unit) je</del><ins cite="mailto:VojtÄ›ch%20Viskot" datetime="2017-02-10T10:04">Je</ins> v informatice základní souÄŤást poÄŤítaÄŤe, která vykonává strojový kód spuštÄ›ného poÄŤítaÄŤového programu. Procesor je v souÄŤasnosti velmi sloĹľitý sekvenÄŤní integrovaný obvod umístÄ›ný na <del cite="mailto:VojtÄ›ch%20Viskot" datetime="2017-02-10T10:04">základní</del><ins cite="mailto:VojtÄ›ch%20Viskot" datetime="2017-02-10T10:04">základové</ins> desce poÄŤítaÄŤe. Hlavními výrobci procesorĹŻ jsou firmy Intel a AMD. Procesor se umísĹĄuje do patice na <del cite="mailto:VojtÄ›ch%20Viskot" datetime="2017-02-10T10:04">základní</del><ins cite="mailto:VojtÄ›ch%20Viskot" datetime="2017-02-10T10:04">základové</ins> desce. Jedním z parametrĹŻ procesoru je frekvence, udávající jak rychle procesor pracuje. MĹŻĹľe mít hodnotu kolem 4 GHz. CPU mívá nÄ›kolik jader, napĹ™íklad 4. </p><h3>Grafická karta (GPU)</h3><p>Grafická karta je souÄŤástí poÄŤítaÄŤe a stará se o zobrazení obrazu na monitoru, provádí rychlé grafické výpoÄŤty. PĹ™ipojena je vÄ›tšinou pĹ™es PCI-Express slot. Má paměť nÄ›kolik GB. Má tisíce jader a vlastní chlazení. U jednodušších poÄŤítaÄŤĹŻ mĹŻĹľe být integrována na <del cite="mailto:VojtÄ›ch%20Viskot" datetime="2017-02-10T10:04">základní</del><ins cite="mailto:VojtÄ›ch%20Viskot" datetime="2017-02-10T10:04">základové</ins> desce.</p><h3>Paměť (RAM)</h3><p><del cite="mailto:VojtÄ›ch%20Viskot" datetime="2017-02-10T10:04">RAM (anglicky random-access memory, paměť s pĹ™ímým pĹ™ístupem)</del><ins cite="mailto:VojtÄ›ch%20Viskot" datetime="2017-02-10T10:04">RAM -</ins> je typ elektronické pamÄ›ti, která umožňuje pĹ™ístup k libovolné ÄŤásti v konstantním ÄŤase bez ohledu na její fyzické umístÄ›ní. Proto je doslovný pĹ™eklad anglického "random" v podobÄ› "paměť s náhodným pĹ™ístupem" zavádÄ›jící a je vhodnÄ›jší pouĹľívat ÄŤeský termín paměť s pĹ™ímým pĹ™ístupem (nebo libovolným pĹ™ístupem). Velikost pamÄ›ti RAM mĹŻĹľe být asi 8 GB. PĹ™ístupová doba je desítky ns.</p><p><strong>Druhy RAM</strong></p><p>SDRAM</p><p>DDR1, DDR2, DDR3, DDR4</p><p><strong>Grafické RAM</strong></p><p>GDDR3, GDDR4, GDDR5</p><h3>Pevný disk</h3><p>Pevný disk (zkratka HDD, anglicky hard disk drive) je zaĹ™ízení, které se pouĹľívá v poÄŤítaÄŤích</p><p>a ve spotĹ™ební elektronice slouĹľí k doÄŤasnému nebo trvalému uchovávání vÄ›tšího mnoĹľství dat pomocí magnetické indukce. Velikost pamÄ›ti je asi 1 TB. PĹ™ístupová doba je kolem 10 ms.</p><p><strong>SSD</strong></p><p>PamÄ›ti SSD pĹ™edstavují polovodiÄŤovou alternativu k HDD. SSD nemá pohyblivé ÄŤásti a je rychlá. Velikost pamÄ›ti je napĹ™íklad 240 GB. PĹ™ístupová doba je asi desetina ms.</p><h3>Základní deska</h3><p>Základní deska (anglicky mainboard ÄŤi motherboard) je základním hardware poÄŤítaÄŤĹŻ. Hlavním úÄŤelem je propojit jednotlivé souÄŤástky poÄŤítaÄŤe do fungujícího celku a poskytnout jim elektrické napájení. Postupem ÄŤasu se funkce základní desky rozšiĹ™ovala v tom, Ĺľe sama zaÄŤínala obsahovat nÄ›které souÄŤástky poÄŤítaÄŤe, které se do ní dĹ™íve musely zapojovat zvlášÄ¹Ä„. Typická základní deska umožňuje zapojení procesoru, operaÄŤní pamÄ›ti. Dále je zde umístÄ›na energeticky nezávislá paměť ROM, ve které je uloĹľen BIOS, který slouĹľí k oĹľivení poÄŤítaÄŤe hned po spuštÄ›ní. NejdĹŻleĹľitÄ›jší integrované obvody jsou zabudovány v ÄŤipové sadÄ› (anglicky chipset). Fyzicky mĹŻĹľe jít buÄŹ jenom o jeden ÄŤip, nebo dva. ÄŚipová sada rozhoduje, jaký procesor a operaÄŤní paměť je moĹľné k základní desce pĹ™ipojit.</p><p><br></p><h4><!--[if !vml]--><br></h4><h4><br></h4><h4><br></h4><h4><br></h4><h4><br></h4><h4><br></h4><h4><br></h4><h4><br></h4><h4><br></h4><h4><br></h4><h4><br></h4><h4><br></h4><h4 align="center">RozšiĹ™ující sloty</h4><p>RozšiĹ™ující sloty umožňují pĹ™ipojit k poÄŤítaÄŤi další zaĹ™ízení. Postupem ÄŤasu se vyvinul velký poÄŤet druhĹŻ. Odlišují se zejména pĹ™enosovými rychlostmi a schopnostmi napájet pĹ™ipojená zaĹ™ízení.</p><p>PCI – dĹ™íve běžnÄ› pouĹľívaný slot pro všechny rozšiĹ™ující karty</p><p>AGP – navrĹľen speciálnÄ› pro grafické karty</p><p>PCI Express – Nástupce PCI a AGP. Funguje jako univerzální slot pro pĹ™ipojení jakéhokoliv standardního typu pĹ™ídavných karet.</p><p><br></p><p><strong>Periferie: </strong></p><p>ZvlášÄ¹Ä„ pĹ™ipojené komponenty do poÄŤítaÄŤe slouĹľící moĹľnosti ovládání uĹľivatelem.</p><p><br></p><p><strong>Vstupní </strong>(periferie pĹ™inášející data do poÄŤítaÄŤe od uĹľivatele)</p><p>Klávesnice</p><p>PoÄŤítaÄŤová myš</p><p>Joystick Gamepad</p><p>Scanner</p><p>Webová kamera</p><p><br></p><p><strong>Výstupní</strong> (periferie pĹ™inášející data z poÄŤítaÄŤe uĹľivateli)</p><p>Monitor</p><p>Tiskárna</p><p>Reproduktor</p><p>Plotter</p><p>Dataprojektor</p>', '2018-04-19 11:31:47', 20),
80(1, 270, 'PRG', 'Pampuch', '<p><iframe src="http://itb-lacko.4fan.cz" style="width:990px;height:560px;"></iframe></p>', '2018-04-19 22:21:09', 302),
81(57, 264, 'PVY', 'Nojo jo', '<p>Lorem ipsum dolor sit amet, consectetur adipiscing elit. Donec vehicula vel tellus eu venenatis. Donec sit amet ullamcorper mauris, porta dignissim nibh. Fusce augue odio, elementum eget quam ac, mollis pulvinar massa. Praesent enim urna, sollicitudin at posuere id, pellentesque quis sem. Duis ullamcorper, metus at molestie sollicitudin, metus lacus semper justo, facilisis fringilla magna sapien non nunc. Donec molestie bibendum turpis et semper. Duis et porta enim. Donec quis pulvinar erat, dictum cursus risus. Nulla gravida ante ac massa laoreet semper. Sed tempor blandit nisl ullamcorper mollis. Maecenas hendrerit nisi elit. Duis faucibus diam augue, quis pretium mi dapibus at. Aliquam vel volutpat ligula, pharetra vestibulum nisi. Curabitur aliquam purus vitae justo dictum aliquet.</p><p>Vivamus quis ante mollis, mattis purus sit amet, suscipit justo. Donec pellentesque tellus ut tincidunt consectetur. Suspendisse tempor erat vel quam varius tempor. Morbi ipsum dui, vestibulum consequat scelerisque ac, elementum id tortor. Curabitur nibh arcu, vulputate sit amet justo vel, condimentum facilisis tellus. Suspendisse congue dolor eu augue dictum, ac semper nunc gravida. In venenatis, ligula id consectetur imperdiet, nisi magna auctor ex, vitae gravida mi neque in neque. Donec sed turpis ex. Sed commodo eleifend posuere. Nam eu volutpat enim. Morbi ut odio ultrices sem fermentum tincidunt. In urna nibh, vehicula aliquam ipsum eget, iaculis sollicitudin risus. Cras commodo tincidunt quam et volutpat.</p><p>Nullam vitae sapien ac leo laoreet dapibus at eu eros. Suspendisse eu ornare urna, sit amet imperdiet lectus. Proin ac luctus ligula. Nullam vehicula ipsum odio, nec dignissim metus ornare vitae. Donec porta, lacus nec vulputate dictum, sem arcu consequat dui, at mattis enim justo et ligula. Aenean vestibulum urna turpis, quis vestibulum ante ultrices ultrices. Pellentesque nunc sem, suscipit nec est sed, sollicitudin convallis enim. Nunc vitae congue ligula. Quisque laoreet lacus non est mattis mattis. Phasellus lacinia, lorem vitae iaculis volutpat, nibh lectus vestibulum justo, nec euismod augue leo sed odio. Donec luctus nibh in augue consectetur rutrum. Etiam blandit et lorem bibendum ultrices. Vivamus sit amet dignissim lectus, ac condimentum dui.</p>', '2018-04-19 22:02:08', 1),
82(49, 239, 'POS', '7. AdresovánÄ‚Â v TCP,IP sÄ‚ÂtÄ‚Âch, tĹ™ĂÂdy a zápis IP adres, masky, koncepce dalšĂÂho rozvoje.', '<p><strong>TCP/IP</strong> (Transmission Control Protocol/Internet Protocol)</p><p>Obsahuje sadu protokolĹŻ pro komunikaci v síti a je hlavním protokolem internetu. Jsou to pravidla, která urÄŤují syntaxi a význam jednotlivých zpráv pĹ™i komunikaci.</p><p><strong>IP adresy dÄ›líme na 3 tĹ™ídy:</strong></p><ul><li>TĹ™ída A<ul><li>PouĹľívají výchozí masku podsítÄ› 255.0.0.0 a jejich první oktet je 0-127.</li></ul></li><li>TĹ™ída B<ul><li>PouĹľívají výchozí masku podsítÄ› 255.255.0.0 a jejich první oktet je 128-191.</li></ul></li><li>TĹ™ída C<ul><li>PouĹľívají výchozí masku podsítÄ› 255.255.255.0 a jejich první oktet je 192-233.</li></ul></li></ul><p><strong>IP adresa</strong></p><p>Je 32bitové ÄŤíslo, které jednoznaÄŤnÄ› identifikuje hostitele (poÄŤítaÄŤ nebo jiné zaĹ™ízení, napĹ™íklad tiskárny nebo smÄ›rovaÄŤ) v síti TCP/IP. Adresy IP jsou obvykle vyjádĹ™eny v desítkovém formátu pomocí ÄŤtyĹ™ ÄŤísel oddÄ›lených teÄŤkami, napĹ™íklad 192.168.123.132. TeÄŤka oddÄ›luje jednotlivé oktety (8 bitĹŻ).</p><p><strong>Maska sítÄ›</strong></p><p>Je 32 bitové ÄŤíslo, které slouĹľí k rozdÄ›lení sítÄ› do podsítí. Maska sítÄ› zapsaná v binárním tvaru má zleva samé 1 aĹľ do místa, kde konÄŤí ÄŤíslo sítÄ› a zaÄŤíná ÄŤást, která urÄŤuje adresu hosta v dané podsíti. Pomocí masky sítÄ› rozhoduje router o smÄ›rování paketĹŻ.</p><p>PĹ™íkladem jednoduché masky je 255.255.255.0, ta urÄŤuje, Ĺľe prvním 24 bitĹŻ adresy je síĹĄová ÄŤást a posledních 8 bitĹŻ je ÄŤást hosta.</p><p>NÄ›kdy se udává maska sítÄ› zkrácenou formou zápisu, kterou oznaÄŤujeme CIDR notace (prefix), kdy je maska zapsána jako dekadické ÄŤíslo za lomítkem za posledním oktetem IP adresy a ÄŤíslo udává poÄŤet jedniÄŤek zleva v binárním tvaru masky.</p><p>NapĹ™íklad 192.168.68.233/20.</p><p><strong>Další rozvoj</strong></p><p>Starší protokol IPv4 poskytuje omezený adresní prostor (teoreticky cca 4 miliardy adres). Prakticky jich je ale mnohem ménÄ›. JiĹľ v 90. letech 20. století bylo zĹ™ejmé, Ĺľe adresní prostor IPv4 bude vyÄŤerpán a je nutné protokol dále rozšiĹ™ovat. Adresní prostor IP4v byl nakonec vyÄŤerpán v roce 2011.</p><p>Tak vznikl protokol IPv6, která nabízí daleko vÄ›tší adresní prostor. Je odstanÄ›na potĹ™eba pouĹľití pĹ™ekladu síĹĄových adres (NAT). IPv6 jsou 128 bitĹŻ dlouhé adresy a obvykle jsou zapsány jako 8 skupin hexadecimálních ÄŤíslic. Adresní prostor sítÄ› je aĹľ absurdnÄ› velký. Obsahuje aĹľ 3,4×10<sup>38 </sup>unikátních adres. Vysoký poÄŤet adres umožňuje hierarchické uspoĹ™ádání, coĹľ zjednodušuje smÄ›rování a pĹ™eÄŤíslování.</p>', '2018-04-19 13:14:09', 3);
83INSERT INTO `articles` (`userID`, `articleID`, `category`, `title`, `content`, `timestamp`, `visits`) VALUES
84(49, 243, 'POS', '10. Novell NetWare, popis systĂ©mĹŻ, instalace, databáze NDS, mapovánÄ‚Â diskĹŻ, zabezpeÄŤenÄ‚Â, práva, administraÄŤnÄ‚Â utility.', '<p><strong>Novell NetWare, popis systémĹŻ, instalace, databáze NDS, mapování diskĹŻ, zabezpeÄŤení, práva, administraÄŤní utility.</strong></p><p><strong>Historie</strong></p><p><strong>Rané verze</strong><br>V roce 1985 byl uveden první komerÄŤní síĹĄový operaÄŤní systém, NetWare 1.2. VyuĹľíval chránÄ›ný reĹľim procesoru Intel 80286, tehdejší Ĺľhavé novinky. Obsahoval více úlohové zpracování, Ĺ™ízení pĹ™ístupu k adresářům pomocí systému pĹ™ístupových práv ÄŤi integrovaný databázový systém Btrieve. O rok pozdÄ›ji vznikl systém NetWare 2.0, který díky výše uvedené podpoĹ™e chránÄ›ného reĹľimu mohl vyuĹľívat více neĹľ 640 KB pamÄ›ti. Umožňoval pĹ™ipojení aĹľ ÄŤtyĹ™ sítí najednou.</p><p><strong>Verze 4. x</strong><br>Verze 4 zmÄ›nila pohled na síĹĄ jako takovou. Zatímco všechny pĹ™edchozí varianty posuzovaly síĹĄ podle modelu server+stanice+uĹľivatelé, NetWare 4. x pohlíĹľí na síĹĄ jako na celek sloĹľený z objektĹŻ. To, zda se jedná o server, stanici, uĹľivatele, profil, skupinu ÄŤi tiskárnu je uĹľ jen vlastnost tÄ›chto objektĹŻ. NetWare 4.0 byla uvedena v roce 1991.</p><p>Základem se stala NDS – NetWare Directory System, posléze pĹ™ejmenovaný na <strong>Novell Directory</strong> Services. Jedná se o stromovou strukturu objektĹŻ popisující schéma sítÄ›. KaĹľdý objekt má své vlastnosti, ke kaĹľdému objektu mohou být pĹ™iĹ™azena práva objektu jiného, a kaĹľdý objekt mĹŻĹľe mít práva k jinému.</p><p>Mezi hlavní plus tohoto systému patĹ™í grafické utility pro Windows, pĹ™íkazové sady a podpora 32bitového systému OS/2 Warp od IBM spolu s Mac OS X Applu ÄŤi Microsoft Windows a DOS na stranÄ› klienta.</p><p>Další úspÄ›šnou verzí se stal NetWare 4.11, který dostal pojmenování IntranetWare. A rozšíĹ™il pĹ™edchozí verzi 4.10 o Ĺ™adu sluĹľeb jako HTTP, FTP, DHCP apod. pro rozšíĹ™ení sítÄ› na bázi protokolu TCP/IP (intranetu) nad systémem NetWare. PrávÄ› zde byla pĹ™ejmenována také NDS (NetWare Directory Services) na Novell Directory Services a pozdÄ›ji v dalších verzích na eDirectory.</p><p><strong>Další vývoj</strong></p><p>Řada 5 a 6 systému NetWare dokonÄŤila trend pĹ™echodu do prostĹ™edí TCP/IP i pro souborové a tiskové sluĹľby. SítÄ› postavené na systému NetWare jsou velmi otevĹ™ené (heterogení) a jejich základem je stále adresáĹ™ová databáze NDS/eDirectory. Na konci první dekády 21. století se platforma Novell NetWare stále více pĹ™ibliĹľuje Unixu, pro nÄ›jĹľ existuje port vÄ›tšiny jeho sluĹľeb.</p><p><strong>Objekty</strong></p><p>Objekty v sítích Novell tvoĹ™í základní prvek celého systému. ZaÄŤlenÄ›ním objektĹŻ byla podstatnÄ› zjednodušena práce s celým systémem Novell – pĹ™edevším správcĹŻm sítí. Všechny objekty jsou souÄŤástí sluĹľeb NDS (NetWare Directory Services)</p><p><strong>NDS</strong></p><p>NDS je globální distribuovaná replikovatelná databáze, uchovávající informace o všech zdrojích sítÄ›. Všechny síĹĄové zdroje jsou reprezentovány objekty, které se nacházejí v databázi Directory Information Base a jsou v této databázi organizovány pomocí hierarchické stromové struktury.</p><p>Abychom mÄ›li o jednotlivých objektech pĹ™ehled, jsou organizovány do <strong>stromové struktury</strong> nazývané <strong>strom objektĹŻ</strong>. Všechny objekty mĹŻĹľeme rozdÄ›lit do dvou skupin:</p><ul><li><strong>Uzlový objekt</strong></li><li><strong>Koncový objekt</strong></li></ul><p>Uzlový objekt – pĹ™edstavuje vÄ›tšinou dílÄŤí ÄŤást sítÄ›, napĹ™íklad jednotlivé <strong>organizaÄŤní jednotky </strong>a pracovní skupiny. Jsou to tedy vesmÄ›s jednotlivé vÄ›tve stromu objektĹŻ. Mají velmi výhodnou vlastnost a to, Ĺľe pĹ™ístupová práva pĹ™idÄ›lena danému uzlovému objektu – platí i pro všechny objekty, které spadají pod tento uzlový objekt</p><p>Koncový objekt – jsou vÄ›tšinou jiĹľ fyzické existující souÄŤástí sítÄ› (tiskárny, servery, logické disky, uĹľivatelé…). Jedná se vĹľdy o koneÄŤné objekty</p><p><strong>Uzlové objekty rozdÄ›lujeme na:</strong></p><ul><li>Root</li><li>Country</li><li>Organization</li><li>Organization Unit</li></ul><p><strong>Koncové objekty rozdÄ›lujeme na:</strong></p><ul><li>User</li><li>Group</li><li>Profile</li><li>Organization Role</li><li>NetWare Server</li><li>Volume</li><li>Print Server</li><li>Printer</li><li>Computer</li><li>Alias</li><li>Directory Map</li></ul><ul><li>Root – (má výsadní postavení, neboĹĄ je to jediný objekt, který nelze smazat. Je to objekt, který se generuje vĹľdy pĹ™i instalaci systému a umisĹĄuje se na nejvyšší pozici.</li></ul><ul><li>Organization – je povinný objekt, který musí být v síti pouĹľit alespoň jednou.</li><li>Organization Unit – organizaÄŤní jednotka, bývá obvykle dále ÄŤlenÄ›na.</li></ul><ul><li>User – nejÄŤastÄ›ji pouĹľívaný objekt. KaĹľdý takovýto objekt má definované vlastnosti, jako napĹ™íklad jméno, jméno a pĹ™ípadnÄ› heslo pro pĹ™ihlášení, adresu, pĹ™ístupová práva atd.</li></ul><p><strong>PĹ™ístupová práva k souborĹŻm a adresářům:</strong></p><p>V prostĹ™edí systému Novell máme k dispozici celkem 8 odlišných typĹŻ pĹ™ístupových práv k adresářům a k souborĹŻm. Je vhodné si uvÄ›domit, Ĺľe tato pĹ™ístupová práva lze definovat nejen jednotlivým uĹľivatelĹŻm, ale i celým skupinám a uzlovým objektĹŻm.</p><p><strong>Práva mĹŻĹľeme rozdÄ›lit:</strong><br><strong>• S – Supervisor</strong> (nastaví všechny práva)<br><strong>• R – Read</strong> (soubor mĹŻĹľeme otevĹ™ít, ÄŤíst a spouštÄ›t)<br><strong>• W – Write</strong> (do souboru se mĹŻĹľe zapisovat)<br><strong>• C – Create</strong> (dovolí obnovit soubor po logickém zrušení a v adresáĹ™i vytváĹ™et nové soubory a podadresáĹ™e)<br><strong>• E – Erase</strong> (umoĹľní rušit soubory a v adresáĹ™i jeho podadresáĹ™e)<br><strong>• M – Modify</strong> (dovolí mÄ›nit atributy a pĹ™ejmenovávat soubory)<br><strong>• F – File Scan</strong> (dovolí zobrazit soubor vÄŤetnÄ› jeho adresářů na celé cestÄ›)<br><strong>• A – Access Control</strong> (dovolí pĹ™idÄ›lovat souboru, ÄŤi adresáĹ™i – „pověřence“ a definovat pĹ™ístupová práva)</p><p><strong>Kontex objektu</strong></p><p>Kontex objektu (object contex) je vyjádĹ™ení pozice objektu ve stromové struktuĹ™e objektu. Jedná se o obdobu pĹ™ístupové cesty k souboru v souborovém systému, kdy se úplná specifikace souboru vyjadĹ™uje výÄŤtem všech adresářů poÄŤínaje koĹ™enovým adresáĹ™em pĹ™es všechny podadresáĹ™e aĹľ po adresáĹ™, který obsahuje daný soubor.</p><p><strong>UĹľivatelé sítÄ›</strong></p><ul><li>admin – vytvoĹ™í se automaticky pĹ™i generuje serveru, má absolutní práva – tato práva mu však mohou být odebrána a lze jej dokonce zrušit jako uĹľivatele – moĹľnost pro rozsáhlé sítÄ›, kde existuje více správcĹŻ systému a kaĹľdý má práva pouze k vymezené ÄŤásti stromu objektĹŻ. <em>Lze vytvoĹ™it pomocí utility NETADMIN</em></li></ul>', '2018-04-19 13:19:45', 0),
85(59, 244, 'POG', '6. ModelovánÄ‚Â, tvorba dÄ‚Âlu', '<h1>3D MODELOVÁNÍ – SOLIDWORKS</h1><p>SolidWorks je program pro modelování strojírenských souÄŤástek. Jeho hlavní sloĹľkou je vytváĹ™ení skic, modelování souÄŤástek a tvorba sestav ve 3D.</p><p>KlíÄŤové pojmy: <strong>skica, výkres, díl, sestava, vysunutí, rotace</strong> //dokázat vysvÄ›tlit//</p><p>V prostĹ™edí programu SolidWorks mĹŻĹľeme vytváĹ™et následující soubory:</p><ul><li><strong>Díl </strong>– 3D díl je základním stavebním kamenem programu SolidWorks. Dílem se rozumí model jedné souÄŤástky. Informace, které vznikají se ukládají do dokumentu s pĹ™íponou <strong>.sldprt.</strong></li><li><strong>Sestava</strong> – Sestava je soubor dílu, které spolu vytváĹ™ejí logický celek. Jsou definovány vazbami mezi tÄ›mito souÄŤástkami. Sestavy mohou obsahovat jak samotné díly, tak další sestavy <strong>(podsestavy)</strong>. SouÄŤásti jsou pouze provázány se souborem sestavy s pĹ™íponou <strong>.sldasm</strong>, coĹľ znamená, Ĺľe dokument sestavy nemĹŻĹľe existovat bez dokumentu dílĹŻ (provázaných komponent).</li><li><strong>Výkres</strong> – Výkres je grafickou prezentací modelu. MĹŻĹľe být vytištÄ›n nebo publikován v elektronické podobÄ›. TvoĹ™í základní ÄŤást výrobní dokumentace (lze podle nÄ›j díl vyrobit.). Soubory se ukládají do pĹ™ípony <strong>.slddrw.</strong></li></ul><p><strong>SKICA:</strong> Skica je 2D náÄŤrt dílu, vytvoĹ™ený v nÄ›které z rovin (pĹ™ední, pravá, horní). Jeden díl mĹŻĹľe obsahovat více skic.</p><p>Skica musí být pĹ™esná a splňovat následující podmínky:</p><ul><li>Musí být zvolena <strong>rovina skici</strong>.</li><li>Skica musí být <strong>plnÄ› urÄŤená</strong>, to znamená, Ĺľe má pevnÄ› urÄŤenou <strong>polohu vĹŻÄŤi poÄŤátku</strong>.</li><li>Je plnÄ› definovaná<strong> kótami</strong> nebo <strong>vztahy</strong>.</li><li>Musí ji tvoĹ™it <strong>uzavĹ™ená kĹ™ivka</strong>.</li></ul><p><img src="https://i.froala.com/download/d0fa2ad216c2ded85ea4cef55df4b08f3f9cd084.png?1524143712" style="width: 447px;" class="fr-fic fr-dib"></p><p>V panelu nástrojĹŻ skici nalezneme spoustu nástrojĹŻ pro její editaci (kruh, elipsa, zaoblení, zkosení, obdélník, oĹ™íznutí, lineární/kruhové pole, atd.).</p><p><br></p><p><strong>VAZBY:</strong> Vazby jsou dĹŻleĹľitou souÄŤástí tvorby skici. Vztahy zaruÄŤují plné urÄŤení objektu (nedá se s ním hýbat, otáÄŤet, atd.). PevnÄ› urÄŤené vztahy skici zmÄ›ní barvu z modré na ÄŤernou. Zda je skica plnÄ› urÄŤená, vidíme i dole ve stavovém Ĺ™ádku.</p><p>Vazby (vztahy) mĹŻĹľete pĹ™idávat následujícím zpĹŻsobem:</p><p>PĹ™i skicování umožňuje aplikace SolidWorks <strong>automaticky</strong> pĹ™idat vazby. Automatické vazby jsou pĹ™idávány na základÄ›:</p><ul><li><strong>Odvozování</strong></li><li>Zobrazení ukazatele</li><li><strong>Zachycení skici</strong> a <strong>Rychlá zachycení</strong></li></ul><p>Po dokonÄŤení rýsování mĹŻĹľete pĹ™idat vztahy ruÄŤnÄ› pomocí nástroje <strong>PĹ™idat vazby</strong> nebo vybráním poĹľadovaných komponent pĹ™es klávesu SHIFT. V levé ÄŤásti okna mĹŻĹľeme upravovat vazby.</p><p>Vazby mĹŻĹľeme odstraňovat pouhým oznaÄŤením obrázku vazby a zmáÄŤknutím klávesy DELETE (musíme mít v menu Zobrazení nastaveno zobrazení vazeb skici).</p><p><br></p><p><strong>Kótování:</strong> Kótování provádíme pĹ™es moĹľnost „<strong>INTELIGENTNÍ KÓTA</strong>“. Musíme kontrolovat <strong>zvolené jednotky dokumentu</strong>, standardnÄ› na <strong>mmgs</strong> (milimetr, gram, sekunda). Kóty mĹŻĹľeme zadávat také pomocí vzorcĹŻ (úseÄŤka B bude mít poloviÄŤní velikost neĹľ úseÄŤka. To umožňuje jednodušší opravy v pĹ™ípadÄ› pĹ™edÄ›lávání výkresu.</p><p>Po vytvoĹ™ení kóty klikneme na moĹľnost upravit a pĹ™idat rovnicí.</p><p><img src="https://i.froala.com/download/043c8a8cbe84335991f33c541fb897773ac2460a.png?1524143752" style="width: 322px;" class="fr-fic fr-dib fr-fil"></p><p>Zobrazí se menu pro tvorbu rovnic, kde mĹŻĹľeme rovnice vytváĹ™et, upravovat nebo mazat.</p><p>PĹ™.: “D2@Skica1“=“(D1@Skica1)/2“ Kóta D2 bude mít poloviÄŤní velikost neĹľ D1.</p><h2>PlnÄ› urÄŤená a neurÄŤená skica</h2><p>PlnÄ› urÄŤená skica je ta, u které jsou všechny ÄŤáry a kĹ™ivky ve skice a jejich polohy popsány kótami nebo vztahy, pĹ™ípadnÄ› obojím, a nelze je pĹ™esunout. PlnÄ› urÄŤené entity skici jsouznázornÄ›ny ÄŤernÄ›, neurÄŤené modĹ™e.</p><h2>PĹ™íklad upravení skici:</h2><ol><li>Upravte skicu.</li></ol><p><img src="https://i.froala.com/download/de0fca7f48a0b349c2b6c10b3e81c45570cb71b2.gif?1524143768" style="width: 300px;" class="fr-fic fr-dib fr-fil"></p><ol><li>Skica není plnÄ› urÄŤená, musíme dodÄ›lat poĹľadované kóty a vazby.</li><li>Výsledný efekt:</li></ol><p><img src="https://i.froala.com/download/bcb39c345701992c135bf1229b4e023b94306507.gif?1524143784" style="width: 300px;" class="fr-fic fr-dib fr-fil"></p><h2>Princip tvorby dílu:</h2><ol><li>Nejprve vytvoĹ™íme náÄŤrt, kterému se Ĺ™íká Skica. Tento náÄŤrt musí být plnÄ› urÄŤený buÄŹ kótami, nebo vztahy mezi jednotlivými objekty. Musí jej tvoĹ™it uzavĹ™ená kĹ™ivka.</li><li>Ze zhotovené skici vytvoĹ™íme základní díl jedním ze dvou zpĹŻsobĹŻ:</li></ol><p style="margin-left: 40px;">a. <strong>PĹ™idat vysunutím</strong> – provede se vytaĹľení skici smÄ›rem od povrchu skici do potĹ™ebné výšky.</p><p style="margin-left: 40px;">b. <strong>PĹ™idat rotací</strong> - Rotování skici podle zvolené osy.</p><p style="margin-left: 40px;"><img src="https://i.froala.com/download/cbe6ff423b6a4b002c915f4ac3d3cd4feb09f2a6.png?1524143871" style="width: 458px;" class="fr-fic fr-dib"></p><p>VytvoĹ™ený základní díl mĹŻĹľeme dále upravovat tak, Ĺľe k nÄ›mu budeme pĹ™idávat nebo odebírat další tÄ›la (tvorba výstupkĹŻ, prohlubenin, kopie lineárním/kruhovým polem).</p><p>Díly mĹŻĹľeme upravovat i zaoblováním nebo zkosením hran.</p><p><img src="https://i.froala.com/download/b0409ace9624a6f44d144bbaa221618928178e31.png?1524143922" style="width: 423px;" class="fr-fic fr-dib"></p><h2>Postup pĹ™i tvorbÄ› vysunutím:</h2><p style="margin-left: 20px;">1. Vyberte vytvoĹ™enou skicu.</p><p style="margin-left: 20px;">2. KlepnÄ›te na jeden z nástrojĹŻ pro vysunutí:</p><ul><li><strong>PĹ™idat vysunutím</strong></li><li><strong>Odebrat vysunutím</strong></li></ul><p style="margin-left: 20px;">3. Nastavte poĹľadované vlastnosti a zmáÄŤknÄ›te OK</p><p>Pozornost vÄ›nujme moĹľnosti <strong>TenkostÄ›nný prvek</strong>. Ta umožňuje vytváĹ™et duté objekty.</p><h2>Postup pĹ™i tvorbÄ› rotací:</h2><ol><li>Vybereme skicu, kterou chceme rotovat.</li><li>Vybereme osu, podle které budeme skicu otáÄŤet.</li><li>ZmáÄŤkneme OK.</li></ol><p>NáslednÄ› vytvoĹ™ené díly mĹŻĹľeme zpÄ›tnÄ› upravovat, mazat.</p><h2>Barva dílĹŻ:</h2><p>Barvu a optické vlastnosti mĹŻĹľete pouĹľít na celý díl, vybrané plochy nebo vybrané prvky (vÄŤetnÄ› ploch nebo kĹ™ivek) nebo tÄ›la. Barvu mĹŻĹľete také upravit pomocí manipulace se stínovaným vzhledem modelu.</p><p>PĹ™íkaz Vzhledy zobrazuje barvy ploch, prvkĹŻ, tÄ›l a dílu a pĹ™edstavuje zkratku pro úpravy barev.</p>', '2018-04-19 13:19:50', 2),
86(49, 245, 'POS', '11. OS Windows servery, základnÄ‚Â vlastnosti a ÄŤinnosti, instalace, základy správy systĂ©mu.', '<p><strong>Windows NT</strong></p><p>Nejsou vybudovány na DOSu, ale pĹ™edstavují samostatný operaÄŤní systém. Všechna známá omezení aktuální verze Windows, jako napĹ™íklad správa pamÄ›ti, nebo systému souborĹŻ, odpadají. DOSovské aplikace mohou být pĹ™esto provozovány, protoĹľe Windows NT stejnÄ› jako Windows 3.1 nebo OS/2 vyuĹľívají virtuální mód procesorĹŻ 80×86. DOSovské aplikace, jenĹľ pĹ™istupují pĹ™ímo na hardware poÄŤítaÄŤe nejsou podporovány, protoĹľe by tím mohly narušit bezpeÄŤnost a stabilitu celého systému</p><p><strong>Windows 2000 Server</strong></p><p>Skupina systémĹŻ Windows 2000 Server staví na systému Windows NT a zahrnuje:<br>• <strong>Systém Windows 2000 Server</strong> je novou verzí systému Windows NT Server 4.0. Jedná se o víceúÄŤelový operaÄŤní systém pro podniky všech velikostí.<br>• <strong>Systém Windows 2000 Advanced Server</strong> je novou verzí systému Windows NT Server Enterprise Edition. Tento operaÄŤní systém je urÄŤen pro elektronický obchod a obchodní aplikace.<br>• <strong>Systém Windows 2000 Datacenter Server </strong>je nejvÄ›tším ÄŤlenem skupiny systémĹŻ Windows Server. Jedná se o operaÄŤní systém pro obchodní Ĺ™ešení vyĹľadující nejvyšší úroveň škálovatelnosti.</p><p><strong>Windows Server 2003</strong></p><p>V roce 2003 pĹ™edstavený Windows Server 2003 je ÄŤistÄ› serverovým produktem (není dostupný jako Workstation) a k jeho vlastnostem patĹ™í zejména propracovanÄ›jší bezpeÄŤnost, lepší robustnost a správa systémĹŻ. Je základem pro další celou rodinu serverových produktĹŻ Microsoftu.</p><p>Řada systémĹŻ Windows Server 2003 vyuĹľívá to nejlepší z technologie Windows 2000 Server a usnadňuje zavedení, správu a pouĹľití. Výsledkem je vysoce produktivní infrastruktura.</p><p>Od Windows Server 2003 pouĹľívá systém role pro jednotlivé úkoly.</p><p><strong>Windows Server 2008</strong></p><p>Windows Server 2008 vychází ze stejného kódu jako Windows Vista (jádro Windows NT 6.0 kernel), se kterou sdílí mnoho ze své funkcionality a architektury. Automaticky tak těží z výhod nových technologií spojených s vývojem Windows Vista, jako je pĹ™ebudovaný síĹĄový modul (IPv6, nativní podpora bezdrátových sítí nebo zvýšení rychlosti a bezpeÄŤnosti), lepší podpora instalaÄŤních obrazĹŻ, spouštÄ›ní a zálohování, širší moĹľnosti diagnostiky, monitoringu a záznamu událostí serveru, lepší bezpeÄŤností prvky (Windows Firewall).</p><p>Snad nejvýraznÄ›jší novinkou Windows Server 2008 je nová verze instalace oznaÄŤená jako <u>Server Core</u>. Je to zjednodušená instalace, ve které chybí Windows Explorer a veškerá nastavení se provádÄ›jí pomocí pĹ™íkazového Ĺ™ádku nebo vzdálenÄ› pomocí Microsoft Management Console (MMC). Server Core dále postrádá .NET Framework, Windows Internet Explorer a mnohé další prvky.</p><p><strong>Windows Server 2012</strong></p><p>Windows Server 2012 vychází po vzoru Windows 8 pro stolní poÄŤítaÄŤe, a proto dostává také rozhraní Metro. NovÄ› podporuje pouze procesory s 64bitovou architekturou. Windows Server 2012 vylepšuje moĹľnost Server Core (rozhraní pouze s pĹ™íkazovou Ĺ™ádkou) a umožňuje pĹ™epínat mezi „Server Core“ a grafickým rozhraním.</p><p><strong>Role</strong></p><ul><li>souborový a tiskový server</li><li>webový server a webový aplikaÄŤní server,</li><li>poštovní server</li><li>terminálový server</li><li>server pro vzdálený pĹ™ístup a server virtuální privátní sítÄ› (VPN)</li><li>server adresáĹ™ových sluĹľeb, sluĹľby DNS (Domain Name System), protokolu DHCP (Dynamic Host Configuration Protocol) a sluĹľby WINS (Windows Internet Naming Service)</li><li>server multimediálních datových proudĹŻ</li><li>Active Directory</li></ul><p><strong>PĹ™idávání rolí</strong></p><ul><li>PĹ™ihlaste se k poÄŤítaÄŤi jako správce.</li><li>KlepnÄ›te na tlaÄŤítko Start, klepnÄ›te na poloĹľku Nástroje pro správu a potom klepnÄ›te na poloĹľku Správa serveru.</li><li>KlepnÄ›te na poloĹľku PĹ™idat nebo odebrat roli.</li></ul>', '2018-04-19 14:21:37', 0),
87(49, 246, 'POS', '12. OS Linux, základnÄ‚Â popis, vlastnosti, odlišnost Linuxu od jinÄ‚Ëch OS, instalace, základy správy systĂ©mu.', '<p><strong>GNU/Linux</strong></p><p><strong>Základní popis a vlastnosti</strong></p><p>GNU/Linux nebo jen krátce Linux je v informatice oznaÄŤení pro operaÄŤní systém zaloĹľený na Linuxovem jádru. Linux je šíĹ™en v podobÄ› distribucí, které je snadné nainstalovat nebo pĹ™ímo pouĹľívat (tzv. Live CD). Zároveň se díky pouĹľitým licencím jedná o volnÄ› šiĹ™itelný software, takĹľe je moĹľné ho nejen volnÄ› pouĹľívat, ale i dále upravovat a distribuovat.</p><p>Linuxové jádro je koncipováno jako jednolitá ÄŤást kódu s podporou naÄŤítání externích modulĹŻ. Toho se vyuĹľívá ke zvýšení stability, urychlení bÄ›hu jádra, zmenšení velikosti samotného jádra a zmenšení paměťových nárokĹŻ.</p><p>Jádro Linuxu umožňuje spouštÄ›t více programĹŻ (úloh) najednou. KaĹľdý program se mĹŻĹľe skládat z jednoho nebo více procesĹŻ, takĹľe Ĺ™íkáme, Ĺľe jde o víceúlohový systém. KaĹľdý proces potom mĹŻĹľe mít jeden nebo více podprocesĹŻ. OperaÄŤní systémy, které umožňují bÄ›h více procesĹŻ, nebo dokonce podprocesĹŻ souÄŤasnÄ›, jsou schopny vyuĹľít i vícejádrové a víceprocesorové poÄŤítaÄŤe a výraznÄ› zefektivnit práci uĹľivatele.</p><p>Zatímco u Windows existuje jen jedno pevné grafické rozhraní (tĹ™eba i s více vzhledovými módy), u Linuxu existuje podstatnÄ› vÄ›tší variabilita. Nad jádrem je obvykle vystavÄ›no textové ovládací rozhraní, nad nímĹľ pak funguje grafická nástavba.</p><p><strong>Terminál</strong></p><p>ÄŚím lépe ovládáte svĹŻj operaÄŤní systém, tím více asi budete pĹ™íkazový Ĺ™ádek pouĹľívat. Práce v nÄ›m je totiĹľ rychlá a také velmi pohodlná. BuÄŹ pracujete v textovém reĹľimu, nebo si mĹŻĹľete v grafickém prostĹ™edí spustit nÄ›jakou emulaci terminálu. V pĹ™íkazovém Ĺ™ádku Linuxu na vás ÄŤíhá program, kterému se Ĺ™íká pĹ™íkazový interpret nebo také shell. ÄŚeká na vaše pĹ™íkazy, vykonává je, spouští za vás procesy a podobnÄ›. RĹŻznorodost Linuxu vás ani zde nezklame. PĹ™íkazových interpretĹŻ existuje také nÄ›kolik (mezi nejznámÄ›jší patĹ™í asi bash, sh nebo csh).</p><p><strong>Odlišnosti od jiných operaÄŤních systémĹŻ</strong></p><p>PĹ™ednÄ› je tĹ™eba Ĺ™íci, Ĺľe Linux vyuĹľívá unixové jádro a respektuje základní Unixové metody, pĹ™ístupy a technologie. Linux je šíĹ™en jako open source – to znamená, Ĺľe je nejen moĹľné jej bezplatnÄ› pouĹľívat, ale také Ĺľe jsou k dispozici všechny zdrojové kódy, a kaĹľdý, kdo by chtÄ›l, si je mĹŻĹľe upravit dle vlastních potĹ™eb.</p><p>Dost moĹľná nejvÄ›tším rozdílem mezi operaÄŤními systémy z pohledu uĹľivatele je instalace aplikací a jejich správa. Zatímco ve Windows jsou programy instalované instalátory a o jejich aktualizace se musí starat sám uĹľivatel (pĹ™ípadnÄ› výrobce softwaru), v Linuxu je situace odlišná. Do systému se pĹ™idávají balíÄŤky, které jsou zanesené do repozitářů (ty si lze pĹ™edstavit jako knihovnu s aplikacemi).</p><p>Běžná instalace aplikací probíhá tak, Ĺľe si uĹľivatel vybere ze seznamu pĹ™edpĹ™ipravených aplikací ty, které chce nainstalovat, a systém si poradí se vším potĹ™ebným. Tento koncept má Ĺ™adu výhod – uĹľivatel nemusí znát názvy programĹŻ, ale staÄŤí mu, kdyĹľ si ve vyhledávaÄŤi softwaru, který je obvykle souÄŤástí distribuce, napíše, co vlastnÄ› potĹ™ebuje, a jen si vybere z nabízených variant.</p><p><strong>Instalace</strong></p><p>V souÄŤasné dobÄ› je linuxové jádro na takové úrovni, Ĺľe by mÄ›l být schopen zvládnout instalaci linuxové distribuce i zaÄŤáteÄŤník. Pro seznámení se s Linuxem a pro první krĹŻÄŤky v jeho prostĹ™edí bych však doporuÄŤoval pouĹľít nÄ›kterou z tzv. „live“ distribuci na CD ÄŤi DVD, kterých je k dispozici celá Ĺ™ada.</p><ol><li>Nejprve musíte spustit nÄ›jaký systém, který obsahuje základní nástroje pro rozdÄ›lení disku, tvorbu souborových systémĹŻ, rozbalování balíkĹŻ a kopírování souborĹŻ. MĹŻĹľe to být instalaÄŤní CD, live distribuce, disketa, USB klíÄŤenka, nebo jiný jiĹľ nainstalovaný systém.</li><li>RozdÄ›líte disk a vytvoĹ™íte pĹ™íslušné diskové oddíly, které pak naformátujete</li><li>Na vytvoĹ™ené diskové oddíly zkopírujete základní systém, ev. doinstalujete poĹľadované balíky</li><li>Upravíte konfiguraci, do zavádÄ›cího sektoru nainstalujete zavaděč a restartujete</li></ol><p>Na rozdíl od jiných OS, je linuxovému jádru srdeÄŤnÄ› jedno kam ho vrazíte. Detekci hardware si provádí pĹ™i startu, a pokud má k dispozici všechny potĹ™ebné moduly (ovladaÄŤe) prakticky vĹľdy najede do stavu kdy s ním lze jiĹľ nÄ›co dÄ›lat.</p><p><strong>Správa systému</strong></p><p>všechna dĹŻleĹľitá nastavení jsou v Linuxu uloĹľena v obyÄŤejných textových souborech. Zkušený správce proto potĹ™ebuje jen textový editor.</p><p>Administrací (správou systému), rozumíme všechny ÄŤinnosti, které je nutno pravidelnÄ› vykonávat, aby poÄŤítaÄŤový systém zĹŻstal v provozuschopném stavu. Zahrnuje napĹ™íklad zálohování souborĹŻ (v pĹ™ípadÄ› potĹ™eby jejich obnovování), instalaci nových programĹŻ, vytváĹ™ení uĹľivatelských úÄŤtĹŻ (jejich mazání v pĹ™ípadÄ›, Ĺľe jsou nepotĹ™ebné), kontroly a opravy pĹ™ípadných poškození systému souborĹŻ a další. KdyĹľ si poÄŤítaÄŤ pĹ™edstavíte jako dĹŻm, pak by správou systému byla jeho údrĹľba. Ta by zahrnovala napĹ™íklad úklid, zasklívání rozbitých oken a další podobné vÄ›ci. Místo prostého pojmu „údrĹľba systému“ se pouĹľívá termín „administrace“, aby tato oblast nevypadala na první pohled zas aĹľ tak jednoduše.</p><p><strong>Distribuce</strong></p><ul><li>Debian</li><li>Fedora</li><li>Red Hat</li><li>Slackware</li><li>Gentoo</li><li>OpenSUSE</li><li>SUSE Linux Enterprise</li><li>Ubuntu</li><li>A další…</li></ul>', '2018-04-19 14:22:26', 1);
88INSERT INTO `articles` (`userID`, `articleID`, `category`, `title`, `content`, `timestamp`, `visits`) VALUES
89(58, 247, 'PVY', '8. Práce s tabulkovÄ‚Ëm procesorem', '<h1>Popis základní obrazovky</h1><p>Tabulkové procesory jsou programy, které umožňují provádÄ›ní automatických výpoÄŤtĹŻ v tabulkách na základÄ› zadaných dat. Tabulky je moĹľné pouĹľít k statistickým, matematickým, ekonomickým a jiným výpoÄŤtĹŻm. S údaji v tabulce </p><p>je moĹľné v Ĺ™adÄ› pĹ™ípadĹŻ pracovat rovněž jako s databází a provádÄ›t tĹ™ídÄ›ní i výbÄ›r dat podle zadaných kritérií. ÄŚasto pouĹľívanou formou výstupu bývá vedle tabulky také graf.</p><h2>ReĹľimy práce</h2><p>Základním pracovním reĹľimem je reĹľim PĹ™ipraven, který je urÄŤen pro vstup hodnot. Jakmile zaÄŤneme vkládat hodnoty z klávesnice, systém pĹ™echází do reĹľimu Zadání. Pokud potĹ™ebujeme opravit chyby ve vstupních datech, mĹŻĹľeme </p><p>vyuĹľít reĹľimu Úpravy.</p><h2>Práce se sešitem, listem</h2><p>Základním typem dokumentu pĹ™i práci se systémem je sešit. Je to v podstatÄ› soubor, se kterým se pracuje stejným zpĹŻsobem jako s kterýmkoli jiným souborem pod WINDOWS. Sešit má své jméno a pĹ™íponu .XLS(X), která je </p><p>automaticky doplňována systémem. Sešit se otevírá do tzv. okna a je tvoĹ™en listy - v jednom sešitu jich mĹŻĹľe být aĹľ 255 (jejich poÄŤet je limitován pouze velikostí vnitĹ™ní pamÄ›ti). PĹ™i otevĹ™ení obsahuje sešit obvykle 16 listĹŻ</p><p>pojmenovaných LIST1 aĹľ LIST16. Názvy listĹŻ se objevují na záloĹľkách ve spodní ÄŤásti okna sešitu. PĹ™íslušný list se zobrazí do okna klepnutím na jeho záloĹľku. V rámci listu je k dispozici 16384 Ĺ™ádkĹŻ a 256 sloupcĹŻ. Sloupce jsou v </p><p>záhlaví oznaÄŤovány pomocí písmen (A aĹľ Z a pokraÄŤují kombinací písmen AA aĹľ IV), Ĺ™ádky se oznaÄŤují pomocí ÄŤísel. Nejmenší moĹľná oblast pro zápis dat je buňka - urÄŤená souĹ™adnicemi oznaÄŤení listu, záhlaví sloupce a Ĺ™ádku. Pro </p><p>toto oznaÄŤení se pouĹľívá pojem odkaz, pĹ™ípadnÄ› pojem adresa, který je běžnÄ› známý z ostatních tabulkových kalkulátorĹŻ. Do bunÄ›k tabulky zapisujeme údaje 3 typĹŻ:</p><p>1. textové konstanty</p><p>2. ÄŤíselné konstanty</p><p>3. vzorce</p><p>NÄ›kolik Ĺ™ádkĹŻ, sloupcĹŻ, pĹ™ípadnÄ› kombinace obou se oznaÄŤuje jako oblast. NapĹ™. odkaz A1:A10 znamená oblast 10 Ĺ™ádkĹŻ v prvním sloupci.</p><h2>Zadávání dat, vzorcĹŻ a funkcí</h2><h2>Vkládání a opravy dat</h2><p>Buňku, do které chceme zadávat údaje, zvolíme za aktuální a zaÄŤneme psát. Text, který zadáváme, vidíme jak v buňce, tak v editaÄŤním Ĺ™ádku. Vkládat data lze také tak, Ĺľe po oznaÄŤení aktuální buňky, do které chceme zapisovat, </p><p>klikneme myší na editaÄŤní Ĺ™ádek. JestliĹľe chceme zrušit zadávání údajĹŻ, tj. ukonÄŤit psaní, aniĹľ by se údaje vloĹľily do buňky, stiskneme klávesu Esc. Chceme-li Ĺ™ádnÄ› ukonÄŤit vkládání dat do buňky, stiskneme Enter.</p><h2>Vkládání textu a ÄŤísel</h2><p>Excel sám rozezná z obsahu buňky, zda jde o text nebo o ÄŤíslo. Pouze v pĹ™ípadÄ›, Ĺľe chceme zapsat ÄŤíslo, které má být povaĹľováno za text (napĹ™. smÄ›rovací ÄŤi telefonní ÄŤíslo), musíme pĹ™ed nÄ› napsat apostrof (napĹ™.‘455123). Zadaný </p><p>údaj je vĹľdy obsahem jediné buňky, i kdyĹľ jeho délka pĹ™esahuje šíĹ™ku buňky. Pokud se do buňky nevejde text, tak pĹ™esahuje do buňky vedlejší, nebo je za ní skrytý. Podle toho, zda vedlejší buňka je ÄŤi není prázdná. PĹ™íznakem</p><p>toho, Ĺľe se do buňky nevešlo ÄŤíslo, je její vyplnÄ›ní znakem #. Pokud nemáme buňku pĹ™edem naformátovanou, tj. vkládáme data v tzv. všeobecném formátu, snaĹľí se Excel ÄŤíslo zobrazit. Zobrazí ho tĹ™eba zaokrouhlené nebo ve </p><p>vÄ›deckém formátu (zápis ÄŤísla 2000 ve vÄ›deckém formátu je 2E+3). </p><h2>Vkládání dat</h2><p>Pro datum není Ĺľádný zvláštní datový typ. Datum patĹ™í mezi ÄŤísla, je to vlastnÄ› jakési poĹ™adové ÄŤíslo. Datum musíme zadávat ve tvaru, který odpovídá nastavení formátu pro datum v systému Windows. Pokud datum zapíšeme špatnÄ›, </p><p>Excel nepochopí, Ĺľe jde o datum - ÄŤíslo a povaĹľuje údaj za text. </p><h2>Vkládání vzorcĹŻ</h2><p>Zápis vzorce do buňky zaÄŤíná znakem ”=”. Vzorce sestavujeme z ÄŤíselných ÄŤi textových konstant, odkazĹŻ na buňky a úseky bunÄ›k a funkcí. Tyto prvky spojujeme obvyklými operátory: (+, -, *, /, ^, <>, <, >, <=, >=, </p><p>=). Ke spojování Ĺ™etÄ›zcĹŻ slouĹľí operátor &. PodobnÄ› jako v matematice pouĹľíváme kulaté závorky. PĹ™íklady jednoduchých vzorcĹŻ: =A1+A2 souÄŤet obsahĹŻ bunÄ›k A1+A2 =suma(A1;A2) totéĹľ pomocí funkce =2*A1-A2 obsah </p><p>buňky A1 se vynásobí 2 a odeÄŤte se obsah buňky A2 =2*(A1-A2) od A1 se odeÄŤte A2 a rozdíl se vynásobí 2 Jakmile ukonÄŤíme zápis vzorce, v buňce se objeví výsledná hodnota. Je-li buňka se vzorcem aktuální, pak vzorec vidíme v </p><p>editaÄŤním Ĺ™ádku. Pokud vzorec vloĹľený do buňky není správný, v buňce se místo výsledku objeví chybové hlášení (napĹ™. #DIV/0! - dÄ›lení nulou). </p><h2>PouĹľití tabulkových funkcí</h2><p>Excel poskytuje 10 rĹŻzných typĹŻ tabulkových funkcí: matematické/trigonometrické, vÄ›decké, logické, textové, statistické, informaÄŤní a vyhledávací, funkce pro datum a ÄŤas, pro databáze, finance. Obecný zápis funkce má tvar: </p><p>název_funkce (argument1, argument2..........argumentN). Co mĹŻĹľe být argumentem funkce, záleĹľí na konkrétní funkci.</p><p>NapĹ™. argumentem funkce MAX, která hledá maximální hodnotu, mohou být konstanty,</p><p>adresy bunÄ›k nebo úsekĹŻ, pĹ™ípadnÄ› další funkce. </p><h2>Absolutní a relativní adresy bunÄ›k</h2><p>KaĹľdý vzorec mĹŻĹľe být pomocí povelĹŻ Kopíruj, VyĹ™ízni, PĹ™ilep pĹ™enesen nebo zkopírován na libovolné jiné místo tabulky. PĹ™i standardním nastavení souĹ™adnicového systému oznaÄŤuje Excel jednotlivé buňky jako A1, A56, K153 </p><p>apod. Tento zpĹŻsob znaÄŤení se nazývá relativní adresa buňky. Relativní adresa buňky zajišÄ¹Ä„uje pĹ™í kopírování vzorce, Ĺľe se jeho nová adresa (souĹ™adnice) relativnÄ› zmÄ›ní podle nového umístÄ›ní vzorce. V praxi to znamená, Ĺľe pokud</p><p>napĹ™. zkopírujeme vzorec =A5+C5+6*(B5+D5), který je umístÄ›n v buňce E5 do buňky E6, dostaneme relativnÄ› upravený vzorec =A6+C6+6*(B6+D6). Této funkce se vyuĹľívá v pĹ™ípadech, kdy je buÄŹ do nÄ›kolika Ĺ™ádkĹŻ, nebo </p><p>sloupcĹŻ, potĹ™eba umístit stejný vzorec. Vzorec z jedné buňky se prostÄ› nakopíruje do dalších. Musí však jít o pĹ™esun pouze v jednom smÄ›ru. Jinak dostaneme nekorektní výsledky. Pravým opakem relativní adresy, kdy se vzorec </p><p>sloĹľený z relativních adres pĹ™i pĹ™esunu automaticky pĹ™izpĹŻsobuje nové pozici, je absolutní adresa. Absolutní adresa zaruÄŤuje, Ĺľe zkopírovaný nebo pĹ™enesený vzorec se bude stále odkazovat na stejné buňky. Typickým pĹ™ípadem je </p><p>pouĹľití konstant ve vzorci, které jsou stále na stejném místÄ› tabulky. Pokud bychom pouĹľili ve vzorci pro práci s konstantami vzorec s buňkami s relativní adresou a zkopírovali na jiné místo tabulky, posunulo by se i místo, kde je </p><p>oÄŤekávaná hodnota konstanty. Vzorec by pak nepoÄŤítal správnÄ›. Absolutní adresa je v oznaÄŤení buňky vyznaÄŤena znaky $. Výše uvedený vzorec z buňky E5 by byl zapsán do kterékoli jiné buňky tabulky následujícím zápisem: </p><p>=$A$5+$C$5+6*($B$5+$D$5). KromÄ› relativních a absolutních odkazĹŻ existují ještÄ› odkazy smíšené (napĹ™. $A1, A$1, LIST1!$C$24 apod.).</p><h1>Tvorba a editace tabulky</h1><h2>Filtry</h2><p>V Excelu mĹŻĹľeme pracovat s takzvanými filtry. Filtrem se rozumí podmínka, kterou je testován kaĹľdý Ĺ™ádek. Vyhoví-li Ĺ™ádek podmínce, zĹŻstane zobrazen. Pokud podmínce nevyhoví, je skryt. Filtr má velký význam u rozsáhlejších </p><p>tabulek, kde se pracuje pouze s daty, která by mÄ›ly vyhovovat urÄŤitým kritériím. Filtry lze i kombinovat. PotĹ™ebujeme-li napĹ™íklad aby byly zobrazeny pouze záznamy, které vyhovují dvÄ›ma podmínkám najednou,</p><p>lze nastavit dva i více filtrĹŻ zvlášÄ¹Ä„. Formátování tabulky Formátováním tabulky rozumíme sled úkonĹŻ, kterými dosáhneme takové grafické úpravy, aby tabulka byla co nejpĹ™ehlednÄ›jší a poskytovala snadnou orientaci pĹ™i ÄŤtení údajĹŻ. </p><p>Excel nabízí celou Ĺ™adu nástrojĹŻ pro zvýraznÄ›ní dĹŻleĹľitých údajĹŻ a zvýšení atraktivnosti tabulek. Formátování tedy znamená úpravu šíĹ™ky sloupcĹŻ, výšky Ĺ™ádkĹŻ, nastavení zpĹŻsobu zarovnávání obsahu bunÄ›k, volbu velikostí, fontĹŻ a </p><p>stylĹŻ písma. K vytvoĹ™ení opravdu pĹŻsobivého dokumentu lze pouĹľít i moĹľnost volby rĹŻzných typĹŻ ÄŤar a rámeÄŤkĹŻ vÄŤetnÄ› barevného zvýraznÄ›ní. Formátovat lze pĹ™ed zadáním údajĹŻ - pak se vkládané údaje jiĹľ zobrazují v poĹľadovaném</p><p>formátu, nebo kdykoli pozdÄ›ji (formát dat se mÄ›ní). PĹ™i kopírování buňky se kopíruje jak její obsah, tak i formát. Proto je vhodné ÄŤásti, které mají být kopírovány, nejprve zformátovat. </p><h1>Tvorba a editace grafu</h1><h2>Grafy</h2><p>Excel nabízí široké spektrum grafĹŻ a to od dvojrozmÄ›rných sloupcových pĹ™es pruhové, plošné, prstencové aĹľ po trojrozmÄ›rné kruhové, jehlanové, kuĹľelové a další. Grafy jsou v Excelu pĹ™ímo vázány na data v tabulkách. Jakákoliv </p><p>pozdÄ›jší zmÄ›na dat v tabulce vyústí ve zmÄ›nu grafu. ProtoĹľe se graf chová jako grafický objekt, lze manipulovat s jeho velikostí, libovolnÄ› jej pĹ™esouvat ÄŤi vloĹľit jej napĹ™íklad do Wordu. PĹ™ed samotným zhotovením grafu je nutné </p><p>vytvoĹ™it tabulku, ze které bude graf ÄŤerpat. Poté se aktivuje PrĹŻvodce grafem. V nÄ›kolika krocích jsme dotázáni na typ grafu, názvy os, popisky a podobnÄ›. U trojrozmÄ›rných grafĹŻ lze nastavit jejich polohu v prostoru. S tou lze </p><p>pozdÄ›ji libovolnÄ› manipulovat a graf natáÄŤet a rotovat dle aktuálních potĹ™eb.</p><h2>VytváĹ™ení grafĹŻ</h2><p>Orientace ve velkém mnoĹľství dat dÄ›lá problémy kaĹľdému z nás. Graf je obrázek, který nám pomĹŻĹľe se lépe orientovat v nepĹ™ehledné tabulce. Graf slouĹľí pro reprezentaci dat, pro která jsou rozbory v tabulce jiĹľ nepostaÄŤující, a proto </p><p>není od vÄ›ci tyto tabulky doplnit grafem. Graf je jakási analogová informace, která je oproti tabulce na první pohled srozumitelnÄ›jší. PrĹŻvodce nám pomáhá pĹ™i výbÄ›ru dat, umístÄ›ní grafu v sešitÄ›, výbÄ›ru typu grafu a pĹ™idání </p><p>potĹ™ebných popiskĹŻ a legend. Námi vytvoĹ™ený graf mĹŻĹľe být umístÄ›n na listu s daty nebo na samostatném listu. Obrázek grafu má v sešitu vlastnosti plovoucího objektu. To znamená, Ĺľe ho mĹŻĹľeme kdykoliv pĹ™esouvat, modifikovat a </p><p>mÄ›nit jeho velikosti. Graf mĹŻĹľe mít celou škálu podob, vÄ›tšinou se jedná o dvourozmÄ›rné nebo tĹ™írozmÄ›rné grafy. Do grafĹŻ mĹŻĹľeme doplňovat trendy, chybové úseÄŤky a klouzavé prĹŻmÄ›ry. Modifikace dat ve zdrojové tabulce</p><p>se okamĹľitÄ› promítne i do grafu.</p><h2>Realizace grafu</h2><p>OznaÄŤíme data v tabulce, která chceme do grafu zanést, pomocí myši nebo klávesnice</p><p>a spustíme proceduru prĹŻvodce grafem. To mĹŻĹľeme udÄ›lat nÄ›kolika zpĹŻsoby:</p><ul><li>stiskem tlaÄŤítka ve standardním panelu nástrojĹŻ</li><li>pĹ™íkazem VLOĹËENÍ | GRAFY</li><li>klávesou F11</li></ul><p>Po provedení prvních dvou pĹ™íkazĹŻ se spustí PrĹŻvodce grafem, ve kterém se nám nabízí</p><p>orientaÄŤní pĹ™edstava vytváĹ™eného grafu. PĹ™íkazem F11 se vytvoĹ™í graf, na samostatném listu,</p><p>automaticky podle jiĹľ pĹ™eddefinovaného typu grafu.</p><p>Po spuštÄ›ní PrĹŻvodce se zobrazí první dialogové okno obsahující dvÄ› karty.</p><p><strong>„Standardní typy“</strong> – první karta, ve které si mĹŻĹľeme vybrat graf ze ÄŤtrnácti základních typĹŻ grafĹŻ. KaĹľdý typ pod sebou zahrnuje i nÄ›kolik podtypĹŻ.</p><p><strong>„Vlastní typy</strong>“ – druhá karta, která má dvÄ› podoby. Zde záleĹľí jaké políÄŤko je zaškrtnuté - jestli „PĹ™edefinované“ nebo „Definované uĹľivatelem“. Po stisku se nám zobrazí, jak bude námi definovaný graf vypadat.</p><p>Po stisku tlaÄŤítka Další, se zobrazí druhé dialogové okno „Zdrojová data grafu“</p><p>obsahující dvÄ› karty.</p><p><strong>„Oblast dat“</strong> – karta, která slouĹľí k urÄŤení toho, zda datové Ĺ™ady tvoĹ™í Ĺ™ádky nebo sloupce.</p><p>Oblast dat je moĹľno upravit zápisem z klávesnice nebo vymezení myší.</p><p><strong>„Řada“</strong> – na této kartÄ› mĹŻĹľeme provést další úpravy v datových oblastech. Tuto kartu mĹŻĹľeme vÄ›tšinou pĹ™eskoÄŤit.</p><p>Po odeslání se nám otevĹ™e tĹ™etí dialogový panel „MoĹľnosti grafu“, kde se urÄŤují další parametry grafu. PoÄŤet nabídkových karet na tomto panelu závisí na typu vybraného grafu,vÄ›tšinou jich bývá šest.</p><p><strong>„Název“</strong> – sem se zapisuje název grafu a popisky jednotlivých os. Název grafu mĹŻĹľe být pouze jednoĹ™ádkový.</p><p><strong>„Osy“</strong> – zde urÄŤíme, jaké osy mají být vytvoĹ™eny. Osy hodnot mohou být dvÄ› a osy kategorií se mohou vytváĹ™et automaticky, kategorie, ÄŤasová osa.</p><p><strong>„MĹ™íĹľky“ </strong>– tady urÄŤíme, jaké pĹ™íslušné mĹ™íĹľky mají být zobrazeny. VÄ›tšinou postaÄŤí hlavní mĹ™íĹľka. Vzdálenosti ÄŤar v mĹ™íĹľce urÄŤíme dodateÄŤnÄ› pĹ™i formátování osy na kartÄ› Měřítko.</p><p><strong>„Legenda“ </strong>– na této kartÄ› urÄŤíme, zda se má ke grafu pĹ™ipojit legenda, téĹľ klíÄŤ grafu, a kde má být u grafu umístÄ›na.</p><p><strong>„Popisky dat“</strong> – zde urÄŤíme, jestli se k bodĹŻm mají pĹ™ipojit hodnoty nebo popisky a to buÄŹ s ÄŤíslem, nebo procentuálnÄ›.</p><p><strong>„Tabulka dat“</strong> – zde urÄŤujeme, jestli se má ke grafu pĹ™ipojit tabulka s daty a zda má obsahovat klíÄŤ (znaÄŤky) pouĹľité v legendÄ›.</p><p>Poslední, ÄŤtvrté, dialogové okno <strong>„UmístÄ›n</strong><strong>í grafu</strong>“ nám pomáhá pĹ™i rozhodování o umístÄ›ní.</p><p>V tomto oknÄ› si mĹŻĹľeme vybrat, jestli chceme, aby graf byl umístÄ›n na novém listu nebo jako objekt na list se zdrojovými daty. Tvorba grafu pomocí PrĹŻvodce není nikterak sloĹľitá, obtíĹľnost spoÄŤívá pouze ve správném výbÄ›ru grafu </p><p>pro specifikovaný problém a jeho grafické zpĹ™ehlednÄ›ní.</p><h2>KontingenÄŤní tabulky a grafy</h2><p>KontingenÄŤní tabulka je speciální druh tabulky, která se vytváĹ™í ze zdrojových dat seznamu. PĹ™edností tabulky je poskytování rĹŻzných pohledĹŻ na data a vÄŤetnÄ› jejich úprav. MĹŻĹľeme interaktivnÄ› vytváĹ™et rĹŻzné modifikace </p><p>kontingenÄŤní tabulky. Z dat tabulky také mĹŻĹľeme vytváĹ™et grafy. Data do kontingenÄŤní tabulky mĹŻĹľeme pouĹľít ze seznamu, slouÄŤené oblasti z rĹŻzných sešitĹŻ a listĹŻ, data z jiĹľ existující kontingenÄŤní tabulky nebo data z vnÄ›jších</p><p>databázových souborĹŻ z jiných aplikací. K vytvoĹ™ení tabulky nám pomáhá PrĹŻvodce kontingenÄŤní tabulkou stávající se ze ÄŤtyĹ™ dialogových panelĹŻ. JeštÄ› neĹľ zadáme pĹ™íkaz VLOĹËENÍ | KONTINGENÄŚNÍ TABULKA</p><p>musíme umístit buňkový kurzor do oblasti prostoru databáze, ze které chceme tabulku vytváĹ™et. V prvním dialogovém oknÄ› oznaÄŤíme druh dat, ze kterých se bude tabulka vytváĹ™et.</p><p>Vybrat si mĹŻĹľeme z této nabídky:</p><ul><li>Seznam nebo databáze Microsoft Excel</li><li>Externí zdroj dat</li><li>Násobné oblasti slouÄŤení</li><li>Jiná kontingenÄŤní tabulka</li></ul><p>Po odeslání tlaÄŤítka další se otevĹ™e v poĹ™adí druhém panel, ve kterém se potvrdí nebo modifikuje zdrojová oblast. Po odeslání se otevĹ™e tĹ™etí dialogové okno, které je klíÄŤové pro koncepci kontingenÄŤní tabulky. Hlavními oblastmi </p><p>tabulky jsou:</p><ul><li>Oblast stránek</li><li>Oblast Ĺ™ádkĹŻ</li><li>Oblast sloupcĹŻ</li><li>Oblast dat</li></ul><p>Oblast Ĺ™ádkĹŻ a sloupcĹŻ tvoĹ™í souĹ™adnice tabulky a oblast dat je na jejím prĹŻseÄŤíku. Oblast stránek tvoĹ™í tĹ™etí rozmÄ›r tabulky, který nám dopomáhá k listování tabulkou. První tĹ™i oblasti jsou identifikaÄŤní, do kterých je moĹľno myší </p><p>pĹ™etahovat tlaÄŤítka z pravé strany dialogového okna prĹŻvodce. Názvy tÄ›chto tlaÄŤítek jsou názvy všech polí ze seznamu. Celkový poÄŤet Ĺ™ádkĹŻ a sloupcĹŻ tabulky je omezen velikostí listu sešitu. V poslední oblasti, oblasti dat, se </p><p>zobrazuje výsledek souhrnné funkce. Excel nabízí devÄ›t funkcí: souÄŤet, poÄŤet hodnot, prĹŻmÄ›r, maximum, minimum, poÄŤet ÄŤísel, odhad smÄ›rodatné odchylky, smÄ›rodatná odchylka, odhad rozptylu a rozptyl. V oblasti dat se nemĹŻĹľe </p><p>zobrazovat text. Pro ÄŤísla je implicitnÄ› nastaven souÄŤet a pro text poÄŤet hodnot. KaĹľdá z tÄ›chto oblastí mĹŻĹľe mít, ale nemusí, více pĹ™etaĹľených tlaÄŤítek nebo Ĺľádné. Výjimkou je oblast dat, která musí mít alespoň jedno tlaÄŤítko pole.</p><p><br></p><p>Po nadefinování struktury kontingenÄŤní tabulky a klepnutí na tlaÄŤítko „Další“ se zobrazí poslední panel prĹŻvodce tabulkou, ve kterém uĹľ jen specifikujeme umístÄ›ní a nastavení parametrĹŻ tabulky. S jiĹľ vytvoĹ™enou tabulkou mĹŻĹľeme </p><p>rĹŻznÄ› manipulovat a tím mÄ›nit pohledy na data. Modifikace tabulky se okamĹľitÄ› projeví v upravení a pĹ™epoÄŤítání dat v ní.</p>', '2018-04-19 15:43:31', 5),
90(49, 242, 'POS', '9. ZpĹŻsoby pĹ™ipojenÄ‚Â k Internetu. Ä‚Å¡zkopásmovĂ© a širokopásmovĂ© pĹ™ĂÂpojky. DigitálnÄ‚Â a optickĂ© pĹ™ĂÂpojky.', '<p><strong>Úzkopásmové pĹ™ipojení </strong></p><p>VyuĹľívají je typy pĹ™ipojení které vyĹľadují vytáÄŤení pro pĹ™ipojení (ISDN), rychlosti zhruba do 128kbit/s, poplatky bývají podle doby pĹ™ipojení</p><p><strong>Širokopásmové pĹ™ipojení</strong></p><p>Umožňují pĹ™enosovou kapacitu pĹ™esahující 256 / 512 kbit/s. (ADSL, Wi-Fi atd.)</p><p><strong>VytáÄŤená linka </strong></p><p>PĹ™ipojení pomocí vytáÄŤené linky je nejstarší a nejpomalejší pĹ™ístup k internetu. PotĹ™ebujeme jen klasickou, analogovou telefonní linku a speciální zaĹ™ízení, které po ní zabezpeÄŤí pĹ™enos dat – modem (rozlišujeme interní nebo externí provedení). Teoretická pĹ™enosová rychlost je s digitálními ústĹ™ednami aĹľ 56 kb/s, jinak 33,6 kb/s.</p><p><strong>ISDN </strong></p><p>PĹ™ipojení pomocí ISDN je mírným vylepšením vytáÄŤené linky. Musíme vlastnit speciální digitální telefonní linku. Tu získáme od svého telekomunikaÄŤního operátora, záleĹľitost není pĹ™íliš nákladná. Dále je potĹ™eba ISDN karta nebo modem, která se instaluje do poÄŤítaÄŤe a propojí ho se sítí ISDN.. Platí se za dobu pĹ™ipojení, tarifikace podle objemu dat není nabízena z podstaty sluĹľby. PĹ™enosová rychlost je 64 kb/s (ÄŤi 128 kb/s). Dnes jiĹľ ne pĹ™íliš pouĹľívaná technologie z dĹŻvodu malých rychlostí.</p><p><strong>Mobilní pĹ™ipojení </strong></p><p>Tento druh pĹ™ipojení uspokojí uĹľivatele, kteĹ™í potĹ™ebují být pĹ™ipojeni k internetu v libovolnou denní ÄŤi noÄŤní dobu a pĹ™edevším z libovolného místa v republice. Jsou sice vázáni na signál mobilní sítÄ›, ten ale dnes pokrývá prakticky celé naše území. Cena se odvíjí od objemu pĹ™enesených dat. Technologie: GSM, GPRS, EDGE, HSDPA,3G,LTE</p><p><strong>Bezdrátové pĹ™ipojení</strong></p><p>Je realizováno „vzduchem,“ takĹľe zákazník potĹ™ebuje pĹ™ijímaÄŤ (anténu). Vzhledem k tomu, Ĺľe k tomuto typu pĹ™ipojení není potĹ™eba budovat rozsáhlou infrastrukturu (pokládat kabely, pronajímat si na nÄ› pozemky apod.), bývá tento typ pĹ™ipojení levnÄ›jší. Nevýhodou je náchylnost k poÄŤasí.</p><p><strong>Kabelová televize </strong></p><p>Vedení kabelové televize je pĹŻvodnÄ› urÄŤeno k všesmÄ›rovému šíĹ™ení signálĹŻ dnes se ale vyuĹľívá i pro pĹ™ipojení k internetu. Teoretická pĹ™enosová rychlost je kolem 30 Mb/s</p><p><strong>Satelitní pĹ™ipojení </strong></p><p>PĹ™ístup k internetu pomocí satelitu není v ÄŚeské republice pĹ™íliš rozšíĹ™en, coĹľ je jistÄ› dáno jeho finanÄŤní nároÄŤností. PotĹ™ebovat budeme speciální aparaturu na pĹ™íjem signálu, pomÄ›rnÄ› drahou, rychlosti se pohybují okolo jednotek aĹľ desítek Mb/s, cena se odvíjí od pĹ™enesených dat.</p><p><strong>DSL technologie </strong></p><p>Bývají realizovány pĹ™es telefonní linku, ale s rozdílem v tarifikaci a rychlosti. Zpravidla se platí paušální poplatek. Rychlost linky se pohybuje v rozmezí od 128 kbps do 100 Mbps (VDSL2 max. do 300m). Pro běžné domácí nasazení se obvykle vyuĹľívá asymetrická varianta (ADSL), kde je vyšší pĹ™enosová rychlost ve smÄ›ru k zákazníkovi (anglicky <em>download</em>) a niĹľší rychlost smÄ›rem od zákazníka (anglicky <em>upload</em>). Ve firemním prostĹ™edí se pouĹľívají symetrické varianty, kde jsou obÄ› rychlosti stejné.</p><p><strong>Optika</strong></p><p>Hlavní prvek pĹ™enosové ÄŤásti metropolitní sítÄ› FiberNet tvoĹ™í optické vlákno. UĹľití tohoto pĹ™enosového média si vyĹľádala pĹ™enosová technologie dosahující extrémnÄ› vysokých pĹ™enosových rychlostí. Další vlastností podporující pouĹľití optického vlákna je nejoptimálnÄ›jší moĹľná odolnost vĹŻÄŤi jakémukoliv rušení</p>', '2018-04-19 13:19:16', 0),
91(49, 241, 'POS', '8. SmÄ›rovánÄ‚Â a smÄ›rovacÄ‚Â protokoly. SmÄ›rovaÄŤe, statickĂ© a dynamickĂ© smÄ›rovánÄ‚Â, smÄ›rovacÄ‚Â tabulka a smÄ›rovacÄ‚Â protokoly.', '<p><strong>SmÄ›rovaÄŤ (router)</strong></p><p>Je zaĹ™ízení, které provádí routování, propojuje jednotlivé sítÄ› a dovoluje pĹ™eposílaní dat mezi. nimi</p><p><strong>Routing</strong></p><p>ÄŚesky Ĺ™eÄŤeno smÄ›rování, ale ÄŤastÄ›ji se pouĹľívá slovo routování. Jedná se o techniku, která slouĹľí k propojení jednotlivých sítí (pĹ™esnÄ›ji subnetĹŻ). PĹŻvodním zaĹ™ízením, urÄŤeným pro routování byl router, ale v dnešní dobÄ› se velmi vyuĹľívají L3 switche, firewally nebo pouze <em>servery</em>/poÄŤítaÄŤe. Router pĹ™eposílá komunikaci z jedné sítÄ› do jiné.</p><p><strong>Jednotlivé routovací metody</strong></p><p><strong>Dva základní typy:</strong></p><ul><li><strong>distance-vector routing protocol</strong> – routery udrĹľují routovací tabulku s informací o (vektoru) vzdálenosti do dané sítÄ›, periodicky <em><strong>routovací tabulku</strong></em> zasílají sousedĹŻm, ti si upraví svoji tabulku a tu opÄ›t odešlou dál, pro výpoÄŤet nejlepší cesty se pouĹľívá jedna (poÄŤet hopĹŻ u RIP) nebo více metrik (propustnost linky a zpoĹľdÄ›ní u IGRP). Upraveným typem distance-vector protokolu je <em><strong>path-vector protocol</strong></em>.</li><li><strong>link-state routing</strong><strong> </strong><strong>protocol</strong> – routery udrĹľují komplexní databázi síĹĄové topologie (vytvoĹ™enou pomocí LSA), vyměňují si <em><strong>link-state advertisements</strong></em> (LSA), LSA jsou vyvolány nÄ›jakou událostí v síti, do svého okolí také odesílá Hello pakety, kde zasílá informace o sobÄ›, rychle reaguje na zmÄ›ny topologie, ale spotĹ™ebovává více pásma a zdrojĹŻ na routeru, metrika je komplexní, nejlepší cesta se poÄŤítá pomocí Dijkstrova algoritmu <em><strong>shortest path first</strong></em> (SPF)</li></ul><p>Dále dÄ›líme dynamické protokoly podle toho, zda jsou urÄŤeny pro nasazení uvnitĹ™ lokální sítÄ› (pĹ™esnÄ›ji Ĺ™eÄŤeno uvnitĹ™ autonomního systému (AS), který mĹŻĹľe obsahovat nÄ›kolik LAN) nebo fungují napĹ™íÄŤ sítÄ›mi (spojují AS dohromady):</p><ul><li><strong>interior gateway protocol – IGP</strong> – routuje uvnitĹ™ Autonomous System (AS)</li><li><strong>exterior gateway protocol – EGP</strong> – routuje mezi AS</li></ul><p><strong>Static routing</strong></p><ul><li>pouĹľívá se napĹ™íklad mezi ISP a firmou, není zde tĹ™eba, aby bÄ›hal sloĹľitý routovací protokol</li><li>pro kaĹľdou síĹĄ je vloĹľen záznam do routovací tabulky</li><li>Ĺľádná zátěž</li><li>pouze pro malé sítÄ›</li></ul><p>Nastavení na Cisco routeru:<br><strong>• ip route</strong> [destination_network] [mask] [next_hop or exit_interface] [administrative_distance] [permanent]SWITCH(config)#<strong>ip route 192.168.50.0 255.255.255.0 192.168.1.1 </strong><br><strong><em>• next_hop</em></strong> je IP adresa dalšího routeru v cestÄ›, pĹ™esnÄ›ji, je to adresa interfacu sousedního routeru, který sousedí s tímto routerem,<br>• <strong><em>exit_interface</em></strong> je jméno lokálního výstupního interfacu (tĹ™eba s0), pĹ™es který vede cesta k cílové síti.</p><p><strong>Default routing</strong></p><ul><li>mĹŻĹľe se pouĹľít pouze na kraji sítÄ›, kde je jeden port, který vede mimo síĹĄ</li><li>pokud není definována jiná cesta k dosaĹľení cíle, tak se pouĹľije defaultní routa, coĹľ je gateway</li></ul><p>Nastavení na Cisco routeru:<br><strong>• ip route</strong> 0.0.0.0 0.0.0.0 [next_hop or exit_interface]SWITCH(config)#<strong>ip route 0.0.0.0 0.0.0.0 62.102.58.12</strong></p><p><strong>Routovací tabulka</strong></p><p>Do routovací tabulky se vytváĹ™í nÄ›kolik typĹŻ záznamĹŻ cest (route), záleĹľí na tom, jakým zpĹŻsobem vznikly. Pakety jsou podle toho smÄ›rovány jedním ze základních zpĹŻsobĹŻ routování:</p><p><strong>Statické routování</strong></p><p>RuÄŤnÄ› zadané cesty (záznamy v routovací tabulce), bezpeÄŤné a dobré, ale nereflektuje zmÄ›ny v topologii sítÄ›.</p><p><strong>Dynamické routování</strong></p><p>SíĹĄ se automaticky pĹ™izpĹŻsobuje zmÄ›nám v topologii a dopravÄ›, automaticky se vypoÄŤítávají cesty pomocí routovacího protokolu.</p><p><strong>Defaultní routování</strong></p><p>Pokud neexistuje jiná cesta, tak se pouĹľije defaultní.</p><p><strong>SmÄ›rovací protokoly</strong></p><p><strong>RIP – Routing Information Protocol</strong></p><ul><li>jednoduchý pro konfiguraci a funguje všude</li><li>pro malé a stĹ™ední sítÄ›</li><li>RIP 1 nepodporuje VLSM</li><li>plýtvá pásmem (velká reĹľijní komunikace)</li><li>pomalá konvergence (rozšiĹ™ování)</li><li>hloupá metrika – poÄŤet hopĹŻ</li><li>posílá celou routovací tabulku svým sousedĹŻm</li><li>maximálnÄ› 15 hopĹŻ</li></ul><p>Definují se pouze sítÄ›, které jsou pĹ™ímo na tomto routeru, ostatní se nauÄŤí pomocí updatĹŻ.</p><p>Nastavení na Ciscu pomocí:<br>• SWITCH(config)#<strong>router rip</strong>SWITCH(config-router)#<strong>network 132.43.54.0</strong>SWITCH(config-router)#<strong>network 145.65.76.0</strong></p><p><strong>IGRP – Interior Gateway Routing Protocol</strong></p><ul><li>proprietární Cisco protokol</li><li>nepodporuje VLSM</li><li>jako metriku pouĹľívá cenu, záleĹľí na pásmu a zpoĹľdÄ›ní</li><li>maximální poÄŤet hopĹŻ 255</li></ul><p>Nastavení na Cisco routru (33 je ÄŤíslo AS):<br>• SWITCH(config)#<strong>router igrp 33</strong>SWITCH(config-router)#<strong>network 134.43.54.0</strong>SWITCH(config-router)#<strong>network 143.56.76.0</strong></p><p><strong>EIGRP – Enhanced Interior Gateway Routing Protocol</strong></p><ul><li>proprietární Cisco protokol</li><li>rychlá konvergence</li><li>redukuje spotĹ™ebu pásma pro routovací updaty</li><li>podporuje rĹŻzné protokoly (apple talk, IPX, IP) a VLSM</li><li>metrika – pásmo, zpoĹľdÄ›ní (pĹ™ípadnÄ› i zátěž, spolehlivost)</li><li>routovací update se vyměňují pouze mezi routry ve stejném AS</li><li>maximální poÄŤet hopĹŻ 255</li><li>bez smyÄŤek</li></ul><p>PouĹľívá tabulku sousedĹŻ (informace o pĹ™ímých sousedech), tabulku topologie (všechny routovací záznamy, které se nauÄŤil) a routovací tabulku (nejlepší routy z tabulky topologie).</p><p>Nastavení na Cisco routeru (33 je ÄŤíslo AS):<br>• SWITCH(config)#<strong>router eigrp 33</strong>SWITCH(config-router)#<strong>network 172.16.0.0</strong>SWITCH(config-router)#<strong>network 10.0.0.0</strong></p><p><strong>OSPF – Open Shortest Path First</strong></p><ul><li>hierarchický systém – jedna nebo více oblastí je spojena k páteĹ™ní oblasti (oblast 0)</li><li>routry posílají linkstate (pásmo a stav interfacu) informace všem sousedním routrĹŻm v oblasti</li><li>routry vytváĹ™ejí databázi topologie, coĹľ je model celé oblasti</li><li>z databáze se pomocí Dijkstry vypoÄŤítá nejkratší cesta a zapíše do routovací tabulky</li><li>neomezený poÄŤet hopĹŻ</li><li>urÄŤeno pro rozsáhlé sítÄ› heterogenní sítÄ›</li><li>podporuje VLSM</li></ul><p>Nastavení na Cisco routeru (1 je ID ÄŤíslo procesu, pouze lokálnÄ› významné):<br>• SWITCH(config)#<strong>router ospf 1</strong>SWITCH(config-router)#<strong>network 132.43.56.0 0.0.0.255 area 0</strong>SWITCH(config-router)#<strong>network 145.54.34.6 0.0.63.255 area 0</strong></p><p><strong>DĹŻleĹľité pojmy pro routování</strong></p><p><strong>Router</strong><br>ZaĹ™ízení, které provádí routování.</p><p><strong>Routing</strong><br>Routování, pĹ™eposílání (forwarding) dat mezi sítÄ›mi.</p><p><strong>Route</strong><br>Cesta, která se pouĹľije, zapsaná v routovací tabulce.</p><p><strong>Routing table</strong><br>Routovací tabulka obsahuje záznamy o jednotlivých cestách.</p><p><strong>Routing protocol</strong><br>Routovací protokol slouĹľí ke smÄ›rování routovaného protokolu, urÄŤuje nejlepší cestu k cíli a posílá routovací informace dalším routrĹŻm.</p><p><strong>Routed protocol</strong><br>Routovaný protokol je IP, IPX nebo Apple Talk.</p><p><strong>Router on stick</strong><br>Router, který je pĹ™ipojený do switche pomocí jednoho trunk portu – tzn. máme pouze jeden router a pouze jednu linku, coĹľ pĹ™ináší velkou zátěž na router i linku a problémy pĹ™i výpadku</p><p><strong>Variable Length Subnet Masking </strong>(VLSM)<br>PouĹľívá se v Classless Inter-Domain Routing (CIDR). V tomto pĹ™ípadÄ› mĹŻĹľeme v subnetu pouĹľít rĹŻzné velikosti masky. MĹŻĹľeme napĹ™íklad pouĹľít dohormady subnety 10.0.0.0/26 a 10.0.0.64/28.</p><p><strong>Autonomní systém – AS</strong> (Autonomous System)<br>Skupina IP sítí a routrĹŻ, které jsou pod správou jedné (nebo více) jednotek.</p><p><strong>Administrativní vzdálenost –</strong><strong> </strong><strong>AD</strong> (Administrative Distance)<br>Vlastnost pouĹľívaná na routrech k urÄŤení nejlepší cesty mezi více routovacími protokoly. Definuje spolehlivost protokolu a prioritizuje lepší niĹľším ÄŤíslem. Jinak Ĺ™eÄŤeno na routeru mĹŻĹľe běžet více routovacích protokolĹŻ a podle AD se rozhoduje, který se pouĹľije. Na Cisco routrech mĹŻĹľeme mÄ›nit defaultní hodnoty.</p><p><strong>Split horizon</strong><br>Metoda, která slouĹľí k zamezení vzniku smyÄŤek v Distance Vector Routing protokolech. PouĹľívá se u RIP,IGRP a EIGRP. Funguje tak, Ĺľe zakazuje posílání routovací cesty zpÄ›t na rozhranní, z kterého se nauÄŤila.</p><p><strong>Hold-down timer</strong><br>Metoda, kterou pouĹľívají routovací protokoly, aby zabránily zbyteÄŤnému nebo pĹ™edÄŤasnému rozesílání routovacích cest v nestabilním prostĹ™edí (ve chvíli, kdy dochází k ÄŤasté zmÄ›nÄ› stavu). Router ÄŤeká urÄŤitý ÄŤas neĹľ je síĹĄ stabilní.</p>', '2018-04-19 13:18:50', 1);
92INSERT INTO `articles` (`userID`, `articleID`, `category`, `title`, `content`, `timestamp`, `visits`) VALUES
93(49, 237, 'POS', '6. BezdrátovĂ© sÄ‚ÂtÄ›. Princip, standard, provedenÄ‚Â prvkĹŻ, reĹľimy komunikace, pouĹľitÄ‚Â a vlastnosti.', '<p><strong>Standard</strong></p><p>Vývoj bezdrátových sítí probíhal podobnÄ› jako u sítí kabelových. NejdĹ™íve ĹľivelnÄ›, posléze bylo nutné pĹ™ijmout normu, která zajistí vzájemnou spolupráci sítí. Hlavní výrobci bezdrátové technologie zaloĹľili alianci WECA (Wireless Ethernet Compatibility Alliance – sdruĹľení pro kompatibilitu bezdrátového Ethernetu), která stanovila poĹľadavky na zaĹ™ízení a zajistila tak vzájemnou kompatibilitu. PĹ™i splnÄ›ní podmínek obdrĹľí výrobek certifikát Wi-Fi, který potvrzuje kompatibilitu s výrobky ostatních výrobcĹŻ. Samotná wireless norma byla odvozena z Ethernetu, proto s ním má nÄ›které podobné znaky – pĹ™ístupovou metodu CSMA/CD a obdobné sloĹľení paketu. Pro bezdrátové sítÄ› LAN existuje nÄ›kolik standardĹŻ, jejichĹľ základní vlastnosti vidíte v tabulce. Standard 801.11g je zpÄ›tnÄ› kompatibilní se starším a pomalejším 802.11b (mohou spolupracovat, samozĹ™ejmÄ› na niĹľší rychlosti). Ze standardu 802.11g byla odvozena norma 802.11i, pouĹľívající bezpeÄŤnÄ›jší autentizaÄŤní a šifrovací algoritmus.</p><p><strong>Provedení prvkĹŻ</strong></p><p>Bezdrátové prvky spolu mohou komunikovat dvÄ›ma zpĹŻsoby:</p><ul><li><strong>ad hoc</strong>, kdy se jedná vlastnÄ› o pĹ™ímé propojení nÄ›kolika poÄŤítaÄŤĹŻ – od dvou do pÄ›ti. KaĹľdý poÄŤítaÄŤ komunikuje s jiným na stejné úrovni, jsou si rovni (organizace je podobná síti peer to peer). Podstatnou výhodou je rychlá instalace a velmi nízká cena (kromÄ› klientských síĹĄových adaptérĹŻ nepotĹ™ebujeme Ĺľádný další hardware). Umožňuje sdílení souborĹŻ a Internetu, tisk pĹ™es síĹĄ a ostatní vÄ›ci, které jsou běžné u klasických sítí LAN. <strong>Nevýhodou</strong> je fakt, Ĺľe všechna pĹ™ipojená zaĹ™ízení musí být v dosahu – kaĹľdý musí vidÄ›t kaĹľdého. Dalším nedostatkem je to, Ĺľe spojení vzniká aĹľ nebezpeÄŤnÄ› snadno a je obtíĹľné je zabezpeÄŤit.</li></ul><ul><li><strong>infrastrukturní mód </strong>zaloĹľený na pĹ™ístupovém bodu – Access Pointu (AP). Ten pracuje jako prostĹ™edník (server), pĹ™es nÄ›jĹľ proudí všechny datové toky mezi klienty sítÄ› (organizace je podobná síti klient/server). Jeho pouĹľití má pĹ™edevším výhodu v moĹľnosti filtrovat ÄŤi kontrolovat provoz, vÄŤetnÄ› zpĹ™ístupnÄ›ní sítÄ› rĹŻzným klientĹŻm. To zaruÄŤuje eliminaci náhodných pokusĹŻ o sestavení <em>ad hoc </em>spojení, veškerý tok musí směřovat na AP, coĹľ umožňuje síĹĄ ochránit. PĹ™ístupový bod není rozhodnÄ› nutný, pokud provádíme bezdrátové spojení pĹ™íleĹľitostnÄ›, mezi nÄ›kolika zaĹ™ízeními. Budujete-li však malou domácí síĹĄ s více úÄŤastníky, ÄŤi hodláte sdílet tĹ™eba Internet domácnosti ÄŤi malé kanceláĹ™i, bez pĹ™ístupového bodu se vÄ›tšinou neobejdete (vyšší zabezpeÄŤení sítÄ›).</li></ul><p><strong>PĹ™ístupový bod – AP</strong></p><p>Je základem bezdrátové sítÄ›. ZprostĹ™edkovává spojení mezi bezdrátovými koncovými body a serverem, vÄ›tšinou umístÄ›ným v metalické síti LAN. AP tedy obsahuje radiovou ÄŤást – vysílaÄŤ/pĹ™ijímaÄŤ a ÄŤást kabelovou – zdíĹ™ky RJ-45 pro pĹ™ipojení kroucené dvojlinky. AP jsou huby, z nichĹľ se rozvádí signál Mnoho výrobcĹŻ nabízí napájení AP bodu pomocí kroucené dvojlinky, jíĹľ je bod pĹ™ipojen k pevné síti. K pĹ™ístupovému bodu (na obtíĹľnÄ› dostupném místÄ›) se tak nemusí táhnout dvÄ› vedení. PĹ™ístupový bod a jeho protÄ›jšky – klientské adaptéry pracují pouze tehdy, pokud mezi nimi není Ĺľádná pĹ™ekáĹľka – mezi AP a poÄŤítaÄŤi umístÄ›nými v bezdrátové síti musí být pĹ™ímá viditelnost. Proto najdeme pĹ™ístupové body v nejvyšších ÄŤástech místností. PĹ™i jejich umístÄ›ní musíme brát do úvahy moĹľné zdroje rušení rádiového signálu, kovové konstrukce (i ve zdi), elektrická rušení (v pásmu 2,4 GHz pracují napĹ™. mikrovlnné trouby, bezšÄ¹ÂˆÄ¹Å»rové telefony, bezdrátové reproduktory). Pokud je potĹ™eba propojit bezdrátové sítÄ› mezi sebou, je moĹľné pouĹľít Wireless Bridge (WB) – pĹ™ístupové body s funkcí mostĹŻ, pro filtrování paketĹŻ mezi sítÄ›m</p><p><strong>Klientský adaptér</strong></p><p>Jde o jednotku, jíĹľ je „pĹ™ipojeno“ PC k pĹ™ístupovému bodu. V podstatÄ› to tedy je síĹĄová karta (s anténkou). Její provedení bývá pro sloty PCI ÄŤi USB. Do notebookĹŻ lze pouĹľít síĹĄovou wireless kartu normy PC Card, ale mnoho notebookĹŻ má bezdrátové síĹĄové rozhraní jiĹľ integrováno (coĹľ dále zjednodušuje a zlevňuje budování bezdrátové sítÄ›).</p><p><strong>Vlastnosti</strong></p><p><strong>Rychlost</strong><br>Je ve srovnání s metalickými sítÄ›mi podstatnÄ› niĹľší. V tabulce, popisující základní normy, jsou uvedeny maximální teoreticky dosaĹľitelné rychlosti. Ty jsou ve skuteÄŤnosti těžko dosaĹľitelné, protoĹľe je horší dostupnosti signálu mezi rádiovými stanicemi dojde k pĹ™eskoku na niĹľší pĹ™enosovou rychlost.</p><p>V praxi to znamená, Ĺľe pĹ™i vÄ›tší vzdálenosti (tĹ™eba pĹ™es 20 m) ÄŤi pĹ™i zastínÄ›ní (staÄŤí kvalitní kovová zárubeň) okamĹľitÄ› rychlost klesá, a to rapidnÄ›, tĹ™eba o polovinu ÄŤi ÄŤtvrtinu. Pokud je skupina pĹ™íjemcĹŻ pĹ™ipojena na stejný pĹ™ístupový bod a nacházejí se tak fyzicky na jednom síĹĄovém segmentu, musejí se o kapacitu linky podÄ›lit – rozboÄŤovaÄŤem. Dochází tak ke kolizím (znak CSMA/CD). Dalším ÄŤinitelem sniĹľujícím reálnou rychlost je nutná reĹľie protokolĹŻ vyšších vrstev. SkuteÄŤná šíĹ™e pásma, urÄŤená pro ÄŤistá data, tak opÄ›t pováĹľlivÄ› klesá. Za velmi dobrých podmínek se maximální šíĹ™ka pásma pro uĹľiteÄŤný datový náklad pohybuje nÄ›kde kolem poloviny nominálních hodnot, tedy asi 5 Mb/s u „béÄŤka“ a 25 Mb/s u „géÄŤka“.</p><p><strong>BezpeÄŤnost</strong><br><strong>SSID </strong><em>(Service Set ID</em>) – je názvem Access Pointu, pod nímĹľ jej uvidí všichni klienti, kteĹ™í se dostanou do jeho dosahu. SSID je tak logickým identifikátorem urÄŤité bezdrátové podsítÄ›. MĹŻĹľe být nastaven manuálnÄ› na stanici, nebo informaci o SSID pĹ™ístupový bod pravidelnÄ› vysílá, ÄŤi mĹŻĹľe být vysílání SSID vypnuto a klient se na SSID sám dotáĹľe.</p><p><strong>WEP</strong> (Wired Equivalent Privacy)<br>Zastaralé zabezpeÄŤení bezdrátových sítí podle pĹŻvodního standardu IEEE 802.11. Cílem WEP bylo poskytnout zabezpeÄŤení obdobné drátovým poÄŤítaÄŤovým sítím (napĹ™. kroucená dvojlinka), protoĹľe rádiový signál je moĹľné snadno odposlouchávat i na delší vzdálenost bez nutnosti fyzického kontaktu s poÄŤítaÄŤovou sítí. WEP byl prolomen v srpnu 2001, a proto by jeho nasazení mÄ›lo být nahrazeno zabezpeÄŤením pomocí WPA2 podle standardu IEEE 802.11i.</p><p><strong>WPA</strong> (Wi-Fi Protected Access)<br>OznaÄŤení pro zabezpeÄŤení bezdrátových sítí. Po prolomení zabezpeÄŤení WEP v roce 2001 definovala Wi-Fi Alliance v roce 2002 zabezpeÄŤení WPA pro Wi-Fi sítÄ› jako ÄŤást tehdy pĹ™ipravovaného standardu IEEE 802.11i. Wi-Fi Alliance vlastní práva na znaÄŤku Wi-Fi i WPA a certifikuje zaĹ™ízení, která ji nesou.</p><p><strong>WPA2</strong><br>Implementuje všechny povinné prvky IEEE 802.11i. PouĹľívá blokovou šifru Advanced Encryption Standard (AES), zatímco dĹ™ívÄ›jší WEP a WPA pouĹľívají proudovou šifru RC4. 802.11i architektura obsahuje následující komponenty: IEEE 802.1X pro autentizaci (pouĹľívá tedy Extensible Authentication Protocol (EAP).</p><p><strong>Wireless PAN</strong><br>(WPAN) spojují jednotlivá zaĹ™ízení v relativnÄ› malé oblasti. Která je obecnÄ› pro osobu pĹ™ipojenou do této sítÄ› snadno dosaĹľitelná. NapĹ™íklad pomocí bluetooth nebo infraÄŤerveného svÄ›tla mĹŻĹľeme pĹ™ipojit sluchátka k laptopu a tím si vytvoĹ™it malou osobní bezdrátovou síĹĄ (WPAN). ZigBee také podporuje WPAN aplikace. Osobní Wi-Fi sítÄ› se staly samozĹ™ejmostí jako vybavení integrované do celé škály elektronických zaĹ™ízení pro běžné spotĹ™ebitele. Nástroje „My WiFi“ od Intelu a „Virtual Wi-Fi“ z Windows 7 umožňují osobní bezdrátové sítÄ› snadno a jednoduše nastavit a konfigurovat.</p><p><strong>Wireless WWAN</strong><br>Velká bezdrátová síĹĄ (WWAN) je bezdrátová síĹĄ, která typicky pokrývá velké oblasti,. Tyto sítÄ› mohou být pouĹľity k pĹ™ipojení poboÄŤek kanceláĹ™í nebo jako veĹ™ejný pĹ™ístupový systém. Bezdrátové spojení mezi pĹ™ístupovými body je obvykle point-to-point mikrovlnná linka pouĹľívající parabolický reflektor na frekvenci 2,4 GHz. Typický systém obsahuje vstupní brány základních stanic, pĹ™ístupové body a bezdrátové pĹ™emostÄ›ní signálu. Ostatní konfigurace jsou síĹĄové systémy, kde kaĹľdý pĹ™ístupový bod pĹ™edává signál dál.</p><p><strong>Wireless MAN</strong><br>Bezdrátové metropolitní sítÄ› (WMAN) jsou typ bezdrátové sítÄ›, které spojuje nÄ›kolik bezdrátových lokálních sítí. WiMAX je typ bezdrátové MAN a je popsána standardem IEEE 802.16</p><p><strong>PouĹľití</strong><br>Zahrnuje mobilní telefony, které jsou ÄŤástí kaĹľdodenní bezdrátové komunikace, umožňující snadnou komunikaci. Dalším pĹ™íkladem je mezikontinentální síĹĄový systém, který pouĹľívá satelity ke komunikaci napĹ™íÄŤ celým svÄ›tem.. Běžní lidé a obchodníci vyuĹľívají bezdrátové sítÄ› k rychlému posílání a sdílení dat, aĹĄ uĹľ jsou v malé kanceláĹ™i, nebo kdekoli na svÄ›tÄ›.</p>', '2018-04-19 13:13:46', 1),
94(49, 236, 'POS', '5. Standardy sÄ‚ÂtovĂ©ho hardware – Ethernet a ostatnÄ‚Â.', '<p>Jednotlivé síĹĄové prvky je moĹľno kombinovat (pouĹľívat urÄŤité topologie, rĹŻzné pĹ™ístupové metody, jiné kabely, kabeláĹľ doplňovat o aktivní prvky, pouĹľívat rĹŻzné varianty packetĹŻ…). Tato variabilita však pĹŻsobí proti základnímu poslání sítí, rĹŻznÄ› sestavené sítÄ› se spolu nemusí domluvit. Proto byly pĹ™ijaty normy – standardy, které definují základní poĹľadavky na technické provedení sítí. Normalizace provádí americká organizace IEEE (Institut of Electrocal and Electronic Engineers).</p><p><strong>PĹ™íklady standardĹŻ:</strong></p><ul><li>IEEE 802.3 – ethernet</li><li>IEEE 802.4 – token bus</li><li>IEEE 802.5 – token ring</li><li>IEEE 802.11 – bezdrátové sítÄ›</li><li>IEEE 802.12 – pro sítÄ› DPP</li><li>IEEE 802.15.1 – pro Bluetooth</li></ul><p> </p><p><strong>Ethernet [standard IEEE 802.3]</strong></p><ul><li>vychází z poÄŤítaÄŤové sítÄ›, kterou vyvinula firmou XEROX na zaÄŤátku 70. Let</li><li>nejznámÄ›jší a nejvíce rozšíĹ™enou síĹĄ</li><li>dĹ™íve zaloĹľen na topologii sbÄ›rnice (BUS), nyní hvÄ›zdicová (STAR)</li><li>pĹ™enosové médium je zpravidla koaxiální kabel, ale vyuĹľívá se i kroucená dvojlinka a svÄ›tlovodné kabely</li><li>pouĹľívá pĹ™ístupovou metodu CSMA/CD</li><li>rychlost pĹŻvodnÄ› 10 Mb/s</li><li>lehká instalace, flexibilní kabeláĹľ, rozumná cena (dnes v podstatÄ› standard)</li><li>pĹ™i vzrĹŻstajícím poÄŤtu stanic se sniĹľuje prĹŻchodnost (zvýšení poÄŤtu kolizí a sníĹľení rychlosti)</li></ul><p> </p><p><strong>Fast Ethernet [IEEE 802.3u]</strong></p><ul><li>rozdíl oproti klasickému Ethernetu je pouze v kvalitÄ› vedení</li><li>pĹ™edpoklad pouĹľití stávající kabeláĹľe</li><li>hvÄ›zdicová topologie (STAR) s rozboÄŤovaÄŤi (Fast Ethernet HUB)</li><li>jako aktivní prvky sítÄ› se vyuĹľívá Fast Ethernet HUB a Fast Ethernet Switch</li><li>pĹ™ipojuje se kroucenou dvoulinkou (100BASE-TX) nebo optikou (100BASE-FX).</li><li>principem je 10x zvýšení frekvence</li><li>rychlost 100 Mbit/s</li><li>maximum prvkĹŻ pĹ™evzatu z Ethernetu<ul><li>formát rámce, CSMA/CD</li></ul></li><li>shodná logika<ul><li>software vyšších vrstev beze zmÄ›n</li></ul></li><li>dosah 220m (kvĹŻli detekci kolizí)</li></ul><p><strong>Gigabitový Ethernet [IEEE 802.3z (optika), 802.3b (UTP)]</strong></p><ul><li>pro pĹ™edevším oblast WAN sítí je 1 Gb Ethernet</li><li>vývoj zapoÄŤal v kvÄ›tnu 1996 zaloĹľením sdruĹľení GEA (Gigabit Ethernet Aliance)</li><li>rychlost 1 Gbit/s</li><li>pĹ™ístupová metoda opÄ›t CSMA/CD</li><li>kompatibilní s Ethernet a Fast Ethernet</li><li>pĹ™enosové médium pro:<ul><li>1000BASE-CX – metalické spoje, vyuĹľívá všechny 4 páry kroucené dvoulinky</li><li>1000BASE-LX – buzený laserem, max. délka segmentu do 2 km</li><li>1000BASE-SX – pro vícevidová vlákna, pro vzdálenosti do 250 m</li></ul></li><li>vyuĹľití tĹ™eba jako páteĹ™ní 1 Gb propojení Fast Ethernet pĹ™epínaÄŤĹŻ</li></ul><p><strong>Token Ring [IEEE 802.5]</strong></p><ul><li>zaloĹľen na kruhové topologii (RING)</li><li>základní pĹ™ístupovou metodou je TOKEN</li><li>rychlost 10 Mb/s</li><li>pĹ™enosové médium je koaxiální kabel</li><li>konstantní propustnost i pĹ™i vyšším poÄŤtu stanic</li><li>je tĹ™eba ošetĹ™it pĹ™ípad, kdy se ztratí TOKEN</li></ul><p><strong>Token BUS [IEEE 802.4]</strong></p><ul><li>Je kopie metody token ring, ale pro její ÄŤinnost není nutná kruhová topologie.</li><li>KaĹľdá stanice v síti obdrĹľí logickou adresu (v síti se vytvoĹ™í logický kruh).</li><li>Token cyklicky putuje od adresy k adrese.</li><li>Vlastností takové sítÄ› odpovídají metodÄ› token ring, u token busu pĹ™ibývá nutnost logické adresace stanic.</li></ul>', '2018-04-19 13:13:10', 1),
95(49, 234, 'POS', '4. PĹ™enosová mĂ©dia, komunikace v sÄ‚ÂtÄ‚Âch, pĹ™ĂÂstupovĂ© metody.', '<p><strong>Základní vlastnosti pĹ™enosových médií</strong></p><ul><li>pĹ™enosová rychlost – je rychlost pĹ™enášení dat za jednotku ÄŤasu (bit/s).</li><li>slábnutí (útlum) signálu – stav, kdy po uraĹľení urÄŤité vzdálenosti v kabelu signál slábne a<ul><li>deformuje se.</li></ul></li><li>odolnost proti rušení signálu – pĹ™i pĹ™enosu mĹŻĹľe být kabel v blízkosti napĹ™. nÄ›jakého elektrospotĹ™ebiÄŤe, který nepĹ™íznivÄ› pĹŻsobí na pĹ™enášený signál</li></ul><p><strong>Typy médií:</strong></p><ul><li>optické</li><li>radiové</li><li>metalické</li></ul><p><strong>Kroucená dvoulinka (twisted pair – TP)</strong></p><p>Je tvoĹ™ena dvÄ›ma isolovanými mÄ›dÄ›nými vodiÄŤi navzájem spirálovitÄ› zkroucenými. Tento pár vodiÄŤĹŻ pĹ™edstavuje jeden komunikaÄŤní spoj. UrÄŤitý poÄŤet párĹŻ vodiÄŤĹŻ je svázán do kabelu chránÄ›ného pevným vnÄ›jším obalem.</p><p>Typy:</p><ul><li><strong>VTP</strong> – nestínÄ›ná</li><li><strong>STP</strong> – stínÄ›ná – tvoĹ™ená 4 kroucenými páry vodiÄŤĹŻ</li></ul><p>Oproti koaxiálnímu kabelu má kroucená dvoulinka vÄ›tší mechanickou odolnost a dovoluje pĹ™enášet data vetší rychlostí. Ta je závislá na poÄŤtu pouĹľitých dvojic vodiÄŤĹŻ. V poÄŤítaÄŤových sítích se nejÄŤastÄ›ji pouĹľívají ÄŤtyĹ™i páry v jednom kabelu.</p><p>Další moĹľností, jak zkvalitnit pĹ™enos, je pĹ™idání dalšího stínÄ›ní (ochrany signálu). Podle toho, zda je pouĹľito stínÄ›ní, rozlišujeme:</p><p>• nestínÄ›nou kroucenou dvoulinku (UTP) – nemá Ĺľádné stínÄ›ní,<br>• stínÄ›nou kroucenou dvoulinku (STP) – má samostatné stínÄ›ní kaĹľdého páru v kabelu.</p><p><strong>Koaxiální kabel</strong></p><p>základní pásmo: 0-150MHz, elektrické vlastnosti omezují maximální vzdálenost [stovky metrĹŻ], speciální kabelyKoaxiální kabel je tvoĹ™en dvÄ›ma vodiÄŤi. Dutý vnÄ›jší stínící vodiÄŤ obaluje vnitĹ™ní vodiÄŤ. VnitĹ™ní vodiÄŤ je buÄŹ pevný drát nebo lanko. Rovněž vnÄ›jší vodiÄŤ mĹŻĹľe být pevný nebo tvoĹ™ený síĹĄkou. Mezi obÄ›ma vodiÄŤi je umístÄ›n isolaÄŤní krouĹľek. Celý kabel je ještÄ› obalen pláštÄ›m nebo stínÄ›ním.</p><p>Koaxiální kabely byly dĹ™íve velmi vyuĹľívány v sítích Ethernet, avšak pozdÄ›ji se ukázalo, Ĺľe výhodnÄ›jší je pouĹľít kroucenou dvoulinku. Ale v poslední dobÄ› se koaxiální kabely opÄ›t vrací. Jsou pouĹľívány v tzv. hybridních sítí, kde se kombinuje optický a koaxiální kabel (napĹ™. rozvody kabelových televizí).</p><p>Koaxiální kabel se rozdÄ›luje na tenký a tlustý:</p><ul><li><strong>tenký</strong> <strong>koaxiální</strong> <strong>kabel</strong> – má tloušÄ¹Ä„ku okolo 0,6cm a signál bez zeslabení pĹ™enáší na vzdálenost okolo 190 metrĹŻ</li><li><strong>tlustý</strong> <strong>koaxiální</strong> <strong>kabel</strong> – má tloušÄ¹Ä„ku 1,3cm a dokáĹľe pĹ™enést signál bez zeslabení na 500 metrĹŻ</li></ul><p><strong>Optický kabel</strong></p><p>Optický vodiÄŤ je 2 aĹľ 125 um tenké pruĹľné médium schopné vést optický paprsek. Optický kabel je cylindrický a je sloĹľen ze tĹ™í soustĹ™edných ÄŤástí. VnitĹ™ní ÄŤást je jádro, které je obaleno svÄ›telnÄ› isolaÄŤní vrstvou a vnÄ›jším obalem je plášÄ¹Ä„ chránící funkÄŤní ÄŤást kabelu pĹ™ed mechanickým poškozením, navlhnutím, námrazám apod.</p><p>Optickým kabelem se pĹ™enáší informace pomocí modulovaných svÄ›telných impulsĹŻ. Pro pĹ™enos impulsu potĹ™ebujeme celý pĹ™enosový systém, který se skládá z vysílaÄŤe, pĹ™enosového média a pĹ™ijímaÄŤe. VysílaÄŤ, LED dioda nebo laserová dioda, pĹ™evádí elektrické signály na svÄ›telné impulsy. PĹ™ijímaÄŤ, fotodioda, tyto impulsy pĹ™íjme a pĹ™evede je ze svÄ›telných impulsĹŻ na elektrické signály.</p><p>PĹ™enosové médium, které vede svÄ›telný paprsek je tvoĹ™eno z optického vlákna, s tenkým jádrem, vyrobeným ze skla nebo plastu, obaleným vnitĹ™ním pláštÄ›m. Který slouĹľí jako ochranná vrstva a musí mít menší index lomu neĹľ jádro (kvĹŻli odrazovým vlastnostem svÄ›tla.).</p><p>ProtoĹľe optický kabel má velkou šíĹ™ku pásma (108Hz) a signály nepodléhají elektromagnetickému rušení, tak se informace v optickém kabelu mohou pĹ™enášet velkou rychlostí – okolo <strong>10GB/s</strong>.</p><p>Optický pĹ™enos dat v sobÄ› skrývá obrovský potenciál, který zatím vyuĹľíváme jen velmi málo.</p><p><strong>Bezdrátové spojení</strong></p><p>Bezdrátové spojení probíhá v okamĹľiku, kdy dva uzly spolu komunikují, ale nejsou spolu fyzicky (kabelem) spojeny. PouĹľívá se hlavnÄ› tam, kde by pokládání kabelu bylo velmi obtíĹľné a nákladné. Pro bezdrátový pĹ™enos se v dnešní dobÄ› nejvíce vyuĹľívají Bluetooth (verze 2.0 má dosah okolo 100m), WiFi (dosah Ĺ™ádovÄ› v km a mĹŻĹľe vyuĹľívat velkou pĹ™enosovou rychlost) a obÄŤas také InfraPort (pĹ™íjemci i odesílatel na sebe musí vidÄ›t, dosah se pohybuje okolo 1-2 metrĹŻ).</p><p>U bezdrátových pĹ™enosových technologií jsou vyuĹľívány obecnÄ› 3 frekvenÄŤní pásma:</p><ul><li><strong>mi</strong><strong>krovlnné frekvence</strong> v rozsahu pĹ™ibliĹľnÄ› od 2 do 40 GHz</li><li><strong>radio </strong><strong>frekvence</strong> v rozsahu pĹ™ibliĹľnÄ› od 30 MHz do 1 GHz</li><li><strong>infra</strong><strong>ÄŤervené </strong><strong>fre</strong><strong>kvence</strong> (IR) – v rozsahu frekvencí vyšších neĹľ mikrovlnných a niĹľších neĹľ z oblasti viditelných frekvencí</li></ul><p><strong>PĹ™ístupové metody </strong><strong>(principy komunikace)</strong><br>• popisují zpĹŻsob, který Ĺ™ídí pĹ™ístup stanic k pĹ™enosovému médiu (napĹ™. kabel)<br>• jde o to aby v jednom okamĹľiku vysílala pouze jedna stanice (jinak dojde k rušení)</p><p><strong>Stochastické metody</strong><br>• náhodný pĹ™ístup k médiu (kabel), typicky Ethernet (CSMA-CD)<br>• uzly se pokoušejí komunikovat bez jakéhokoliv poĹ™adí<br>• Ĺľádný uzel nemá garantováno, Ĺľe se mu podaĹ™í pĹ™enést urÄŤitý poÄŤet dat za urÄŤitou dobu</p><p><strong>Deterministické metody</strong><br>• pĹ™ístup k médiu je Ĺ™ízen, metody které pouĹľívají Token (typicky Token Ring)</p><p><strong>PĹ™ístupová metoda CSMA/CD</strong> <strong>(</strong><strong>Carrier-sense Multiple Access with Collision Detection)</strong><br>Metoda s vícenásobným pĹ™ístupem s detekcí kolize se zakládá na tom, Ĺľe síĹĄový uzel bude pĹ™edtím, neĹľ zahájí vysílání, naslouchat, není-li jiĹľ síĹĄ nÄ›jakým jiným uzlem vyuĹľívána (ÄŤást CSMA). Je-li tomu tak, musí uzel, který chce vysílat, se svým pokusem o vysílání vyÄŤkat. ÄŚekat bude náhodnÄ› zvolený interval.</p><p><strong>Metoda náhodného pĹ™ístupu</strong><br>• stanice zkontroluje zda nevysílá nÄ›kdo jiný<br>• pokud ne zaÄŤne vysílat (takto mĹŻĹľe však zaÄŤít vysílat i nÄ›kolik stanic najednou)<br>• stanice kontroluje zda signály v síti odpovídají tomu co sama vysílá<br>• pokud ne tak se odmlÄŤí a po náhodnÄ› generovaném ÄŤase se pokusí vysílat znovu<br><strong>výhody</strong> :<br>– jednoduchost, rychlost, nízká cena komponent</p><p><strong>nevýhody</strong> :<br>– ÄŤím víc stanic tim víc kolizí (mĹŻĹľe dojít aĹľ k zahlcení sítÄ›)<br>– eliminuje se to pouĹľitím switchĹŻ a bridgĹŻ, které filtrují pakety<br>– nedeterministická povaha<br>> pĹ™idÄ›lování ÄŤasu je náhodné<br>> nelze zaruÄŤit za jak dlouho bude zpráva doruÄŤena<br>> nehodí se k Ĺ™ízení provozu v reálném ÄŤase</p><p><strong>Varianta Token Ring</strong></p><p>• sítí koluje speciální paket „Token“<br>• vysílat mĹŻĹľe jen stanice která právÄ› vlastní Token<br>• token je pravidelnÄ› pĹ™edáván (tzn. spravedlivé pĹ™idÄ›lování vysílacího ÄŤasu)<br>• pouĹľívá se v sítích s kruhovou topologií<br><strong>výhody</strong>:<br>– prakticky nemoĹľné zahltit síĹĄ (vysílá vĹľdy jen stanice co má Token)<br>– deterministická povaha<br>– pravidelné pĹ™idÄ›lování vysílacího ÄŤasu všem stanicím<br>– lze zaruÄŤit max dobu do kdy je zpráva odeslána</p><p><strong>nevýhody</strong>:<br>– sloĹľitost<br>– ÄŤást ÄŤinnosti sítÄ› je vÄ›nována obÄ›hu paketu s Tokenem</p><p><strong>Varianta Token Bus</strong></p><p>• zpĹŻsob práce je stejný jako u Token Ring<br>•není nutná kruhová topologie (mĹŻĹľe se pouĹľít i hvÄ›zda nebo bus)<br>•kaĹľdá stanice v síti má logickou adresu<br>• pomocí tÄ›chto adres je v síti vytvoĹ™en logický kruh<strong><br></strong></p><p><strong>Komunikace v sítích</strong></p><p>Charakterem komunikace mohou být sítÄ› <strong>spojové</strong> a <strong>nespojové</strong>. U spojových sítí je pĹ™ed zahájením pĹ™enosu nutné navázat spojení, tzn. uzly se musí domluvit s aktivními prvky a koncovými uzly, které následnÄ› vytvoĹ™í virtuální kanál, prostĹ™ednictvím nÄ›hoĹľ jsou pĹ™enášena data. U nespojových sítí se Ĺľádné spojení nenavazuje.</p><p><strong>Nespojové</strong><br>PĹ™íkladem nespojových technologií jsou technologie zaloĹľené na broadcastu, tzn. všesmÄ›rovém vysílání – napĹ™. Ethernet, Token Ring, FDDI. Rámec se dostane ke všem uzlĹŻm a pĹ™íslušný uzel rozhoduje, zda je adresátem nebo ne.<br>• data jsou vysílána do sítÄ› a koncové stanice ÄŤtou jen pakety co jim patĹ™í<br>• jde o technologie zaloĹľené na „brodcastu“, tzn. všesmÄ›rové vysílání<br>• rámec se dostane ke všem uzlĹŻm a pĹ™íslušný uzel rozhodne zda je adresátem<br>• v síti jsou aktivní prvky které filtrují a usmÄ›rňují pakety<br>• tento zpĹŻsob výmÄ›ny dat se pouĹľívá u sítí LAN</p><p><strong>Spojové</strong><br>PĹ™íkladem spojových technologií je <strong>ATM</strong>. Zde musí pĹ™ed komunikací pĹ™íslušných uzlĹŻ dojít k vytvoĹ™ení trvalého spojení (PVC) nebo doÄŤasného spojení (SVC).<br>• pĹ™ed zaÄŤátkem výmÄ›ny dat se musí mezi stanicemi navázat spojení<br>• koncové uzly se musí „domluvit“ s aktiv. prvky a vytvoĹ™it virtuální kanál<br>• pĹ™es virtuál. kanál se pak pĹ™enášejí data<br>• vytváĹ™í se spojení buÄŹto trvalé PVC nebo doÄŤasné SVC<br>• tento zpĹŻsob se pouĹľívá pro telefonní sítÄ›, u sítí LAN se nepouĹľívá</p>', '2018-04-19 13:12:38', 8),
96(49, 230, 'POS', '2. SÄ‚ÂtÄ› LAN, rozdÄ›lenÄ‚Â, technickĂ© a programovĂ© prvky sÄ‚ÂtÄ‚Â, topologie.', '<p><strong>Co je to LAN</strong></p><p>LAN (Local Area Network) je oznaÄŤení pro poÄŤítaÄŤovou siĹĄ. OznaÄŤují se tak sítÄ› na malém území, napĹ™íklad v jedné firmÄ› nebo v jedné a více budovách. Jako LAN se v podstatÄ› dá oznaÄŤit i propojení dvou PC.</p><p><strong>Charakteristika</strong></p><p>PĹ™enosové rychlosti jsou vysoké, Ĺ™ádovÄ› Gb/s. Jako nejpouĹľívanÄ›jší jsou zde pouĹľity technologie Ethernet a Wi-Fi, dĹ™íve se pouĹľívali napĹ™. ARCNET a Token Ring. Primární funkcí sítí LAN je propojení dvou ÄŤi více poÄŤítaÄŤĹŻ. DÄ›je se tak kvĹŻli sdílení dat, tiskáren, pĹ™ipojení k internetu atp. K realizaci sítí LAN jsou potĹ™eba aktivní a pasivní prvky. Mezi aktivní (aktivnÄ› se podílejí na komunikaci) patĹ™í napĹ™. switch, router a sítová karta. Pasivní prvky se na komunikaci podílejí pouze pasivnÄ› (nevyĹľadují napájení) a jsou to zejména propojovací kabely a konektory.</p><p><strong>Historie</strong></p><p>Vznik sítí LAN se datuje ke konci 70. let 20. století. Bylo tehdy nutno vysokorychlostnÄ› propojit sálové poÄŤítaÄŤe. AĹľ v roce 1983 se budování LAN sítí dostalo k osobním poÄŤítaÄŤĹŻm.<br>ZpoÄŤátku byly pouĹľívány protokoly IPX/SPX. S nástupem WWW byly nahrazeny rodinou protokolĹŻ TCP/IP.</p><p><strong>Realizace</strong></p><p>K tomu, abychom tedy síĹĄ LAN zprovoznili, potĹ™ebujeme poÄŤítaÄŤe vybavit síĹĄovými kartami. Dále je potĹ™eba vhodná kabeláĹľ a také software – operaÄŤní systém (Novell, Linux, Unix, Win Server). Pro vÄ›tší sítÄ› LAN je potĹ™eba serveru – poÄŤítaÄŤe, který je nadĹ™azený všem ostatním, a který se zaobírá pouze správou celé sítÄ›</p><p><strong>Kabely a síĹĄové karty</strong></p><p>Volba kabelĹŻ záleĹľí na délce a vyuĹľití lokální sítÄ›. Na kratší vzdálenosti si vystaÄŤíme s kroucenou dvojlinkou, na delší vyuĹľijeme tĹ™eba optický kabel nebo Wi-Fi.</p><p><strong>Topologie</strong></p><p>Znamená zpĹŻsob propojení poÄŤítaÄŤĹŻ do sítÄ›. Hlavními druhy jsou sbÄ›rnicová, kruhová, hvÄ›zdicová a stromová. Pak mĹŻĹľeme tyto druhy vzájemnÄ› kombinovat. KaĹľdá má samozĹ™ejmÄ› své pro a proti. NapĹ™íklad u hvÄ›zdicové pĹ™i výpadku hubu je celá síĹĄ nefunkÄŤní. SbÄ›rnicová se vyuĹľívá u menších sítí, jde vlastnÄ› o propojení poÄŤítaÄŤĹŻ do série. Stromová topologie má tendence vyuĹľití v nároÄŤnÄ›jších a propracovanÄ›jších sítí.</p><p><strong>SbÄ›rnicová</strong><br>• jednotlivé uzly pĹ™ipojeny na spoleÄŤnou sbÄ›rnici<br>• vyslaná zpráva se šíĹ™í po sbÄ›rnici obÄ›ma smÄ›ry na všechny uzly sítÄ›<br>• kaĹľdý uzel prověřuje všechny pĹ™inášené zprávy, ale pouze v pĹ™ípadÄ›, Ĺľe je uveden jako adresát, je pĹ™edává ke zpracování operaÄŤnímu systému<br>• zakonÄŤení vodiÄŤe terminátory – (terminátor zabraňuje zpÄ›tného odrazu signálu, kónický odpor=vhodné impedance vodiÄŤe)<br>výhody<br>– málo vodiÄŤĹŻ<br>– rozšíĹ™ení sítÄ› o další stanice nemusí znamenat další náklady z hlediska spojĹŻ<br>– jednoduché a pruĹľné<br>– obvykle nejlevnÄ›jší<br>– snadná realizace vysílání zpráv pro všechny stanice ÄŤi pro skupinu stanic</p><p>nevýhody:<br>– pĹ™i pĹ™erušení vodiÄŤe se zhroutí celá sbÄ›rnice<br>– v daný okamĹľik lze pĹ™enášet pouze 1 zprávu</p><p><strong>Kruhová</strong><br>• jednotlivé uzly propojeny do uzavĹ™eného kruhu<br>• vysílaná zpráva se šíĹ™í jedním smÄ›rem dokud se nevrátí k uzlu, který ji vyslal<br>• adresát zprávu pĹ™eÄŤte (Token ring)<br>výhody:<br>– malý poÄŤet spojĹŻ<br>– nepotĹ™ebuje centrální poÄŤítaÄŤ<br>– nepruĹľné<br>– jednoduché protokoly</p><p>nevýhody:<br>– výpadek jediného spoje ÄŤi stanice znemoĹľní chod celé sítÄ›<br>– pro zabránÄ›ní poruchy sítÄ› pĹ™i pĹ™erušení spoje se ÄŤasto pouĹľívá zdvojení kruhu</p><p><strong>HvÄ›zdicová</strong><br>• jednotlivé uzly pĹ™ipojeny do jednoho aktivního zaĹ™ízení (pĹ™epínaÄŤ – hub), pĹ™es které probíhá veškerá vzájemná komunikace<br>výhody:<br>– lehká rozšiĹ™itelnost<br>– výpadek 1 stanice nebo spoje vyĹ™adí jen 1 poÄŤítaÄŤ, ale neohrozí zbytek sítÄ›<br>– nÄ›kdy umožňuje i souběžný nezávislý pĹ™enos dat pro jednotlivé stanice – zvýšení rychlosti</p><p>nevýhody:<br>– pĹ™i selhání akt. zaĹ™ízení – síĹĄ nefunkÄŤní<br>– velké mnoĹľství kabeláĹľe<br>– vyšší náklady<br>– nároÄŤné rozmístÄ›ní v budovách, všechny spoje musí vést k akt. zaĹ™ízení<br>– výpadek „stĹ™edu“ je fatální</p><p><strong>Stromová</strong><br>⦠zobecnÄ›ní hvÄ›zdy<br>⦠základem spousty stĹ™ednÄ› velkých sítí<br>⦠reálný výkon závisí na topologii<br>⦠pĹ™. Ethernet na kroucené dvoulince<br>výhody:<br>– lze oddÄ›lovat provoz</p><p>nevýhody:<br>– výpadkem uzlu ÄŤi jediného spoje se rozpadne</p><p><strong>Ethernet</strong><br>Ethernet se stal standardem pro svoji jednoduchost a nízkou cenu a vytlaÄŤil z trhu ostatní alternativní technologie (ARCNET aj.). V souÄŤasné dobÄ› je ethernetové rozhraní s konektorem RJ-45 pro kroucenou dvojlinku standardním síĹĄovým rozhraním.<br>(běžná pĹ™enosová rychlost 100 nebo 1000 Mbps), avšak dĹ™íve byla velmi rozšíĹ™ená téĹľ varianta pouĹľívající koaxiální kabel (10 Mbps).<br>Běžné síĹĄové protokoly (TCP/IP) jsou pĹ™enášeny v datové ÄŤásti ethernetových rámcĹŻ a síĹĄová karta jim sama o sobÄ› nerozumí. SíĹĄovou kartu ovládá v poÄŤítaÄŤi ovladaÄŤ, který je souÄŤástí jádra operaÄŤního systému. Vyšší protokoly (TCP/IP) jsou typicky zpracovány v jádĹ™e operaÄŤního systému.</p>', '2018-04-19 13:08:00', 49),
97(49, 233, 'POS', '3. Model ISO,OSI, Ä‚ÅŸlohy jednotlivÄ‚Ëch vrstev, aktivnÄ‚Â prvky kabeláže versus vrstvy modelu ISO,OSI. Architektura TCP,IP.', '<p><strong>Model ISO/OSI</strong></p><p>Vznikl jako snaha o standardizaci poÄŤítaÄŤových sítí, byl pĹ™ijat 1984, úkolem kaĹľdé vrstvy je poskytovat sluĹľby následující vyšší vrstvÄ›, v kaĹľdé vrstvÄ› se pak k paketu pĹ™idávají další doplňkové informace.</p><p><strong>Fyzická vrstva (physical layer</strong>)</p><p>Se zabývá výhradnÄ› pĹ™enosem bitĹŻ, nabízí sluĹľby typu (pĹ™ijmi bit, odešli bit), jednotlivým bitĹŻm nepĹ™isuzuje Ĺľádný specifický význam.</p><p><strong>Linková vrstva (link layer)</strong></p><p>PĹ™enáší celé bloky dat – rámce (frames), zajišÄ¹Ä„uje pĹ™enos pouze v dosahu pĹ™ímého spojení.</p><p><strong>SíĹĄová vrstva (network layer)</strong></p><p>PĹ™enáší bloky dat (pakety), zajišÄ¹Ä„uje doruÄŤení paketĹŻ ke koneÄŤnému adresátovi, zajišÄ¹Ä„uje tzv. smÄ›rování (routing).</p><p><strong>Transportní vrstva (transport layer)</strong></p><p>ZajišÄ¹Ä„uje komunikaci mezi koncovými úÄŤastníky, jejím úÄŤelem je poskytnout takovou kvalitu pĹ™enosu, jakou poĹľadují vyšší vrstvy, nabízí spojovÄ› (TCP) a nespojovÄ› orientované (UDP) protokoly.</p><p><strong>RelaÄŤní vrstva (session layer)</strong></p><p>ZajišÄ¹Ä„uje pravidla pro navazování a ukonÄŤování datových pĹ™enosĹŻ mezi uzly na síti, sluĹľby typu pĹ™eklad jmen na adresy nebo bezpeÄŤnost pĹ™ístupu.</p><p><strong>PrezentaÄŤní vrstva (presentation layer)</strong></p><p>ZajišÄ¹Ä„uje pĹ™evod datových struktur mezi syntaxí pouĹľívanou na pĹ™íslušném systému a syntaxí obecnou, pĹ™. pro tyto operace jsou napĹ™. šifrování, dešifrování a komprese, dekomprese dat.</p><p><strong>AplikaÄŤní vrstva (application layer)</strong></p><p>Cílem vrstvy je poskytnout aplikacím pĹ™ístup ke komunikaÄŤnímu systému, do této vrstvy se Ĺ™adí napĹ™íklad tyto sluĹľby a protokoly: FTP, DNS, DHCP, POP3, SMTP, SSH, Telnet, TFTP.</p><p><strong>Aktivní prvky kabeláĹľe</strong></p><p><strong>Hub</strong><br>ZajišÄ¹Ä„uje šíĹ™ení signálu do více uzlĹŻ, pracuje na fyzické vrstvÄ›, pĹ™ijatý signál zasílá na všechny uzly.</p><p><strong>Router</strong><br>ZaĹ™ízení propojující více sítí, pracuje na síĹĄové vrstvÄ›, router uchovává tabulku cest mezi uzly a je schopen zvolit optimální trasu pro pĹ™enos dat.</p><p><strong>Switch</strong><br>ZajišÄ¹Ä„uje propojení sítí a smÄ›rování pĹ™enosu, pracuje na linkové vrstvÄ›, pĹ™ijatý signál zasílá jen na urÄŤitý port.</p><p><strong>Repeater</strong><br>ZaĹ™ízení pracující na fyzické vrstvÄ›, opakující signál, slouĹľí k propojení kabelĹŻ sítÄ›.</p><p><strong>Architektura TCP/IP (Transmission Control Protocol/Internet Protocol)</strong></p><p>Je hlavním protokolem celosvÄ›tové sítÄ› Internet, výmÄ›na informací mezi vrstvami je pĹ™esnÄ› definována, kaĹľdá vrstva vyuĹľívá sluĹľeb vrstvy niĹľší a poskytuje své sluĹľby vrstvÄ› vyšší.</p><p><strong>Vrstva síĹĄového rozhraní (network interface</strong>)</p><p>Umožňuje pĹ™ístup k fyzickému pĹ™enosovému médiu, pro TCP/IP moĹľno vyuĹľít všech známých typĹŻ pĹ™enosových prostĹ™edí (Ethernet, Token Ring…).</p><p><strong>Vrstva mezisíĹĄová (internet layer)</strong></p><p>ZajišÄ¹Ä„uje pĹ™edevším síĹĄovou adresaci, smÄ›rování, pĹ™edávání datagramĹŻ.</p><p><strong>Transportní vrstva (transport layer)</strong></p><p>Transportní vrstva je implementována aĹľ v koncových zaĹ™ízeních a umožňuje pĹ™izpĹŻsobit chování sítÄ› potĹ™ebám aplikace, poskytuje transportní sluĹľby kontrolovaným spojením TCP nebo nekontrolovaným spojením UDP.</p><p><strong>AplikaÄŤní vrstva (application layer)</strong></p><p>Je vyuĹľívána k pĹ™enosu dat aĹľ ke konkrétním sluĹľbám pro uĹľivatele (Telnet, FTP, HTTP, DHCP, DNS).</p>', '2018-04-19 13:12:07', 36);
98INSERT INTO `articles` (`userID`, `articleID`, `category`, `title`, `content`, `timestamp`, `visits`) VALUES
99(49, 231, 'POS', '1. PoÄŤĂÂtaÄŤovĂ© sÄ‚ÂtÄ›, vznik, historie, rozdÄ›lenÄ‚Â, vÄ‚Ëhody.', '<p>PoÄŤítaÄŤová síĹĄ je spojení dvou a více poÄŤítaÄŤĹŻ a skládá se z kabelĹŻ, aktivních prvkĹŻ a koncových zaĹ™ízení.<br>Historie poÄŤítaÄŤových sítí sahá aĹľ do 60. let 20. století, kdy zaÄŤaly první pokusy s komunikací poÄŤítaÄŤĹŻ. V prĹŻbÄ›hu vývoje byla vyvinuta celá Ĺ™ada síĹĄových technologií. V poslední dobÄ› jsou všechny sítÄ› postupnÄ› spojovány do globální celosvÄ›tové sítÄ› internet, která pouĹľívá sadu protokolĹŻ TCP/IP</p><p><strong>ARPANET</strong></p><p>V roce 1969 byla spuštÄ›na první, a to vojenská poÄŤítaÄŤová síĹĄ se jménem ARPANET, která byla zárodkem toho, co dnes chápeme jako Internet. PĹŻvodnÄ› to byla pouze experimentální síĹĄ, která mÄ›la zajistit propojení radarových stanic USA a ověřit funkÄŤnost systému pĹ™i vyuĹľití pĹ™epojování paketĹŻ.<br>V roce 1983 se od ARPANETu oddÄ›lila vojenská síĹĄ MILNET. Významným milníkem je ovšem tento rok proto, Ĺľe od jeho zaÄŤátku byl definitivnÄ› NCP nahrazen TCP/IP. NCP (Network Control Program) byl protokol, který se tehdy pouĹľíval pro vzájemnou komunikaci mezi hlavními poÄŤítaÄŤi ARPANETu. PozdÄ›ji jej nahradil TCP/IP. Obsahoval jiĹľ sluĹľby, jako jsou email ÄŤi pĹ™enos souborĹŻ.<br>V roce 1983 se od ARPANETu oddÄ›lila vojenská síĹĄ Spojených státĹŻ s názvem MILNET pro neutajovanou komunikaci ministerstva obrany. Tím došlo k rozdÄ›lení sítÄ› na armádní a civilní ÄŤást.</p><p><strong>Historie WWW</strong></p><p>První základy sluĹľby World Wide Web byly poloĹľeny uĹľ roku 1980, kdy Tim Berners-Lee vytvoĹ™il databázi lidí a softwaru, ve které bylo moĹľné pĹ™echázet ze stránky na stránku pomocí hypertextového odkazu (pokud se tomu tak dá Ĺ™íkat – ovládalo se to klávesnicí). KaĹľdá stránka s urÄŤitou informací musela být nalinkována na jiĹľ existující stránky. A v 90. letech byly vytvoĹ™eny potĹ™ebné protokoly a jazyky pro fungování World Wide Web tak, jak jej známe dnes – konkrétnÄ› protokoly HTTP a FTP a jazyk HTML.</p><p><strong>RozdÄ›lení podle velikosti</strong></p><p>• SítÄ› LAN – Jedná o uÄŤebnu, školu, firmu, závod atd. Celá síĹĄ je pod kontrolou jednoho pracovníka, oznaÄŤovaného jako správce<br>• SítÄ› MAN – Jednotlivé poÄŤítaÄŤe jsou rozmístÄ›ny v rozsahu mÄ›sta, tedy nÄ›kolika kilometrĹŻ. Skládá se ze sítí LAN.<br>• SítÄ› WAN – propojují kontinenty a je tvoĹ™ená z metropolitních sítí a sítí LAN.<br>• SítÄ› PAN – alias: Personal Area Network, ÄŤili „osobní sítÄ›“. NapĹ™.: Bluetooth.<br>Mobilní sítÄ› – 3G,4G, GSM, CDMA nebo starší NMT</p><p><strong>Výhody</strong><br>– sdílení dat<br>– sdílení zaĹ™ízení<br>– komunikace mezi uĹľivateli</p><p><strong>Nevýhody</strong><br>– bezpeÄŤnost dat</p>', '2018-04-19 13:10:16', 2),
100(58, 232, 'PVY', '7. Práce s textovÄ‚Ëm editorem', '<h1>Textový editor</h1><p>Microsoft Word je textový procesor od firmy Microsoft, který je souÄŤástí kanceláĹ™ských balíku Microsoft Office. NejrozšíĹ™enÄ›jším nástrojem pro tvorbu textĹŻ na profesionální úrovni je textový editor </p><p>MS Word. Umožňuje nejen text vytvoĹ™it, zformátovat pomocí pĹ™ipravených ÄŤi vytvoĹ™ených stylĹŻ, doplnit grafickými objety, pĹ™ipravit k tisku, ale i vytisknout. Ve Wordu mĹŻĹľeme vyuĹľít i objekty </p><p>vytvoĹ™ené v jiných aplikacích, napĹ™íklad tabulky s Excelu, obrázky z Paint Brushe atd…</p><h2>Tvorba dokumentu</h2><p>Automaticky po spuštÄ›ní Wordu je pĹ™ipraven k pouĹľití nový dokument. JestliĹľe jiĹľ s Wordem pracuji a chci si vytvoĹ™it nový dokument, staÄŤí klepnout na nabídku Soubor, zvolit poloĹľku</p><p>Nový a v otevĹ™eném oknÄ› zvolením Prázdný dokument (zbyteÄŤnÄ› zdlouhavý zpĹŻsob). Dokument má jako svĹŻj standardní název Nový Dokument aplikace Microsoft Word (1),</p><p>pokud ho neuloĹľím a nepojmenuji jinak.</p><h2>Formátování</h2><p><img src="https://i.froala.com/download/ebc8c4b6942cdcccfd2aeb701bdd5da7466ef78a.jpg?1524143328" style="width: 805px;" class="fr-fic fr-dib fr-fil"></p><h2>Formát písma</h2><p>Okno pro detailní nastavení formátu písma najdeme v panelu nástrojĹŻ DomĹŻ a tam na poloĹľce Písmo. Nachází se zde rychlá nabídka s funkcemi napĹ™.: Vzhled písma, velikost, barva textu,</p><p>barva pozadí textu, proloĹľení znakĹŻ, jejím prostĹ™ednictvím lze upravit mezery mezi znaky, Ĺ™ez a styl písma.</p><h2>Formát odstavce</h2><p>Okno pro detailní nastavení formátu odstavce najdeme v panelu nástrojĹŻ DomĹŻ a tam na poloĹľce Odstavec. V oknÄ› jsou dĹŻleĹľité poloĹľky Odsazení a mezery, kde zvolíme vzdálenost</p><p>odstavce od krajĹŻ dokumentu, pomocí nabídky Zarovnání lze zvolit zpĹŻsob zarovnání (vlevo, na stĹ™ed…). Dále je zde moĹľná vytvoĹ™it OdráĹľky a ÄŚíslovaný seznam a SeĹ™azení vybraného</p><p>textu podle abecedy nebo data. Pomocí pĹ™epínaÄŤĹŻ lze pĹ™esnÄ› nastavit uvedenou vzdálenost z levé i pravé strany. V oblasti Mezery nadefinujete pomocí nabídek PĹ™ed a Za, jaká bude</p><p>mezera pĹ™ed a za odstavcem. Najdeme zde také Řádkování a výšku. Celkový hrubý náhled na nadefinovaný odstavec poskytuje pole Náhled ve spodní ÄŤásti okna.</p><h2>Stylování</h2><p>Styl je nástroj, který nám ušetĹ™í práci a ÄŤas pĹ™i formátování textu. Styl je vlastnÄ› hotový formát, na který staÄŤí kliknout, a odstavec se zformátuje podle formátu stylu.</p><p><img src="https://i.froala.com/download/ecaf9331ec4a9578c0ff39e7a6bd195a1fcda54d.jpg?1524143367" style="width: 750px;" class="fr-fic fr-dib fr-fil"></p><p>MS Word umožňuje jednoduše zmÄ›nit všechny styly. Microsoft pĹ™eddefinoval nÄ›jaké styly, které se k sobÄ› hodí a je moĹľno provést kompletní zmÄ›nu kliknutím na funkci ZmÄ›nit styly</p><p>(napĹ™íklad zmÄ›na písma, barevného schéma atd.) Word nabízí mnoho druhĹŻ stylĹŻ, ale zároveň nám umožňuje vytváĹ™et vlastní styly. Vlastní styl vytvoĹ™íme tak, Ĺľe klikneme na symbol šipeÄŤky v pravém </p><p>dolním rohu oddílu Styly.</p><h2>Objekty</h2><p>PĹ™i vloĹľení obsahu jako objektu je vytvoĹ™eno dynamické propojení mezi vloĹľeným obsahem a obsahem vytvoĹ™eným v jiné aplikaci sady Microsoft Office. Na rozdíl od vloĹľení obsahu</p><p>(napĹ™íklad stisknutím kombinace kláves CTRL+V) mĹŻĹľete s obsahem vloĹľeným jako propojený nebo vloĹľený objekt pracovat v pĹŻvodním programu. Jde-li o propojený objekt, je moĹľné aktualizovat </p><p>informace, pokud byl aktualizován zdrojový soubor. Propojená data jsou uloĹľena ve zdrojovém souboru. Soubor aplikace Word nebo cílový soubor ukládá pouze informace o zdrojovém souboru a </p><p>znázorňuje propojená data. Jde-li o vloĹľený objekt, nezmÄ›ní se po úpravÄ› zdrojového souboru této aplikace informace v souboru aplikace Word. VloĹľené objekty se stávají souÄŤástí souboru aplikace </p><p>Word a po vloĹľení jiĹľ nejsou souÄŤástí zdrojového souboru. Do dokumentu je moĹľné také vkládat objekty, jako jsou Obrázky, Kliparty, Obrazce, Grafy a Tabulky. Jejich nabídku najdeme v nabídce </p><p>VloĹľení na panelu nástrojĹŻ. Po vloĹľení objektu a kliknutím na nÄ›j se vyvolá nabídka Formát, ve které je moĹľné pĹ™iĹ™adit styl vloĹľeného objektu, ohraniÄŤení, obtékání, efekt nebo oĹ™íznutí.</p><p><img src="https://i.froala.com/download/cef68acac9d1b3d3661179a89c7e3bd5455d7de2.jpg?1524143389" style="width: 645px;" class="fr-fic fr-dib fr-fil"></p>', '2018-04-19 13:10:54', 4),
101(58, 226, 'PVY', '6. Internet a sÄ‚ÂtÄ›', '<h1>PĹ™ipojení</h1><p>Provider - poskytovatel pĹ™ístupu (pĹ™ístup pĹ™es jeho servery, které jsou trvale pĹ™ipojeny</p><p>k Internetu), poplatky podle typu pĹ™ipojení za poskytované sluĹľby.</p><p>Typy pĹ™ipojení:</p><p><strong>1. telefonní linka </strong>(dial-up) – stejná linka s telefonem, pomalé - standardní rychlost,</p><p>nutnost modemu, nízké poĹ™izovací náklady</p><p><strong>2. pevná linka </strong>– telefonní linka s trvalým pĹ™ipojením, vysoká rychlost, pouĹľívá se</p><p>u rĹŻzných firem a institucí (vhodné pro sítÄ› LAN)</p><p><strong>3. bezdrátové a radiové pĹ™ipojen</strong>í – pĹ™enos informací vzduchem, vysoké poĹ™izovací</p><p>a provozní náklady</p><p><strong>4. další druhy pĹ™ipojení</strong>: pĹ™es zásuvku elektrické sítÄ›, satelitní – pĹ™es PC DVB</p><p>(Digital Video Broadcasting) kartu (pouze pĹ™íjem dat)</p><h2>SluĹľby uĹľivatelĹŻm sítÄ› Internet</h2><ul><li>komunikace - elektronická pošta (e-mail, konference, diskusní skupiny, chat,…)</li><li>získávání informací</li><li>poskytování informací</li><li>další sluĹľby: vzdálené Ĺ™ízení poÄŤítaÄŤe,…</li></ul><h2>World Wide Web –WWW</h2><ul><li>World Wide Web (WWW) – hypertextová multimediální informaÄŤní sluĹľba</li><li>hypertext: text, ve kterém libovolná ÄŤást (slovo, vÄ›ta, obrázek, atd.) mĹŻĹľe slouĹľit jako odkaz (hypertextový link) na jiný dokument nebo na jiné místo v témĹľe dokumentu, dokumenty mohou být fyzicky </li><li>uloĹľeny na rĹŻzných poÄŤítaÄŤích v Internetu</li><li>WWW klient (prohlíĹľeÄŤ, browser) – program, který umožňuje procházet hypertextovou sítí dokumentĹŻ a zobrazovat je (Internet Explorer, Netscape Navigator, atd.)</li><li>HTML - jazyk pro popis hypertextových dokumentĹŻ (HyperText Markup Language)</li><li>S HTML dokumenty mĹŻĹľeme pracovat i v lokálním rozsahu bez pĹ™ipojení na Internet</li><li>další internetové programovací jazyky (PHP, ASP – nutnost serveru, nelze pracovat</li><li>lokálnÄ›)</li><li>vyhledávací programy: vyhledávají informace v Internetu (Yahoo, Seznam, Atlas,</li><li>Google, atd.)</li></ul><h2>Adresování:</h2><h3>IP adresy</h3><p>Ä‚· IP adresu musí mít povinnÄ› kaĹľdé zaĹ™ízení - poÄŤítaÄŤ, router, atd.</p><p>Ä‚· IP adresa: 4 ÄŤísla 0 aĹľ 255, oddÄ›lená teÄŤkami (pĹ™. 147.32.170.30), jednotlivé ÄŤásti</p><p>adresy jsou pĹ™idÄ›lovány centrálnÄ› (adresa musí být unikátní)</p><h3>Doménová jména</h3><ul><li>sluĹľba DNS (Domain Name Service), mĹŻĹľe urÄŤité IP adrese pĹ™iĹ™adit jednu, nebo více tzv. doménových adres (adresu, kterou zadáváme do prohlíĹľeÄŤe místo IP adresy).</li></ul><p>PĹ™ed uskuteÄŤnÄ›ním spojení se DNS adresa pĹ™evede pomocí DNS serveru na IP adresu,</p><p>se kterou jiĹľ mĹŻĹľe TCP/IP pracovat.</p><h3>DÄ›lení domén podle Ĺ™ádĹŻ:</h3><p>omega. aktualne. cz</p><p>3. Ĺ™ádu 2. Ĺ™ádu 1. Ĺ™ádu</p><h3>URL (Uniform Resource Locator)</h3><ul><li>identifikátor dokumentĹŻ</li><li>jméno sluĹľby + jméno poÄŤítaÄŤe s dokumentem + oznaÄŤení dokumentu v rámcipoÄŤítaÄŤe</li><li>napĹ™. http://www.cesnet.cz/html/cz/basic.html</li></ul><h2>Protokoly</h2><ul><li>HTTP: (HyperText Transfer Protocol) – název protokolu pro prohlíĹľení www stránek</li><li>FTP: (File Transfer Protocol) nabízí rychlejší a pohodlnÄ›jší pĹ™enos souborĹŻ pĹ™es Internet</li><li>SMTP: - protokol pro odesílání elektronické pošty</li><li>POP3: - protokol pro pĹ™íjem elektronické pošty (na serveru se zpráva po doruÄŤení smaĹľe)</li><li>IMAP: protokol pro pĹ™íjem elektronické pošty (na serveru se zpráva po doruÄŤení uchová)</li></ul><h2>Historie</h2><h3>Hlavní pĹ™íÄŤiny vzniku internetu:</h3><p>1. Snaha uĹľivatelĹŻ sdílet navzájem své poÄŤítaÄŤe a data.</p><p>2. USA, problém komunikace mezi jednotlivými stanovišti armády a civilní správy v pĹ™ípadÄ› sovÄ›tského jaderného útoku, 1957 vzniká speciální vládní agentura nazvaná ARPA. S první myšlenkou sítÄ› </p><p>pĹ™išel v roce 1966 Bob Taylor. Na jejím základÄ› se zaÄŤala budovat vojenská síĹĄ ARPANET, pojmenovaná po agentuĹ™e, která ji financovala. Do roku 1989 bylo více neĹľ 100 000 pĹ™ipojených poÄŤítaÄŤĹŻ. </p><p>Internet, následník sítÄ› ARPANET, neuvěřitelnÄ› rychle narostl do rozmÄ›rĹŻ, které známe dnes. S postupem ÄŤasu se k nÄ›mu totiĹľ pĹ™ipojovaly i celé státy, pokud byly schopny vyhovÄ›t podmínkám </p><p>pĹ™ípustného vyuĹľití.</p><h2>SítÄ›</h2><h3>Podle rozsáhlosti:</h3><ul><li>LAN (Local Area Network) - omezená oblast (budova, podnik)</li><li>WAN (Wide Area Network) - Internet, …</li><li>MAN (Metropolitan Area Network) – mÄ›stská datová síĹĄ, spojení nÄ›kolika LANĹŻ ve mÄ›stÄ›</li></ul><h3>Podle topologie:</h3><ul><li>sbÄ›rnice (bus)</li></ul><p>Tuto topologii pouĹľívá Ethernet realizovaný koaxiálním kabelem. Existují dvÄ› specifikace, 10Base-2 a 10Base-5, rozdíl je dán typem pouĹľitého kabelu a jeho délkou. Má nÄ›kolik nevýhod (napĹ™. obtíĹľnou </p><p>identifikaci pĹ™íÄŤin závad, topologickou omezenost poÄŤtu uzlĹŻ i vzdálenost mezi nimi, atd.) a jedinou výhodu, kterou je cena Ĺ™ešení.</p><ul><li>kruh (ring)</li></ul><p>Tato topologie je zaloĹľena na tom, Ĺľe vysílací ÄŤást jednoho uzlu je zapojena do pĹ™ijímací ÄŤásti uzlu následujícího; typickými technologiemi pouĹľívajícími topologii kruhu jsou Token Ring a FDDI. Jak </p><p>Token Ring, tak FDDI pouĹľívají kruh logicky, ale fyzicky je topologie tvoĹ™ena hvÄ›zdou s centrálním prvkem.</p><ul><li>hvÄ›zda (star)</li></ul><p>Tato topologie pĹ™edstavuje souÄŤasný trend vytváĹ™ení poÄŤítaÄŤových sítí. Spoje</p><p>od koncových pĹ™ípojných uzlĹŻ jsou vedeny do centrálního uzlu, kde je prvek realizující</p><p>propojení koncových uzlĹŻ. Struktura je vhodná nejen pro sítÄ› (Ethernet, Token Ring,</p><p>FDDI, ATM), ale i pro telefonní ústĹ™edny.</p><h3>Dále mĹŻĹľeme sítÄ› dÄ›lit podle rychlosti:</h3><ul><li>Klasické - napĹ™. Ethernet, Token Ring, ARCNet</li><li>Vysokorychlostní – rychlosti nad 100Mb/s- ATM, FDDI, FastEthernet, 100VG – AnyLAN aj.</li></ul><h2>Typy protokolĹŻ</h2><p>Základní dva protokoly:</p><p>RM – OSI (Reference Model - Open System Interconnection)</p><ul><li>Tento systém byl navrĹľen jako sedmi úrovňový:</li><li>AplikaÄŤní vrstva – nejvyšší vrstva – poskytuje koncovému terminálu aplikaÄŤní sluĹľby.</li><li>PrezentaÄŤní – upravuje a urÄŤuje tvar dat pro koncové uĹľivatele i pro pĹ™enos po síti. PatĹ™í sem napĹ™. i kódování a komprimace dat, apod.</li><li>RelaÄŤní vrstva – Ĺ™ídí synchronizaci pĹ™enosu.</li><li>Transportní vrstva – rozkládá data z relaÄŤní vrstvy a dÄ›lí je na pakety.</li><li>SíĹĄová vrstva - zabezpeÄŤuje smÄ›rování a adresování paketĹŻ od zdroje k cíli.</li><li>Linková vrstva - formuje data do datových rámcĹŻ, které jsou potĹ™ebné pro zajištÄ›nípĹ™enosu proti chybám, atd.</li><li>Fyzická vrstva – umožňuje pĹ™enos jednotlivých bitĹŻ komunikaÄŤním kanálem.</li><li>TCP/IP je ÄŤtyĹ™vrstvý model:</li><li>Vrstva síĹĄového rozhraní – zajišÄ¹Ä„uje fyzickou komunikaci uzlĹŻ.</li><li>Vrstva Internet – Ĺ™ídí synchronizaci pĹ™enosu.</li><li>Transportní vrstva – rozkládá data z relaÄŤní vrstvy a dÄ›lí je na pakety.</li><li>AplikaÄŤní vrstva – zabezpeÄŤuje smÄ›rování a adresování paketĹŻ od zdroje, formuje data do datových rámcĹŻ, které jsou potĹ™ebné pro zajištÄ›ní pĹ™enosu proti chybám, umožňuje pĹ™enos jednotlivých bitĹŻ </li><li>komunikaÄŤním kanálem, atd.</li></ul>', '2018-04-19 13:00:07', 7),
102(59, 227, 'POG', '5. Program pro CAD', '<h1>PROGRAM PRO CAD, EDITAÄŚNÍ A MODIFIKAÄŚNÍ PŘÍKAZY, KÓTOVÁNÍ, ŠRAFOVÁNÍ</h1><h2>EDITAÄŚNÍ FUNKCE </h2><p>Umožňují úpravy jiĹľ dĹ™íve nakreslených objektĹŻ. EditaÄŤní pĹ™íkazy se nacházejí v roletovém menu Modifikace.</p><p>NÄ›které editaÄŤní pĹ™íkazy poĹľadují specifikovat entity, které budou editovány. Vybírat objekty je moĹľné rĹŻznými zpĹŻsoby.</p><p>NejpouĹľívanÄ›jší jsou tyto <strong>3 základní zpĹŻsoby:</strong></p><ol><li><strong>VýbÄ›r entit ukázáním:</strong> pro výbÄ›r: levé tlaÄŤítko myši, pro odstranÄ›ní SHIFT + levé tlaÄŤítko myši</li><li><strong>VýbÄ›r entit oknem:</strong> klasický výbÄ›r – tzn. Kliknout a táhnout pĹ™es objekty, které chci oznaÄŤit. Platí pouze z leva do prava.</li><li><strong>VýbÄ›r entit protínacím oknem:</strong> klasický výbÄ›r – tzn. Kliknout a táhnout pĹ™es objekty, které chci oznaÄŤit. Platí pouze zprava do leva.</li></ol><h4>VymaĹľ:</h4><p>Panel nástrojĹŻ: Modifikace -&gt; VymaĹľ</p><p>PĹ™íkaz: vymaĹľ (_erase)</p><h4>Posun:</h4><p>Panel nástrojĹŻ: Modifikace -&gt; Posun</p><p>PĹ™íkaz: posun (_move)</p><h4>Kopírovat:</h4><p>Panel nástrojĹŻ: Modifikace -&gt; Kopíruj</p><p>PĹ™íkaz: kopie (_copy)</p><h4>OtoÄŤit:</h4><p>Panel nástrojĹŻ: Modifikace -&gt; OtoÄŤit</p><p>PĹ™íkaz: otoÄŤ (_rotate)</p><h4>OĹ™íznout:</h4><p>Panel nástrojĹŻ: Modifikace -&gt; OĹ™íznout</p><p>PĹ™íkaz: oĹ™eĹľ (_trim)</p><h4>ProdlouĹľit:</h4><p>Panel nástrojĹŻ: Modifikace -&gt; ProdlouĹľit</p><p>PĹ™íkaz: prodluĹľ (_extend)</p><h2>KÓTY:</h2><p><strong>Kótování</strong> je proces vkládání poznámek o rozmÄ›rech do výkresu. PĹ™i tvorbÄ› kót AutoCAD pouĹľije kótovací styl, který je v danou chvíli aktuální. Dokud nenastavíte jako aktuální jiný styl, AutoCAD kótám pĹ™iĹ™adí výchozí styl Standard.</p><p>Zvolte poloĹľku <strong>Styl</strong> z roletového menu <strong>Kóty</strong> – objeví se dialogové okno s moĹľnostmi nastavení.</p><h4>Tvorba lineárních kót</h4><p>Lineární kóty vytváĹ™ejí míry, vzdálenosti mezi dvÄ›ma body v rovinÄ› XY. MĹŻĹľete vybrat body nebo objekt. K dispozici máte tĹ™i typy lineárních kót.</p><ol><li><strong>Horizontální:</strong> zobrazuje míru vzdálenosti mezi dvÄ›ma body rovnoběžnÄ› s osou X.</li><li><strong>Vertikální:</strong> zobrazuje míru vzdálenosti mezi dvÄ›ma body rovnoběžnÄ› s Y.</li><li><strong>OtoÄŤené:</strong> zobrazuje míru vzdálenosti mezi dvÄ›ma body v zadané orientaci.</li></ol><p>Typ lineární kóty lze také zadat explicitnÄ›.</p><ol><li>Z nabídky <strong>Kóty</strong> vyberte poloĹľku <strong>PĹ™ímá</strong></li><li>Vyberte první bod kóty (bod b1) nebo stisknÄ›te klávesu <strong>Enter</strong> pro vybrání objektu, který chcete kótovat.</li><li>Vyberte druhý bod kóty (b2).</li><li>Na výzvu <strong>Zadejte umístÄ›ní kótovací ÄŤáry nebo [Mtext/Text/úheL/Horizontální/Vertikální/OtoÄŤená]:</strong> vyberte umístÄ›ní kótovací ÄŤáry (bod b3). Volbou O (jako OtoÄŤená) zvolíte otoÄŤný typ lineárních kót. NÄ›kdy mĹŻĹľe být uĹľiteÄŤné pouĹľít <strong>V</strong> (jako Vertikální) nebo <strong>H </strong>(jako Horizontální) pro nastavení pevné volby.</li></ol><h4>Tvorba šikmých kót</h4><p>Šikmé kóty se pouĹľívají k vytváĹ™ení lineárních kót šikmých podle kótovacích bodĹŻ. (viz. obr. 9-19).</p><p>Postupujte v tÄ›chto krocích:</p><ol><li>Z nabídky <strong>Kóty</strong> vyberte <strong>Šikmá</strong></li><li>Vyberte první bod (bod b1) kóty nebo stisknÄ›te klávesu Enter pro vybrání objektu, který chcete kótovat</li><li>Vyberte druhý bod kóty (bod b2).</li><li>Na výzvu <strong>Zadejte umístÄ›ní kótovací ÄŤáry nebo [Mtext/Text/úHel]:</strong> vyberte umístÄ›ní kótovací ÄŤáry (bod b3). Zadáním <strong>M</strong> (jako Mtext) editujete text kóty pomocí víceĹ™ádkového textového editoru, zadáním <strong>T</strong> (jako Text) editujete text kóty pomocí pĹ™íkazového Ĺ™ádku. Zadáním<strong> H</strong> (jako úHel) otoÄŤíte úhel textu kóty.</li></ol><h4>Tvorba kót polomÄ›ru a prĹŻmÄ›ru</h4><p>Pomocí kót polomÄ›ru a prĹŻmÄ›ru mĹŻĹľete měřit polomÄ›r nebo prĹŻmÄ›r kruĹľnic a obloukĹŻ.</p><p>Postupujte v tÄ›chto krocích:</p><ol><li>Z nabídky <strong>Kóty</strong> vyberte poloĹľku <strong>PolomÄ›r</strong> nebo <strong>PrĹŻmÄ›r</strong></li><li>Vyberte oblouk nebo kruĹľnici: vyberte poĹľadovaný objekt.</li><li>Na výzvu <strong>Zadejte umístÄ›ní kótovací ÄŤáry nebo [Mtext/Text/úHel]:</strong> vyberte umístÄ›ní kótovací ÄŤáry (bod b1). Zadáním <strong>M</strong> (jako Mtext) editujete text kóty pomocí víceĹ™ádkového textového editoru, zadáním <strong>T</strong> (jako Text) editujete text kóty pomocí pĹ™íkazového Ĺ™ádku. Zadáním <strong>H</strong> (jako úHel) otoÄŤíte úhel textu kóty</li></ol><h4>Editace kót</h4><p>Pomocí editaÄŤních pĹ™íkazĹŻ AutoCADu nebo editaÄŤních uzlĹŻ mĹŻĹľete editovat umístÄ›ní kót. Editace pomocí uzlĹŻ je nejrychlejší a nejsnadnÄ›jší zpĹŻsob úpravy kót.</p><p>KaĹľdá kóta obsahuje mnoĹľinu definiÄŤních bodĹŻ, malých teÄŤek, které jsou ÄŤasto pĹ™ekryty kótovacími ÄŤarami nebo geometrii kótovaného objektu. DefiniÄŤní body definují umístÄ›ní kóty. KaĹľdý definiÄŤní bod má uzel, ne kaĹľdý uzel však znamená definiÄŤní bod. JestliĹľe tedy pouĹľijete k editaci kót uzly, není nutné znát umístÄ›ní definiÄŤních bodĹŻ. Pokud však pouĹľijete k editaci kót pĹ™íkazy, výbÄ›rová mnoĹľina musí obsahovat veškeré definiÄŤní body kóty.</p><h2>ŠRAFOVÁNÍ:</h2><p>Šrafováním rozumíme vyplnÄ›ní uzavĹ™ené plochy urÄŤitým šrafovacím vzorem nebo jednolitou barvou.</p><p>Existují tĹ™i základní typy šrafovacích vzorĹŻ:</p><ul><li><strong>PĹ™eddefinovaný:</strong> definice šrafovacích vzorĹŻ jsou dodány s programem. NejÄŤastÄ›ji uĹľívaná metoda.</li><li><strong>Definovaný uĹľivatelem:</strong> šrafovaná plocha je vyplnÄ›na úseÄŤkami, jejichĹľ absolutní vzdálenost a sklon definuje uĹľivatel pĹ™i šrafování.</li></ul><p>Hranice šrafované plochy je moĹľné urÄŤit dvÄ›ma základními zpĹŻsoby:</p><ul><li><strong>VýbÄ›rem bodĹŻ:</strong> ukázáním bodu(ĹŻ) uvnitĹ™ šrafované plochy. Hranice jsou hledány automaticky. Toto je nejÄŤastÄ›ji uĹľívaný zpĹŻsob.</li><li><strong>VýbÄ›rem objektĹŻ:</strong> výbÄ›rem entit tvoĹ™ících hranice. Podmínkou je, Ĺľe hranice musí být tvoĹ™ena samostatnými entitami, které nepĹ™eÄŤnívají za obrys plochy - jinak šrafování "vyteÄŤe"</li></ul><p><strong>Editace šrafování</strong> - šrafovací vzor, měřítko a úhel šrafovacího vzoru jiĹľ existujících šraf mĹŻĹľeme zmÄ›nit. Pomocí pĹ™íkazĹŻ Posun, Protáhni nebo pomocí uzlĹŻ je moĹľné editovat entity tvoĹ™ící hranice šrafované plochy.</p>', '2018-04-19 13:00:54', 2),
103(59, 224, 'POG', '4. Program pro CAD', '<h1>AUTOCAD 2002</h1><p><strong>Autocad</strong> – Program pro tvorbu 2D výkresĹŻ strojních souÄŤástek.</p><p>Popis prostĹ™edí:<img src="https://i.froala.com/download/1297680a168d43db1c4b89b64ce4b8473c9b8714.jpg?1524141757" style="width: 520px;" class="fr-fic fr-dib"></p><p><br></p><p><strong>SouĹ™adné systémy</strong> – Rozlišujeme dva základní souĹ™adnicové systémy.</p><ol><li>Kartézský souĹ™adný systém: umísĹĄujete bod v trojrozmÄ›rném prostoru zadáním jeho souĹ™adnic X, Y, Z. PoÄŤátek je stanoven v bodÄ› se souĹ™adnicemi 0, 0, 0.</li><li>Polární souĹ™adný systém: umísĹĄujete bod v ploše zadáním jeho vzdálenosti a úhlu. PoÄŤátek je stanoven v bodÄ› se souĹ™adnicemi 0, 0 resp. ( 0&lt;0 ).</li></ol><h3>Zadávání souĹ™adnic:</h3><h4>Absolutní</h4><p>Absolutní pravoúhlé souĹ™adnice jsou vĹľdy měřeny z nemÄ›nného, poĹ™ád stejného poÄŤátku souĹ™adného systému, jehoĹľ souĹ™adnice jsou 0, 0, 0.</p><h4>Relativní</h4><p>Jsou vzhledem k souĹ™adnicím posledního bodu. PouĹľívá se symbol @; napĹ™. tedy [@20,-8] pro zápis relativních pravoúhlých souĹ™adnic nebo [@31.4&lt;25] pro zápis relativních polárních souĹ™adnic. </p><h2>KRESLENÍ ZÁKLADNÍCH OBJEKTĹ®</h2><p><strong>ÄŚára</strong> je základní objekt.</p><p><strong>Druhy ÄŤar</strong> – jednoduché úseÄŤky, segmenty ÄŤar s oblouky nebo bez nich, rovnoběžné multiÄŤáry i úseÄŤky nakreslené od ruky.</p><h4>KĹ™ivka</h4><p>KĹ™ivka je série spojených úseÄŤek nebo segmentĹŻ obloukĹŻ vytvoĹ™ená jako jeden objekt.</p><h4>//MULTIÄŚARA</h4><p>MultiÄŤára se skládá z jedné aĹľ šestnácti rovnoběžných úseÄŤek, které se nazývají prvky. UmístÄ›ní prvkĹŻ se provede tak, Ĺľe pro kaĹľdý prvek zadáte poĹľadované posunutí od poÄŤátku multiÄŤáry. </p><h4>Polygon</h4><p>Polygony jsou kĹ™ivky se 3 aĹľ 1024 stejnými stranami. Polygon mĹŻĹľete nakreslit pomocí pomyslné opsané nebo vepsané kruĹľnice nebo zadáním koncových bodĹŻ jedné z hran polygonu.</p><h4>KruĹľnice</h4><p>KruĹľnice je jedním ze základních prvkĹŻ autocadu.</p><h4>// KRESLENÍ OD RUKY</h4><p>Nákres nakreslený od ruky se skládá z mnoha segmentĹŻ úseÄŤek. KaĹľdý segment mĹŻĹľe být buÄŹ samostatným objektem nebo kĹ™ivkou. Nastavujete minimální délku nebo pĹ™írĹŻstek segmentĹŻ.</p><h2>REĹËIMY KRESLENÍ</h2><p>mĹŻĹľeme vyuĹľívat více reĹľimu kreslení. Jejich zapínání/vypínání provádíme v dolní ÄŤásti okna.</p><h4>ReĹľim KROK</h4><p>Pokud je tento reĹľim ve stavu zapnuto, mĹŻĹľete ukazatelem pohybovat pouze po neviditelných bodech mĹ™íĹľky, majících nastavenou rozteÄŤ.</p><h4>nastavení parametrĹŻ reĹľimu KROK:</h4><ul><li>z dialogu Nastavení kreslení v záloĹľce krok a rastr</li><li>z pĹ™íkazové Ĺ™ádky krok</li></ul><p><img src="https://i.froala.com/download/7ad9198e014d73b8ec7f1b96305d9d05880c3f47.jpg?1524142061" style="width: 379px;" class="fr-fic fr-dib"><img src="https://i.froala.com/download/e3ef55fa4227b4edc8455ba4234f6a343608b942.jpg?1524142076" style="width: 375px;" class="fr-fic fr-dib"></p><h4>ReĹľim RASTR</h4><p>K soustavÄ› neviditelných bodĹŻ kroku mĹŻĹľete pĹ™ipojit síĹĄ viditelných bodĹŻ. Tato viditelná síĹĄ je prostÄ› nazývána rastr.</p><h4>ReĹľim ORTO</h4><p>PĹ™íkaz ORTO omezuje pohyb kurzoru na vertikální nebo horizontální smÄ›r v závislosti na aktuálním úhlu natoÄŤení rastru. (Lze se pohybovat pouze po ose x a y.)</p><h4>Uchopovací módy</h4><p><strong>okamĹľitý</strong> - slouĹľí pro jeden následující krok, pro který má absolutní pĹ™ednost pĹ™ed ostatními reĹľimy.</p><p><strong>trvalý</strong> - jedná se o reĹľim, který pokud je nastaven a aktivován potom nabízí význaÄŤné body (definované pro trvalý reĹľim uchopení) výkresu po celou dobu kreslení.</p>', '2018-04-19 12:48:18', 1),
104(58, 225, 'PVY', '5. BezpeÄŤnost a zálohovánÄ‚Â. Nástroje a zásady', '<h1>PoÄŤítaÄŤová bezpeÄŤnost</h1><p>PoÄŤítaÄŤová bezpeÄŤnost je obor informatiky, který se zabývá zabezpeÄŤením informací</p><p>v poÄŤítaÄŤích (odhalení a zmenšení rizik spojených s pouĹľíváním poÄŤítaÄŤe).</p><p>Zahrnuje tyto úkoly: zabezpeÄŤení ochrany pĹ™ed neoprávnÄ›ným manipulováním se zaĹ™ízeními</p><p>poÄŤítaÄŤového systému, ochranu pĹ™ed neoprávnÄ›nou manipulací s daty, ochranu informací</p><p>pĹ™ed krádeĹľí (nelegální tvorba kopií dat) nebo poškozením, bezpeÄŤnou komunikaci a pĹ™enos</p><p>dat (kryptografie), bezpeÄŤné uloĹľení dat, celistvost a nepodvrhnutelnost dat.</p><h2>BezpeÄŤnostní hrozby</h2><ul><li>Fyzický pĹ™ístup nepovolaných osob k ÄŤástem systému</li><li>NeoprávnÄ›ná manipulace s daty, krádeĹľ, podvrhnutí, poškození a ztráta dat</li><li>Odposlech a zfalšování pĹ™enosu dat</li></ul><h2>Ochrana pĹ™ed bezpeÄŤnostními hrozbami</h2><p>Ä‚· ZabezpeÄŤení fyzického pĹ™ístupu</p><p>ZabezpeÄŤení fyzického pĹ™ístupu spoÄŤívá v zabránÄ›ní pĹ™ístupu nepovolaných osob k ÄŤástem poÄŤítaÄŤového systému. Na toto zabezpeÄŤení se pouĹľívají bezpeÄŤnostní prvky jako pĹ™idÄ›lení rozdílných práv </p><p>zamÄ›stnancĹŻm, elektronické zámky, poplašné zaĹ™ízení, kamerové systémy, autorizaÄŤní systémy chránÄ›né hesly, ÄŤipovými kartami, autentizaÄŤní systémy na snímání otiskĹŻ prstĹŻ a dlanÄ›,</p><p>auditovací systémy na sledování a zaznamenávání urÄŤitých akcií zamÄ›stnancĹŻ (vstup zamÄ›stnancĹŻ do místnosti, pĹ™ihlášení se do systému, kopírování údajĹŻ, atd.).</p><ul><li>BezpeÄŤnost aplikací</li></ul><p>Antivirové programy</p><ul><li>PouĹľívání antivirĹŻ – programĹŻ, které slouĹľí k identifikaci a odstraňování poÄŤítaÄŤových virĹŻ a malware</li></ul><p>BezpeÄŤné kódování</p><ul><li>Vývoj softwaru zpĹŻsobem, který zabraňuje moĹľnosti vzniku bezpeÄŤnostních chyb.</li></ul><p>Secure by design</p><ul><li>Je oznaÄŤení software, který byl navrĹľen od základu tak, aby byl bezpeÄŤný. Znamená to, Ĺľe návrhový vzor je volen tak, aby jeho znalost (tj. znalost principĹŻ práce poÄŤítaÄŤového programu) neohrozila bezpeÄŤnost.</li></ul><p>BezpeÄŤnostnÄ› zaměřený operaÄŤní systém</p><ul><li>Je oznaÄŤení operaÄŤního systému, který dbá na zlepšení poÄŤítaÄŤové bezpeÄŤnosti. OperaÄŤní systémy, které vyhovÄ›ly urÄŤitým konkrétním poĹľadavkĹŻm a byly certifikovány, oznaÄŤujeme jako bezpeÄŤnostnÄ› ohodnocený operaÄŤní systém. NapĹ™.: Fedora, Red Hat Enterprise Linux</li><li>Autentizace je proces ověření proklamované identity uĹľivatele sluĹľeb nebo pĹŻvodce zprávy. K tomuto úÄŤelu slouĹľí hesla, digitální podpisy, licenÄŤní klíÄŤe, PINy, CAPTCHA (test, který se na webu pouĹľívá ve snaze automaticky odlišit skuteÄŤné uĹľivatele od robotĹŻ.)</li><li>Autorizace o je proces získávání souhlasu s provedením nÄ›jaké operace, povolení pĹ™ístupu nÄ›kam, k nÄ›komu nebo něčemu. PouĹľívá se napĹ™. pro Ĺ™ízení pĹ™ístupu k souborĹŻm, adresářům, operacím.</li><li>Firewally o je síĹĄové zaĹ™ízení, které slouĹľí k Ĺ™ízení a zabezpeÄŤování síĹĄového provozu mezi sítÄ›mi s rĹŻznou úrovní dĹŻvÄ›ryhodnosti a zabezpeÄŤení. ZjednodušenÄ› se dá Ĺ™íct, Ĺľe slouĹľí jako kontrolní bod, který definuje pravidla pro komunikaci mezi sítÄ›mi, které od sebe oddÄ›luje.</li></ul><p><br></p><h2>Zálohování dat</h2><p>Záloha je kopie dat uloĹľená na jiném datovém nosiÄŤi (nebo i místÄ›). ZáloĹľní data jsou vyuĹľívána v pĹ™ípadÄ› ztráty, poškození nebo jiné potĹ™eby práce s daty uloĹľenými v minulosti. PĹ™i zálohování vÄ›tšího </p><p>mnoĹľství dat se obvykle pouĹľívá specializovaný program, který celý proces zálohování usnadňuje. Pro zálohování vÄ›tšího mnoĹľství dat je moĹľné pouĹľít také specializovaná zaĹ™ízení (hardware), která </p><p>pracují poloautomaticky nebo plnÄ› automatizovanÄ›.</p><h2>Typy záloh</h2><h3>Nestrukturovaná</h3><p>Nestrukturovaným úloĹľištÄ›m mĹŻĹľe být CD, DVD medií s minimem informací o záloze.</p><h3>Úplná + Inkrementální (pĹ™írĹŻstková)</h3><p>Tento model má za cíl vytvoĹ™it více kopií zálohovaných dat vhodnÄ›jším zpĹŻsobem. NejdĹ™íve je provedena úplná záloha všech dat. Posléze je provádÄ›na inkrementální záloha (ukládány jsou pouze </p><p>soubory, které se zmÄ›nily od pĹ™edešlé úplné nebo inkrementální zálohy).</p><h3>Úplná + Rozdílová</h3><p>Rozdíl oproti pĹ™edešlé metodÄ› je v tom, Ĺľe po úplné záloze kaĹľdá ÄŤásteÄŤná záloha zachytí všechny soubory vytvoĹ™ené nebo zmÄ›nÄ›né od vytvoĹ™ení úplné zálohy, tĹ™ebaĹľe nÄ›které uĹľ jsou obsaĹľeny v </p><p>pĹ™edešlé ÄŤásteÄŤné záloze.</p><h3>Zrcadlová + ReverznÄ› pĹ™írĹŻstková</h3><p>Tento model obsahuje zrcadlo reflektující stav systému po poslední záloze a historii pĹ™írĹŻstkových záloh. Výhodou je, Ĺľe máme neustále k dispozici aktuální plnou zálohu a ukládáme pouze historii zmÄ›n. KaĹľdé zálohování se automaticky promítá do zrcadla a soubory, které byly zmÄ›nÄ›ny, jsou pĹ™esunuty do pĹ™írĹŻstkové zálohy.</p><h3>PrĹŻběžná ochrana dat</h3><p>Tato metoda vyuĹľívá místo plánovaných periodických záloh okamĹľitý zápis kaĹľdé zmÄ›ny do Ĺľurnálu zmÄ›n (logu). Provádí se ukládáním bytĹŻ nebo celých blokĹŻ dat místo ukládání celých zmÄ›nÄ›ných </p><p>souborĹŻ. PrĹŻběžný záznam zmÄ›n v Ĺľurnálu umožňuje získat obraz dat v minulosti.</p><h3>Úplná záloha systému</h3><p>Metoda zálohuje obvykle celý poÄŤítaÄŤ vÄŤetnÄ› operaÄŤního systému, vytváĹ™í obraz disku.</p><h2>Média pro ukládání dat</h2><h3>Magnetická páska</h3><p>Magnetická páska je populární médium pro zálohování a archivaci dat. NÄ›které nové pásky jsou jiĹľ dnes rychlejší (ÄŤtení/zápis) neĹľ pevné disky. (SouÄŤasné mají kapacitu asi 5 TB).</p><h3>Pevný disk</h3><p>PomÄ›r kapacita/cena disku se ÄŤím dál více zlepšuje. To dÄ›lá pevný disk soupeĹ™em pro magnetické pásky. Výhodou disku je nízká pĹ™ístupová doba, kapacita a snadnost pouĹľití. Pro zálohování se ÄŤasto </p><p>vyuĹľívají externí disky.</p><h3>NAS</h3><p>Network Attached Storage je pevný disk nebo pole pevných diskĹŻ, které je pĹ™ipojeno k lokální síti. MĹŻĹľe se jednat o jednoúÄŤelové zaĹ™ízení nebo server, jehoĹľ úlohou je skladování dat.</p><h3>Optický disk</h3><p>Výhodou u tÄ›chto medií je hlavnÄ› cena a dostupnost pro všechny poÄŤítaÄŤe s optickou mechanikou. Dalšími pouĹľívanými formáty jsou CD, DVD, DVD-RAM, Blu-ray. Ostatní paměťová media</p><p>PouĹľívají se napĹ™íklad USB flash disky nebo rĹŻzné druhy paměťových karet (Secure Digital, Memory Stick apod.)</p><h3>Vzdálená zálohovací sluĹľba (datové úloĹľištÄ› mimo objekt firmy)</h3><p>Tato varianta zálohování zabraňuje moĹľnému zniÄŤení záloh v dĹŻsledku poĹľáru, povodní ÄŤi jiných nenadálých situací v místÄ› firmy. Nevýhodou naopak mĹŻĹľe být pomalejší prĹŻbÄ›h zálohování v porovnání </p><p>s klasickými paměťovými medii a v neposlední Ĺ™adÄ› také zneuĹľití citlivých dat ze záloh tĹ™etí osobou (cracker), která se mĹŻĹľe k tÄ›mto datĹŻm nelegální cestou dostat.</p>', '2018-04-19 12:48:43', 3);
105INSERT INTO `articles` (`userID`, `articleID`, `category`, `title`, `content`, `timestamp`, `visits`) VALUES
106(59, 218, 'POG', '2. Vektorová grafika', '<h1>VEKTOROVÁ GRAFIKA. ÚPRAVA KŘIVEK, PRÁCE S TEXTEM</h1><h2>KĹ™ivky</h2><p>NejÄŤastÄ›ji zmiňovanou, z hlediska vykreslení nejsloĹľitÄ›jší a v mnoha kresbách nejdĹŻleĹľitÄ›jší souÄŤástí rastrových obrazĹŻ jsou ovšem kĹ™ivky (tedy zakĹ™ivené ÄŤáry) které tvoĹ™í obrysy všech sloĹľitÄ›jších objektĹŻ.</p><p>Základem vÄ›tšiny vektorových souborĹŻ jsou Bézierovy kĹ™ivky definované dvÄ›ma základními body – poÄŤátkem, koncem (stejnÄ› jako libovolná jiná ÄŤára) a dvÄ›ma pomocnými (Ĺ™ídícími) body urÄŤujícími zakĹ™ivení.</p><h2>Nástroj Pero</h2><p>SlouĹľí ke kreslení kĹ™ivek. Je to nejpĹ™esnÄ›jší a také nejpracnÄ›jší zpĹŻsob tvorby vektorového tvaru. V panelu vlastností se nastavuje barva, tloušÄ¹Ä„ka a typ obrysu ÄŤáry. Lze nastavit také barvu výplnÄ›, kterou se vybarví uzavĹ™ená kĹ™ivka.</p><h2>Kreslení kĹ™ivek</h2><ol><li>Nástrojem Pero klepnÄ›te do poÄŤáteÄŤního bodu pĹ™ímky.</li><li>KlepnÄ›te do koncového bodu pĹ™ímky.</li><li>Klepnutím na další místo se vytvoĹ™í další bod spojený s pĹ™edchozím pĹ™ímkou.</li><li>S klávesou SHIFT se kreslí vodorovné a svislé pĹ™ímky a pĹ™ímky pod úhlem 45Ä‚°.</li><li>KĹ™ivka se uzavĹ™e klepnutím do poÄŤáteÄŤního bodu.</li><li>KlepnÄ›te nástrojem pero do poÄŤáteÄŤního bodu.</li><li>KlepnÄ›te do druhého bodu a drĹľte stisknuté levé tlaÄŤítko myši.</li><li>TaĹľením myši vytahujete z bodu Ĺ™ídící úseÄŤky, které urÄŤují polomÄ›r zakĹ™ivení kĹ™ivky.</li></ol><h2>Typy bodĹŻ na kĹ™ivce</h2><p><strong>Rohový bod</strong></p><ul><li>VytvoĹ™í se klepnutím myši, kĹ™ivka pokraÄŤuje bez zakĹ™ivení.</li></ul><p><strong>Hladký bod</strong></p><ul><li>VytvoĹ™í se vytaĹľením Ĺ™ídících úseÄŤek, které jsou opaÄŤných smÄ›rĹŻ a stejné velikosti.</li></ul><p><strong>Kombinovaný bod</strong></p><ul><li>Je upravený nástrojem Subselect tool. Řídící úseÄŤky mĹŻĹľe mít rĹŻzných smÄ›rĹŻ a rĹŻznÄ› dlouhé.</li></ul><h2>PĹ™idávání bodĹŻ</h2><ol><li>UkonÄŤete kreslení kĹ™ivky klepnutím v koncovém bodÄ›.</li><li>KdyĹľ najedete nad segment kĹ™ivky (ne pĹ™ímky), objeví se u kurzoru + a lze pĹ™idat klepnutím bod.</li></ol><h2>Odebírání bodĹŻ</h2><ol><li>KdyĹľ najedete myší nad hladký nebo kombinovaný bod, zmÄ›ní se kurzor na šipku a bod lze klepnutím zmÄ›nit na rohový.</li><li>KdyĹľ najedete myší nad rohový bod, zmÄ›ní se kurzor na – a bod lze klepnutím smazat.</li></ol><h2>Editace bodu</h2><ul><li>Provádí se nástrojem Subselect Tool</li><li>Editovat lze jakékoliv tvary vytvoĹ™ené i jinými nástroji.</li><li>Klepnutím na tvar se zobrazí body, které tvoĹ™í kĹ™ivku.</li></ul><h2>Typy uzlĹŻ</h2><ol><li><strong>Symetrické uzly</strong> – mají stejnÄ› dlouhé smÄ›rové úseÄŤky leĹľící v jedné pĹ™ímce s opaÄŤnou orientací pro oba úseky kĹ™ivky</li><li><strong>Hladký uzel</strong> – má smÄ›rové úseÄŤky v jedné pĹ™ímce, ale nejsou stejnÄ› dlouhé</li><li><strong>Ostrý vrchol</strong> – má smÄ›rové úseÄŤky v rĹŻzných smÄ›rech</li></ol><h2>Tvarování kĹ™ivek (práce s uzly)</h2><p>S jednotlivými uzly mĹŻĹľeme manipulovat tak dlouho, dokud nedosáhneme uspokojivého výsledku.</p><p><strong>Bezier Tool</strong> - nástroj pro kreslení kĹ™ivek pomocí uzlĹŻ a smÄ›rových úseÄŤek.</p><p><strong>Shape Tool (F10)</strong> - nástroj pro tvarování. Pro výbÄ›r všech bodĹŻ stisknÄ›te kl. zkratku Ctrl + A (nebo obdélníkovou selekcí taĹľením myši).</p><p><strong>Convert Line To Curves</strong> - kliknÄ›te na kĹ™ivku a taĹľením tvarujte. Polohu kĹ™ivky mĹŻĹľete mÄ›nit také taĹľením uzlĹŻ. Pro pĹ™esnÄ›jší tvarování kĹ™ivky pouĹľijte smÄ›rové úseÄŤky.</p><p>MĹŻĹľete si libovolnÄ› <strong>pĹ™idávat body</strong> a to stiskem pravého tlaÄŤítka myši a funkcí Add (2x klik)</p><p>PĹ™i kreslení tvaru mĹŻĹľete pouĹľít funkce, které vám tvarování hodnÄ› zjednoduší.</p><ol><li>Hladký uzel - úseÄŤky leĹľí v jedné pĹ™ímce a nemusí být stejnÄ› dlouhé</li><li>Symetrický uzel - leĹľí v jedné pĹ™ímce a smÄ›rové úseÄŤky jsou stejnÄ› dlouhé.</li></ol><h2>Text</h2><p>Vkládá se pomocí nástroje Text Tulo.</p><p>Parametry textu - Styl, velikost, barva, zarovnání.</p><p>U textového pole lze mÄ›nit – Velikost, otoÄŤení, zarovnání.</p><h2>Statický text</h2><p>Vhodný pro nadpisy, popisky, ÄŤísla stránky. V panelu vlastností se nastavuje formát textu.</p><p>VytvoĹ™ení statického textu:</p><ol><li>Nástrojem Text Tool klepnÄ›te na pracovní plochu dokumentu.</li><li>V místÄ› klepnutí se vytvoĹ™í prázdné textové pole.</li><li>Psaním se do pole vkládají písmena a pole se automaticky rozšiĹ™uje.</li><li>TaĹľením za koleÄŤko v pravém horním rohu lze upravit šíĹ™ku textového pole.</li><li>Po úpravÄ› se koleÄŤko zmÄ›ní na ÄŤtvereÄŤek a text se bude zalamovat dle šíĹ™ky pole.</li></ol><p><img src="https://i.froala.com/download/e18954c40ac12d5e8364fe2b93dd4685071b7aa0.png?1524140687" style="width: 178px;" class="fr-fic fr-dib fr-fil"></p><h2>Vertikální text<img src="https://i.froala.com/download/8572455e488e5f218f8ef8cc8f26203c4e8ce0da.png?1524140714" style="width: 229px;" class="fr-fic fr-dii fr-fir"></h2><p>Nastaví se v panelu vlastností.</p><p>Ikona rotace – písmena se Ĺ™adí pod sebe nebo vedle sebe.</p><h2>Dynamický text</h2><ul><li>Lze do nÄ›j vkládat text pomocí pĹ™íkazĹŻ ActionScriptu.</li><li>K zobrazování údajĹŻ – napĹ™. zobrazení ÄŤasového údaje, výsledky her …</li><li>VytváĹ™í se stejnÄ› jako statický text.</li><li>V panelu vlastností se vybere volba Dynamic Text.</li></ul><p><img src="https://i.froala.com/download/bd97f435a375b8e9f607d8e0f9e99732f342046a.png?1524140803" style="width: 596px;" class="fr-fic fr-dib fr-fil"></p><h3>Vlastnosti dynamického textu</h3><p>Pole je oznaÄŤeno ÄŤtvereÄŤkem v pravém dolním rohu.</p><p><img src="https://i.froala.com/download/a53b77bfe6e52dda82bee945fb8c31413fad373d.png?1524140829" style="width: 233px;" class="fr-fic fr-dib fr-fil"></p><p>Line Type</p><ul><li>Single Line – na jedné Ĺ™ádce</li><li>Multiline – zalomený text</li><li>Multiline no wrap – zalomený text, Ĺ™ádka konÄŤí Enter</li></ul><p><img src="https://i.froala.com/download/52655c30ea8f72d5f68ccc9522b095d7059d0bce.png?1524140850" style="width: 599px;" class="fr-fic fr-dib fr-fil"></p><ul><li>Selectable – ikona povoluje výbÄ›r textu ke kopírování do schránky.</li><li>Variable – slouĹľí k pĹ™iĹ™azení promÄ›nné poli, aby s ním bylo moĹľné pracovat v rámci ActionScriptu.</li></ul><h2>Vstupní text</h2><ul><li>PouĹľívá se jako textová pole ve formuláĹ™ích.</li><li>Lze do nich vyplňovat údaje, které jsou pomocí ActionScriptu ukládány.</li><li>V panelu vlastností je navíc pole Maximum characters. Jeho hodnota omezuje poÄŤet znakĹŻ v poli.</li></ul><h4>Další moĹľnosti formátování</h4><p><strong>Velikost písma</strong> - buÄŹ vyberete z rozbalovacího menu hned vedle fontu, nebo ho tam vepište ruÄŤnÄ› anebo prostÄ› chytnÄ›te jedno z postranních nebo rohových těžítek.</p><p>Text je objekt, tudíĹľ mu <strong>mĹŻĹľete pĹ™iĹ™adit jakoukoli výplň a jakýkoli obrys</strong> - klepnutím na barevnou paletu anebo výbÄ›rem pomocí panelu nástrojĹŻ.</p><p><strong>VÄ›tší mezery mezi písmeny</strong> - vezmÄ›te nástroj tvoĹ™ítko (F10), kliknÄ›te na váš text a potáhnÄ›te za pravou spodní ikonku ve tvaru šipky s dvÄ›ma svislými ÄŤarami smÄ›rem doprava.</p><p><strong>PotĹ™ebujete jedno písmenko více vlevo/vpravo/nahoru/dolĹŻ</strong> - tvoĹ™ítkem ho popadnÄ›te za ten malý ÄŤtvereÄŤek vpravo dole u konkrétního písmenka a posuňte si jej, kam potĹ™ebujete.</p><p><strong>PĹ™eveÄŹte si písmenko do kĹ™ivek</strong> - Ctrl z nÄ›j udÄ›láte kĹ™ivkový objekt, který bude zvenku vypadat jako písmeno, nevýhodou je, Ĺľe takto pĹ™evedený text uĹľ nelze editovat jako text…on tak jen vypadá, ale uĹľ je to kĹ™ivkový objekt.</p><p><strong>Chcete text taĹľený po kĹ™ivce</strong> - vezmÄ›te textový nástroj, podrĹľte Ctrl a pĹ™ibliĹľte se k vaší poĹľadované Ĺ™ídící kĹ™ivce. Ikonka zmÄ›ní tvar na A s takovou vlnovkou. V ten okamĹľik kliknÄ›te a zaÄŤnÄ›te psát.</p><p><strong>Další moĹľností je mít text v nÄ›jakém objektu.</strong> TĹ™eba nÄ›co jako obtékání objektu textem - vytvoĹ™te si objekt (ÄŤtverec) a napište do nÄ›j své prohlášení. VezmÄ›te textový nástroj, stisknÄ›te tentokráte Shift a kliknÄ›te na okraj objektu, pak uĹľ jen pište a formátujte.</p><p>Textu mĹŻĹľete pĹ™iĹ™adit stín, interaktivní prĹŻhlednost, jakoukoli barevnou výplň, rozdÄ›lit ho, rozĹ™ezat ho noĹľem, pĹ™idat mu obálku a s její pomocí text jakkoli deformovat.</p>', '2018-04-19 12:28:51', 24),
107(58, 208, 'PVY', '3. Software - rozdÄ›lenÄ‚Â, kategorie a licence', '<h1>Software</h1><p>Pojmem software oznaÄŤujeme funkÄŤní ÄŤást poÄŤítaÄŤe, která je na rozdíl od hardwaru nehmatatelná. Samotný poÄŤítaÄŤ, tedy tištÄ›né spoje, obvody, rezistory a magnetické plotny</p><p>nejsou k niÄŤemu, kdyĹľ nic nedÄ›lají. NÄ›co dÄ›lat zaÄŤínají aĹľ na základÄ› instrukcí. Software není právÄ› nic jiného, neĹľ pĹ™íkazy, instrukce a data, která ty pevné souÄŤástky uvedou do ÄŤinnosti.</p><p>Software mĹŻĹľeme rozdÄ›lit do tĹ™í základních skupin. Systémový a servisní software, programovací jazyky a aplikaÄŤní software. Tyto skupiny tvoĹ™í interface neboli rozhraní</p><p>mezi uĹľivatelem (ÄŤlovÄ›k) a poÄŤítaÄŤem (stroj).</p><h2>Systémové a servisní programy</h2><p>TvoĹ™í úplný základ celého interface. Komunikují pĹ™ímo s hardwarovými prostĹ™edky. Zadávají pĹ™íkazy procesoru a ten na základÄ› pĹ™íkazových tabulek rozhoduje o dalších krocích</p><p>poĹľadovaného procesu. Všechny instrukce jsou vÄ›tšinou smÄ›rovány nejdĹ™íve procesoru a pak dál po sbÄ›rnici. Do této skupiny patĹ™í také drivery (ovladaÄŤe) všech skupin hardwaru. Jde</p><p>o další sady instrukcí a adres pouĹľívané k ovládání daného typu hardwaru, napĹ™íklad tiskárny.</p><h2>Programovací jazyky</h2><p>Jedná se o programy, které umožňují vytváĹ™et všechny ostatní programy (aplikace). Je jich nÄ›kolik a kaĹľdý se hodí na jiný typ aplikací. Dnes nejpouĹľívanÄ›jší a skoro univerzální je jazyk</p><p>C a jeho nástavba C++. Pro výuku nebo okrajové programování existuje Pascal a prostĹ™edí Delphi.</p><h2>AplikaÄŤní software:</h2><p>Umožňuje provádÄ›t nÄ›jakou ÄŤinnost (Ĺ™ešení konkrétního problému, interaktivní tvorbu uĹľivatele – napĹ™. textový procesor apod.). Aplikace vyuĹľívají pro interakci s uĹľivatelem</p><p>grafické nebo textové rozhraní, pĹ™ípadnÄ› pĹ™íkazový Ĺ™ádek. Aplikace se mĹŻĹľe skládat z nÄ›kolika poÄŤítaÄŤových programĹŻ.</p><h2>Distribuce:</h2><h3>Shareware</h3><p>Je formou demoverze programu. Je zdarma, ale má omezenou ÄŤinnost. NapĹ™íklad ÄŤasem, zablokovanými funkcemi, nemoĹľností ukládat, atd. Za moĹľnost uĹľívat plnou verzi zaplatíte</p><p>s tím, Ĺľe dostanete registraÄŤní klíÄŤ, kterým si plnou verzi odemknete.</p><h3>Freeware</h3><p>Plnohodnotný program, který je zdarma, ale autor si vyhrazuje právo na uvedení svého jména a úpravy v programu. Freeware je rozšíĹ™ený po celém svÄ›tÄ›.</p><h3>Public Domain neboli Open Source</h3><p>Jsou to programy, do jejich kódu mĹŻĹľe zasáhnout kaĹľdý v rozsahu urÄŤeném instrukcemi u programu. Jsou dodávány se zdrojovým kódem a vývojovými nástroji k jejich úpravÄ›. K nejznámÄ›jším patĹ™í </p><p>operaÄŤní systém Linux v mnoha provedeních.</p><h3>Licencování</h3><p>U vÄ›tších produktĹŻ, jako napĹ™íklad kanceláĹ™ské balíky, se pĹ™idÄ›lují licence na uĹľívání produktu. Software je tedy propĹŻjÄŤen za daný obnos na neomezenou dobu a vy jej smíte vyuĹľívat v rozsahu daném </p><p>smlouvou.</p><h3>Multilicence</h3><p>Pro kanceláĹ™e nebo školy je výhodné koupit multilicence na daný produkt. Jedná se o povolení uĹľívat software legálnÄ› pro daný poÄŤet poÄŤítaÄŤĹŻ, pĹ™iÄŤemĹľ se cena pĹ™ipadající</p><p>na jednu licenci úmÄ›rnÄ› sniĹľuje.</p>', '2018-04-19 12:13:28', 5),
108(58, 223, 'PVY', '4. OperaÄŤnÄ‚Â systĂ©m – správa a ovládánÄ‚Â OS', '<h1>Windows 10</h1><p>Po pĹ™ihlášení do systému je v levém spodním rohu monitoru bílý symbol okna, pĹ™edstavující tlaÄŤítko Start.</p><p>Po kliknutí na tlaÄŤítko Start se otevĹ™e následující okno:</p><p><img src="https://i.froala.com/download/7dbb3b6729c04471b7395cf3a68f326e01125273.png?1524140533" style="width: 764px;" class="fr-fic fr-dib"></p><p>Nad nyní zeleným symbolem okna je symbol slouĹľící k restartu, vypínání a uspání poÄŤítaÄŤe.</p><p><img src="https://i.froala.com/download/d33f32f14835d2ea9a8a49ff941dd7ec0113dadf.png?1524140704" style="width: 510px;" class="fr-fic fr-dib fr-fil"></p><p>Dalším dĹŻleĹľitým symbolem nad zeleným symbolem okna je ozubené koleÄŤko. Po kliknutí na tento symbol se nám otevĹ™e široká nabídka nástrojĹŻ pro nastavení poÄŤítaÄŤe:</p><p><img src="https://i.froala.com/download/c270efaaf0ba040c50f8c55d98b17759c926307e.png?1524141062" style="width: 472px;" class="fr-fic fr-dib fr-fil"></p><p>MĹŻĹľeme nastavovat systém, periferie, síĹĄ a Internet, uĹľivatelská nastavení, úÄŤty, ÄŤas a jazyk, soukromí, aktualizace a zabezpeÄŤení. NapĹ™íklad pĹ™i kliknutí na Devices (zaĹ™ízení) se nám objeví nabídka pro </p><p>další detailní nastavení:</p><p><img src="https://i.froala.com/download/527cd2d5bb870ce64e625cb47302508dd6208545.png?1524141107" style="width: 530px;" class="fr-fic fr-dib fr-fil"></p><p>UĹľiteÄŤná je také ikona ve tvaru lupy, napravo od tlaÄŤítka Start.</p><p><img src="https://i.froala.com/download/0a04dbf07177ac1674b9a39d08a2a028cd83bf24.png?1524141123" style="width: 719px;" class="fr-fic fr-dib fr-fil"></p><p>KdyĹľ na ni klikneme, otevĹ™e se nám ÄŤerné okno, které nám usnadní hledání programĹŻ, souborĹŻ a nastavení. Hledaná poloĹľka se napíše do bílého pole pĹ™i dolním okraji okna.</p><p><img src="https://i.froala.com/download/0440630202ae04d0bc709c1996ac36ab5d0a290b.png?1524141147" style="width: 529px;" class="fr-fic fr-dib fr-fil"></p><h1>Windows 7</h1><h2>Popis prĹŻzkumníka</h2><p>PrĹŻzkumník je základní aplikací pro práci se soubory. Setká se s ním kaĹľdý uĹľivatel Windows, a pĹ™estoĹľe je práce v nÄ›m docela intuitivní, nÄ›která praktická nastavení jsou ukrytá.</p><p>Jde napĹ™íklad o ÄŤasto hledané zobrazení skrytých souborĹŻ nebo pĹ™ípon souborĹŻ, které PrĹŻzkumník standardnÄ› nezobrazuje. Praktická je také funkce pro vytvoĹ™ení oblíbených</p><p>umístÄ›ní, která vám výraznÄ› urychlí otevírání ÄŤasto pouĹľívaných sloĹľek.</p><p>1. NavigaÄŤní podokno</p><p>2. TlaÄŤítka zpÄ›t a vpĹ™ed</p><p>3. Panel nástrojĹŻ</p><p>4. Adresní Ĺ™ádek</p><p>5. Podokno knihovny</p><p>6. Záhlaví sloupcĹŻ</p><p>7. Seznam souborĹŻ</p><p>8. Pole hledat</p><p>9. Podokno podrobnosti<img src="https://i.froala.com/download/8abf765df272b01b850570ade0e23f97db91fe52.jpg?1524141182" style="width: 396px;" class="fr-fic fr-dib fr-fil"></p><h2>Nabídka Start</h2><p>SlouĹľí zejména k jednoduchému spouštÄ›ní programĹŻ a obsahuje také tlaÄŤítka pro vyhledávání na disku poÄŤítaÄŤe, nápovÄ›du, vypnutí poÄŤítaÄŤe a odhlášení z uĹľivatelského úÄŤtu.</p><p>1. PĹ™ipnuté programy</p><p>2. Naposledy spuštÄ›no</p><p>3. OtevĹ™ení seznamu odkazĹŻ programu</p><p>4. Pole hledání</p><p>5. Naposledy pĹ™ipnuto</p><p>6. Vlastní poloĹľka nabídky</p><p><img src="https://i.froala.com/download/98b562db0289321b1da17bac624873db13c5faf6.jpg?1524141210" style="width: 356px;" class="fr-fic fr-dib fr-fil"></p><h2>Ovládací panely</h2><p>Centrum pro nastavování vlastností systému, komponent a periferií. Najdeme je jako jednu z poloĹľek na pravé stranÄ› pod tlaÄŤítkem Start. Na nÄ›která nastavení se podíváme blíĹľe.</p><p>NÄ›která uĹľ známe. PodrobnÄ›jší vysvÄ›tlení k jednotlivým poloĹľkám dostaneme, pokud na ikonu najedeme myší a chvilku poÄŤkáme. Objeví se doprovodný text. První poloĹľkou, kterou známe, je kategorie </p><p>vzhled a pĹ™izpĹŻsobení. Pokud poklepeme na odkaz zmÄ›nit motiv, objeví se stejné okno, jaké jsme mÄ›li, kdyĹľ jsme vybrali pĹ™íkaz pĹ™izpĹŻsobit v místní nabídce na ploše.</p><p>1. Zde mĹŻĹľeme nastavit automatické zálohování, nastavení firewallu, aktualizací nebo zobrazit podrobnosti o poÄŤítaÄŤi.</p><p>2. Obsahuje nastavení síĹĄového adaptéru, pĹ™iĹ™azení poÄŤítaÄŤe do skupiny nebo nastavení výchozího prohlíĹľeÄŤe.</p><p>3. Obsahuje informace a nastavení o jednotlivých periferiích pĹ™ipojených k poÄŤítaÄŤi (myš, klávesnice, tiskárny nebo reproduktory).</p><p>4. Po otevĹ™ení zde mĹŻĹľeme nalézt seznam nainstalovaných programĹŻ, odinstalovat programy nebo nastavit jaký typ souboru se bude otevírat v daném programu (napĹ™. chci, aby se soubory s pĹ™íponou </p><p>AVI otevírali ve VLC)</p><p>5. Umožňuje vytváĹ™et uĹľivatele a nastavovat zabezpeÄŤení jednotlivých profilĹŻ (napĹ™. nastavení hesla)</p><p>6. Obsahuje hlavnÄ› vizuální nastavení operaÄŤního systému (nastavení tapety, barvy hlavního panelu, rozlišení obrazovky anebo úpravu nabídky Start)</p><p>7. Tato poloĹľka se týká pouze nastavení jazyka operaÄŤního systému, klávesnice, nastavení ÄŤasu a data</p><p>8. Usnadňuje práci v prostĹ™edí operaÄŤního systému napĹ™. pro zrakovÄ› postiĹľené (mĹŻĹľeme zvÄ›tšit písmo, nastavit pĹ™edÄŤítání)</p><p><img src="https://i.froala.com/download/8e980b61cae63762992641f5a0a4bd4d36eaa225.jpg?1524141350" style="width: 416px;" class="fr-fic fr-dib fr-fil"></p><h2>Práce se soubory a sloĹľkami</h2><p>PTM – pravé tlaÄŤítko myši</p><p>LTM – levé tlaÄŤítko myši</p><h3>Jak zkopírovat soubor nebo sloĹľku?</h3><p>1. PouĹľít klávesovou zkratku Ctrl + C</p><p>2. PouĹľít kontextovou nabídku PTM -> Kopírovat</p><p>3. Táhnutím souboru, sloĹľky LTM s pĹ™idrĹľením Ctrl</p><h3>Jak pĹ™esunout soubor nebo sloĹľku?</h3><p>1. PouĹľít klávesovou zkratku Ctrl + X</p><p>2. PouĹľít kontextovou nabídku PTM -> PĹ™esunout</p><p>3. Táhnutím souboru, sloĹľky LTM</p><h3>Jak soubor nebo sloĹľku vloĹľit?</h3><p>1. PouĹľít klávesovou zkratku Ctrl + V</p><p>2. PouĹľít kontextovou nabídku PTM -> VloĹľit</p><h3>Jak vytvoĹ™it zástupce?</h3><p>1. Pomocí prĹŻvodce PTM -> Nový -> Zástupce</p><p>a. Vybereme soubor</p><p>b. Zvolíme název</p><p>2. Pomocí kontextové nabídky PTM -> VytvoĹ™it zástupce nebo PTM -> Odeslat -> Plocha (vytvoĹ™it zástupce)</p><h3>Jak vybrat jeden nebo více souborĹŻ, sloĹľek?</h3><p>1. Táhnutím LTM pĹ™es soubory, sloĹľky</p><p>2. Klikáním LTM na soubory, sloĹľky s pĹ™idrĹľením Ctrl</p><p>3. Klávesová zkratka Ctrl + A pro výbÄ›r všeho</p><h3>Jak vytvoĹ™it novou sloĹľku?</h3><p>1. Pomocí klávesové zkratky Ctrl + N</p><p>2. Pomocí kontextové nabídky PTM -> Nový -> SloĹľka</p><h3>Jak vytvoĹ™it nový soubor?</h3><p>Pomocí kontextové nabídky PTM -> Nový -> „Vybereme</p><p>poĹľadovaný soubor (Textový dokument, Dokument aplikace</p><p>Microsoft Word…)“</p><p><img src="https://i.froala.com/download/103e7039360795a6c75c1f22ea088164a8e02582.png?1524141539" style="width: 403px;" class="fr-fic fr-dib fr-fil"></p><p><br></p><h2>Pracovní plocha</h2><p>Místo, které se naÄŤte po zapnutí operaÄŤního systému nebo po pĹ™ihlášení uĹľivatele. Na ploše mohou být umístÄ›ny ikony. VÄ›tšina operaÄŤních systému umožňuje nastavit tapetu plochy. Na ploše mohou být </p><p>umístÄ›na okna programu. Ve spodní ÄŤásti obrazovky se nachází hlavní panel.</p><p><img src="https://i.froala.com/download/5d11179d06e7bce2d67169ec20bd4d88811775ba.png?1524141482" style="width: 422px;" class="fr-fic fr-dib fr-fil"></p><p>1. TlaÄŤítko nabídky Start</p><p>2. Seznam otevĹ™ených oken</p><p>3. Panel jazykĹŻ</p><p>4. Oznamovací oblast (System tray)</p><p>5. Systémový datum a ÄŤas</p><p>6. Soubory a sloĹľky na pracovní ploše – skládá se z ikony, názvu a pĹ™ípony souboru</p><p>(napĹ™. Dokument.docx)</p><p>7. TlaÄŤítko Zobrazit plochu</p>', '2018-04-19 12:40:05', 1),
109(59, 204, 'POG', '1. Vektorová grafika, tvorba základnÄ‚Âch objektĹŻ, barvy', '<ul><li>obrázky ve vektorové grafice jsou tvoĹ™eny pomocí základních objektĹŻ a jejich vlastností</li><li>vektorovými obrázky jsou: vizitky, loga firem, reklamní letáky…</li><li>základní zobrazovací prvek je vektor</li><li>zobrazené objekty jsou urÄŤeny svým okrajem pomocí kĹ™ivky vypoÄŤtené ze vzorce</li><li>data jsou uloĹľena, jako seznam kreslicích instrukcí, formáty souborĹŻ jsou pĹ™íslušné urÄŤitému programu, napĹ™. cdr, ai.</li><li>nejznámÄ›jší editory jsou CorelDRAW, Adobe Illustrator, Zoner Callisto</li></ul><h3><strong>Výhody:</strong></h3><ul><li>MoĹľnost libovolné zmÄ›ny velikosti obrázku bez ztráty kvality</li><li>Malá velikost pro ÄŤárovou (kreslenou) grafiku</li></ul><h3><strong>Nevýhody:</strong></h3><ul><li>Pro vÄ›tšinu zobrazovacích zaĹ™ízení je nutno ji pĹ™evést na rastrový obrázek</li><li>Neexistuje jednotný formát => problémy s otvíráním a pĹ™enosem souborĹŻ</li></ul><p><strong>Typické pĹ™ípony soubor</strong><strong>ĹŻ:</strong> pdf, ps, ttf, zmf, dwg, cdr</p><h2>TVORBA OBJEKTĹ®</h2><p>Objekty, které chceme vytvoĹ™it, vytvoĹ™íme pomocí nástrojĹŻ v panelu nástrojĹŻ (vlevo). Vybraný objekt je zakliknutý. MĹŻĹľeme vytvoĹ™it téměř vše.</p><h2>JEDNODUCHÉ OBJEKTY</h2><p>Jednotlivé prvky obrazu jsou samostatné objekty, které se vzájemnÄ› neovlivňují. Objekt obrazu je definován samostatnÄ›, nezávisí na okolí a okolních objektech, mĹŻĹľe být samostatnÄ› upravován pĹ™esouván nebo smazán.</p><p>a) Nejjednodušším objektem vektorového obrazu je rovná ÄŤára, která je definována souĹ™adnicemi poÄŤáteÄŤního a koncového bodu.</p><p>b) ÄŚára mĹŻĹľe být lomená, definovaná nÄ›kolika body.</p><p>c) UzavĹ™ením ÄŤar (spojením s výchozím bodem) získáme tvar.</p><h2>PŘEDDEFINOVANÉ TVARY</h2><p>Kreslení veškerých objektĹŻ pomocí ÄŤar je ale pomÄ›rnÄ› komplikované a zdlouhavé. Další obvyklou souÄŤástí vektorového obrazu jsou tedy pĹ™eddefinované tvary – pĹ™edevším obdélník (ÄŤtverec), elipsa a kruh (a mnohé další). Obdélník je definován pozicí, šíĹ™kou a výškou. Kruh stĹ™edem a polomÄ›rem.</p><p><br></p><h2>HLAVNÍ OBJEKTY</h2><ul><li><strong>ÄŚára od ruky</strong> - není uzavĹ™ená a se nedá vyplnit barvou (pĹ™. plechovkou)</li><li><strong>Bézierova kĹ™ivka</strong> - je dána bodem a teÄŤnou.</li><li><strong>ÚseÄŤka</strong> - ÚseÄŤka se kreslí bezpérovou kĹ™ivkou. StaÄŤí kliknout na místo, kde chceme poÄŤáteÄŤní bod a na místo, kde chceme koncový bod, pro kreslení pod úhlem zmáÄŤkni CTRL</li><li><strong>Lomená ÄŤára</strong> - Pokud chceme uzavĹ™ený obrazec, mĹŻĹľeme poslední kliknutí umístit do prvního bodu. UzavĹ™ený objekt mĹŻĹľeme vyplnit barvou.</li><li><strong>Tvar</strong> – volbou tvar mĹŻĹľeme nakreslit ÄŤtverec, obdélník, hvÄ›zdu, mnohoúhelníky, kruh. Tvar mĹŻĹľeme vybarvit.</li></ul><p><strong>Seskupení objektĹŻ</strong> – objekty poskládáme do tvaru, jaký chci, oznaÄŤím všechny v pravé ÄŤásti okna a pravým tlaÄŤítkem myši kliknu na „seskupit“ (vytvoĹ™í se jeden objekt), nebo jej mohu dát do skupiny (pozdÄ›ji je mohu rozdÄ›lit na samostatné objekty)</p><h2>BARVY</h2><ul><li>základní atribut pro definici obrazu</li><li>definuje se u kaĹľdého bodu ÄŤi kĹ™ivky</li><li>vychází se z nÄ›kolika základních barev</li><li>barevná palet</li><li>sloĹľena z barev, které jsou vytvoĹ™eny kombinací základních barev</li></ul><h2>Barevný model</h2><ul><li>definuje základní barvy</li><li>popisuje zpĹŻsob míchání barev</li><li>RGB, CMYK, HSV, HLS a YUV</li></ul><h2>RGB</h2><p>Základem tohoto barevného prostoru jsou tĹ™i barevná svÄ›tla:</p><ul><li>R – red (ÄŤervená)</li><li>G – green (zelená)</li><li>B – blue (modrá)</li><li>aditivní míchání barev (míchání 3 svÄ›tel)</li><li>slouÄŤením ÄŤerveného, zeleného a modrého svÄ›tla (v intenzitÄ› 0-255) vznikne barva</li><li>v barevném prostoru RGB jsou všechny barvy vytváĹ™eny postupným pĹ™idáváním (pĹ™iÄŤítáním) tĹ™í barevných svÄ›tel s rĹŻznou intenzitou do ÄŤerné</li><li>se zvyšující se intenzitou barevných svÄ›tel se výsledná barva pĹ™ibliĹľuje bílé</li><li>u kaĹľdé primární barvy (ÄŤervené, zelené a modré) lze rozlišit celkem 256 stupňů intenzity</li></ul><h2>ZaĹ™ízení, které jej pouĹľívají</h2><ul><li>monitor, dataprojektor</li><li>digitální fotoaparát, scanner</li></ul><p><br></p><p><strong>CMYK</strong> - je barevný model zaloĹľený na subtraktivním míchání barev (mícháním od sebe barvy odÄŤítáme, tedy omezujeme barevné spektrum, které se odráĹľí od povrchu).</p><p>4 základní barvy:</p><ul><li>C – cyan (azurová)</li><li>M – magenta (purpurová)</li><li>Y – yellow (Ĺľlutá)</li><li>K – black (ÄŤerná)</li></ul><h2>Míchání skuteÄŤných barev</h2><ul><li>napĹ™. Ĺľlutá + azurová = zelená</li><li>bílá barva = absence základních barev</li><li>ÄŤerná barva = samostatná barva – nebo smícháním všech tĹ™í barev CMY – je to spíše tmavÄ› šedá</li><li>pouĹľití – tiskoviny – veškeré barevné obrázky v knihách, novinách a ÄŤasopisech apod.</li></ul><h2><strong>PĹ™evody mezi barevnými modely</strong></h2><p>Jeden obrázek mĹŻĹľe být uloĹľen buÄŹ v RGB, nebo CMYK</p><ul><li>pĹ™i pĹ™evodu se mírnÄ› zmÄ›ní obraz a jeho specifické barvy</li><li>záĹ™ivé barvy v RGB – v CMYK nejsou tak záĹ™ivé – pĹ™i opÄ›tovném pĹ™evodu do RGB se tyto barvy jiĹľ neobnoví</li></ul><h2>Barevná hloubka</h2><ul><li>je to: kolik bitĹŻ je potĹ™eba k popisu konkrétní barvy</li><li>ÄŤím vÄ›tší je barevná hloubka – tím více barev – vyšší kvalita obrázku</li><li>8 bitová, 16 bitová, 18 bitová, 24 bitová a 32 bitová</li><li>16 bitová má 216 barev</li></ul>', '2018-04-19 12:05:35', 97),
110(58, 205, 'PVY', '2. Hardware.ZákladnÄ‚Â parametry osobnÄ‚Âch poÄŤĂÂtaÄŤĹŻ', '<h1>Co je hardware?</h1><p>Veškeré fyzicky existující ÄŤásti poÄŤítaÄŤe.</p><h2>Napájecí zdroj</h2><p>Napájecí zdroj poÄŤítaÄŤe (PSU - Power Supply Unit), je zaĹ™ízení, slouĹľící ke zpracování stĹ™ídavého napÄ›tí dodávaného ze sítÄ› (100-127 V v Severní Americe, JiĹľní Americe, Japonsku a Tchaj-wanu,</p><p>220-240V ve zbytku svÄ›ta, u nás 230V/50Hz) na nízké napÄ›tí, potĹ™ebné k napájení komponent poÄŤítaÄŤe. NÄ›které zdroje mají pĹ™epínaÄŤ pro zmÄ›nu vstupního napÄ›tí mezi 230V a 115V, ostatní</p><p>se automaticky pĹ™izpĹŻsobí jakémukoli napÄ›tí v tomto rozsahu. DĹŻleĹľitým parametrem zdroje je dodávaný výkon. U běžného PC je to asi 400 W.</p><h2>PoÄŤítaÄŤová skĹ™íň (Case)</h2><p>Ochranný (ocelový nebo plastový) obal, ve kterém jsou umístÄ›ny všechny vnitĹ™ní komponenty. Základem je plocha pro uloĹľení základnízákladové desky patĹ™iÄŤného rozmÄ›ru. Obvykle je skĹ™íň</p><p>univerzální pro jeden typ základnízákladové desky, napĹ™íklad ATX a jeho varianty (micro ATX, ATX, DTX, mini ATX, flex ATX).. RozmÄ›ry základnízákladové desky odpovídají rozmístÄ›ní</p><p>upevňovacích otvorĹŻ, otvorĹŻ v zadní stÄ›nÄ› pro výstupní konektory, upevňovací lišty a pro rozšiĹ™ující karty. SkĹ™ínÄ› se vyrábÄ›jí v rĹŻzných velikostech a pro rĹŻzné typy základníchzákladových desek. Velké</p><p>skĹ™ínÄ› Big Tower pro rozsáhlé sestavy, stĹ™ední skĹ™ínÄ› Middle Tower a malé skĹ™ínÄ› pro formát Micro ATX.</p><h2>Procesor (CPU)</h2><p>Procesor (anglicky Central Processing Unit) jeJe v informatice základní souÄŤást poÄŤítaÄŤe, která vykonává strojový kód spuštÄ›ného poÄŤítaÄŤového programu. Procesor je v souÄŤasnosti velmi sloĹľitý</p><p>sekvenÄŤní integrovaný obvod umístÄ›ný na základnízákladové desce poÄŤítaÄŤe. Hlavními výrobci procesorĹŻ jsou firmy Intel a AMD. Procesor se umísĹĄuje do patice na základnízákladové desce.</p><p>Jedním z parametrĹŻ procesoru je frekvence, udávající jak rychle procesor pracuje. MĹŻĹľe mít hodnotu kolem 4 GHz. CPU mívá nÄ›kolik jader, napĹ™íklad 4.</p><h2>Grafická karta (GPU)</h2><p>Grafická karta je souÄŤástí poÄŤítaÄŤe a stará se o zobrazení obrazu na monitoru, provádí rychlé grafické výpoÄŤty. PĹ™ipojena je vÄ›tšinou pĹ™es PCI-Express slot. Má paměť nÄ›kolik GB. Má tisíce</p><p>jader a vlastní chlazení. U jednodušších poÄŤítaÄŤĹŻ mĹŻĹľe být integrována na základnízákladové desce.</p><h2>Paměť (RAM)</h2><p>RAM (anglicky random-access memory, paměť s pĹ™ímým pĹ™ístupem)RAM - je typ elektronické pamÄ›ti, která umožňuje pĹ™ístup k libovolné ÄŤásti v konstantním ÄŤase bez ohledu na její fyzické</p><p>umístÄ›ní. Proto je doslovný pĹ™eklad anglického "random" v podobÄ› "paměť s náhodným pĹ™ístupem" zavádÄ›jící a je vhodnÄ›jší pouĹľívat ÄŤeský termín paměť s pĹ™ímým pĹ™ístupem </p><p>(nebo libovolným pĹ™ístupem). Velikost pamÄ›ti RAM mĹŻĹľe být asi 8 GB. PĹ™ístupová doba je desítky ns.</p><h2>Druhy RAM</h2><p>Ä‚· SDRAM</p><p>Ä‚· DDR1, DDR2, DDR3, DDR4</p><p>Grafické RAM</p><p>Ä‚· GDDR3, GDDR4, GDDR5</p><h2>Pevný disk</h2><p>Pevný disk (zkratka HDD, anglicky hard disk drive) je zaĹ™ízení, které se pouĹľívá v poÄŤítaÄŤích a ve spotĹ™ební elektronice slouĹľí k doÄŤasnému nebo trvalému uchovávání vÄ›tšího mnoĹľství dat</p><p>pomocí magnetické indukce. Velikost pamÄ›ti je asi 1 TB. PĹ™ístupová doba je kolem 10 ms.</p><h2>SSD</h2><p>PamÄ›ti SSD pĹ™edstavují polovodiÄŤovou alternativu k HDD. SSD nemá pohyblivé ÄŤásti a je rychlá. Velikost pamÄ›ti je napĹ™íklad 240 GB. PĹ™ístupová doba je asi desetina ms.</p><h2>Základní deska</h2><p>Základní deska (anglicky mainboard ÄŤi motherboard) je základním hardware poÄŤítaÄŤĹŻ. Hlavním úÄŤelem je propojit jednotlivé souÄŤástky poÄŤítaÄŤe do fungujícího celku a poskytnout jim elektrické</p><p>napájení. Postupem ÄŤasu se funkce základní desky rozšiĹ™ovala v tom, Ĺľe sama zaÄŤínala obsahovat nÄ›které souÄŤástky poÄŤítaÄŤe, které se do ní dĹ™íve musely zapojovat zvlášÄ¹Ä„. Typická základní deska</p><p>umožňuje zapojení procesoru, operaÄŤní pamÄ›ti. Dále je zde umístÄ›na energeticky nezávislá paměť ROM, ve které je uloĹľen BIOS, který slouĹľí k oĹľivení poÄŤítaÄŤe hned po spuštÄ›ní. NejdĹŻleĹľitÄ›jší</p><p>integrované obvody jsou zabudovány v ÄŤipové sadÄ› (anglicky chipset). Fyzicky mĹŻĹľe jít buÄŹ jenom o jeden ÄŤip, nebo dva. ÄŚipová sada rozhoduje, jaký procesor a operaÄŤní paměť je moĹľné k základní</p><p>desce pĹ™ipojit.<img src="https://i.froala.com/download/5f061c32a948021559eaf07321f4e162e2b159b9.jpg?1524139373" style="width: 431px;" class="fr-fic fr-dib fr-fil"></p><h2>RozšiĹ™ující sloty</h2><p>RozšiĹ™ující sloty umožňují pĹ™ipojit k poÄŤítaÄŤi další zaĹ™ízení. Postupem ÄŤasu se vyvinul velký poÄŤet druhĹŻ. Odlišují se zejména pĹ™enosovými rychlostmi a schopnostmi napájet pĹ™ipojená zaĹ™ízení.</p><ul><li>PCI – dĹ™íve běžnÄ› pouĹľívaný slot pro všechny rozšiĹ™ující karty</li><li>AGP – navrĹľen speciálnÄ› pro grafické karty</li><li>PCI Express – Nástupce PCI a AGP. Funguje jako univerzální slot pro pĹ™ipojení jakéhokoliv standardního typu pĹ™ídavných karet.</li></ul><h2>Periferie:</h2><p>ZvlášÄ¹Ä„ pĹ™ipojené komponenty do poÄŤítaÄŤe slouĹľící moĹľnosti ovládání uĹľivatelem.</p><h2>Vstupní (periferie pĹ™inášející data do poÄŤítaÄŤe od uĹľivatele)</h2><ul><li>Klávesnice</li><li>PoÄŤítaÄŤová myš</li><li>Joystick Gamepad</li><li>Scanner</li><li>Webová kamera</li></ul><h2>Výstupní (periferie pĹ™inášející data z poÄŤítaÄŤe uĹľivateli)</h2><ul><li>Monitor</li><li>Tiskárna</li><li>Reproduktor</li><li>Plotter</li><li>Dataprojektor</li></ul>', '2018-04-19 12:05:41', 13),
111(59, 249, 'POG', '7. Solidworks - tvorba sestav', '<h1>3D MODELOVÁNÍ – SOLIDWORKS</h1><h2>ÚVOD DO SOLIDWORKS – VIZ. OTÁZKA ÄŚ. 6</h2><p><strong>Sestava:</strong> Sestava je uspoĹ™ádání rĹŻzných dílĹŻ dohromady. S pomocí vazeb dokáĹľeme vytvoĹ™ené díly spojovat a výslednou souÄŤástku uloĹľit jako celek. MĹŻĹľeme vytváĹ™et sestavu obsahující jiĹľ hotovou sestavu (<strong>podsestava</strong>).</p><p>Sestavu lze vytvoĹ™it vymodelováním všech dílĹŻ a umístÄ›ním do sestavy. Nebo vymodelovat díly pĹ™ímo v sestavÄ›. PĹ™ípadnÄ› kombinace metod.</p><p>VÄ›tšinou vyuĹľíváme moĹľnosti vytváĹ™et sestavy jiĹľ z vymodelovaných dílĹŻ.</p><h3>VytvoĹ™ení sestavy:</h3><p>1. PĹ™i spuštÄ›ní aplikace SolidWorks vybereme moĹľnost <strong>Nový, Sestava</strong>.</p><p>VloĹľíme první díl na plochu.</p><p>2. Karta <strong>Sestava</strong>. Klikneme na <strong>VloĹľit souÄŤást</strong>. V levém sloupci v oknÄ› <strong>Díl/Sestava pro vloĹľen</strong>í pomocí tlaÄŤítka <strong>Procházet</strong> najdeme v poÄŤítaÄŤi uloĹľené zbývající díly a vloĹľíme je do sestavy.</p><p>3. Pokud jsou prvky nakresleny v rĹŻzných rovinách, lze je otoÄŤit pomocí volby <strong>OtoÄŤit souÄŤást</strong>.</p><p><img src="https://i.froala.com/download/875e6ae275b6885cd036c4dd30b15c1bc9c3c38e.PNG?1524154680" style="width: 141px;" class="fr-fic fr-dib fr-fil"><img src="https://i.froala.com/download/d55bd3cb180df32f9059632eb2b8dc8aa7a8af98.PNG?1524154688" style="width: 188px;" class="fr-fic fr-dib fr-fil"><img src="https://i.froala.com/download/1eec34c549664194abbb004ee5b8144155033113.PNG?1524154731" style="width: 118px;" class="fr-fic fr-dib fr-fil"></p><p>4. Nyní zvolíme pĹ™íkaz <strong>Vazba</strong>. OznaÄŤíme plochy, které chceme svázat vazbou a vybereme poĹľadovanou vlastnost.</p><p><strong>DĹŻleĹľitá vlastnost sestavy</strong> je, Ĺľe vloĹľené díly jsou pouze provázány se sestavou. Nejsou do sestavy nakopírovány. To znamená, Ĺľe sestava nebude fungovat, pokud nÄ›jaký propojený díl smaĹľeme nebo pĹ™emístíme. <strong>Výhodou</strong> této vlastnosti je, Ĺľe pokud opravíme nÄ›jaký díl. Automaticky se oprava projeví i v sestavÄ›.</p><p><strong>Vazby:</strong> Vazby zde mají podobný úÄŤel jako ve skici. ZaruÄŤují, Ĺľe se daná souÄŤástka nebude moci pohybovat všemi smÄ›ry.</p><p><strong>NejpouĹľívanÄ›jší vazby:</strong></p><ul><li>Sjednocená vazba vytváĹ™í vztah mezi dvÄ›ma rovinnými plochami. Plochy se mohou podél sebe vzájemnÄ› pohybovat, nelze je však oddÄ›lit.</li><li>SoustĹ™edná vazba vytváĹ™í mezi dvÄ›ma válcovými plochami vztah soustĹ™ednosti. Plochy se mohou pohybovat podél spoleÄŤné osy, nemohou se však od této osy odchýlit.</li></ul><p>Vazby jsou Ĺ™ešeny dohromady jako jeden systém. NezáleĹľí na poĹ™adí, v nÄ›mĹľ se pĹ™idávají vazby do systému, všechny vazby se Ĺ™eší souÄŤasnÄ›. Vazby je moĹľné potlaÄŤit, stejnÄ› jako je moĹľné potlaÄŤit prvky.</p><p><strong>Vzhled sestav:</strong> SouÄŤásti, které pĹ™idáte do sestavy, se standardnÄ› zobrazují za pouĹľití vlastností vzhledu (napĹ™íklad v barvÄ› a prĹŻhlednosti) specifikované v pĹŻvodním dokumentu dílu. To platí pro všechny stínované a drátové reĹľimy zobrazení. MĹŻĹľete pĹ™epsat vzhled dílu pro vybrané instance nebo pouĹľít pro sestavu výchozí vzhled. MĹŻĹľete pouĹľít zmÄ›ny na dokument dílu nebo souÄŤásti v sestavÄ› (ponecháte tak dokument ÄŤásti bez zmÄ›ny). </p><h3>Postup pĹ™i zmÄ›nÄ› vzhledu souÄŤástky:</h3><ol><li>V panelu zobrazení, klepnÄ›te na sloupec souÄŤásti <strong>Vzhledy</strong> a zvolte <strong>Vzhled</strong>.</li><li>ProveÄŹte výbÄ›ry vlastností v menu <strong>Vzhledy</strong>.</li><li>KlepnÄ›te na <strong>Potvrdit</strong>.</li></ol><p>- nebo -</p><ol><li>Vyberte souÄŤásti v grafické ploše. Chcete-li <strong>vybrat</strong> více souÄŤástí, podrĹľte pĹ™i výbÄ›ru klávesu <strong>Ctrl</strong>.</li><li>KlepnÄ›te na <strong>Upravit, Vzhled, Vzhled</strong>.</li><li>ProveÄŹte výbÄ›ry vlastností v menu <strong>Vzhled</strong>y.</li><li>KlepnÄ›te na <strong>Potvrdit</strong>.</li></ol><p>Vlastnosti vzhledu vybraných instancí se zmÄ›ní.</p><p><strong>Kusovník:</strong> Kusovník mĹŻĹľeme vytvoĹ™it v souborech sestavy. Kusovník nám Ĺ™íká jaké díly a poÄŤet kusĹŻ, které sestava obsahuje.</p><p>Kusovník mĹŻĹľeme vytvoĹ™it v menu <strong>VloĹľit -> Tabulky -> Kusovník</strong>. Po nastavení parametrĹŻ klepneme do grafické plochy a umístíme kusovník.</p><p>Kusovník se zobrazí ve sloĹľce <strong>Tabulky</strong>. Název konfigurace, ke které se vztahuje, se objeví vedle prvku kusovníku. Kusovník lze vloĹľit do výkresu.</p><p><img src="https://i.froala.com/download/9a785bba8b197c07465f246465c35c6d360a0c7d.PNG?1524154545" style="width: 492px;" class="fr-fic fr-dib"></p>', '2018-04-19 16:19:25', 5);
112INSERT INTO `articles` (`userID`, `articleID`, `category`, `title`, `content`, `timestamp`, `visits`) VALUES
113(57, 262, 'POG', 'Moc hezkÄ‚Ë Ã„Å¤lánek', '<p>Lorem ipsum dolor sit amet, consectetur adipiscing elit. Donec vehicula vel tellus eu venenatis. Donec sit amet ullamcorper mauris, porta dignissim nibh. Fusce augue odio, elementum eget quam ac, mollis pulvinar massa. Praesent enim urna, sollicitudin at posuere id, pellentesque quis sem. Duis ullamcorper, metus at molestie sollicitudin, metus lacus semper justo, facilisis fringilla magna sapien non nunc. Donec molestie bibendum turpis et semper. Duis et porta enim. Donec quis pulvinar erat, dictum cursus risus. Nulla gravida ante ac massa laoreet semper. Sed tempor blandit nisl ullamcorper mollis. Maecenas hendrerit nisi elit. Duis faucibus diam augue, quis pretium mi dapibus at. Aliquam vel volutpat ligula, pharetra vestibulum nisi. Curabitur aliquam purus vitae justo dictum aliquet.</p><p>Vivamus quis ante mollis, mattis purus sit amet, suscipit justo. Donec pellentesque tellus ut tincidunt consectetur. Suspendisse tempor erat vel quam varius tempor. Morbi ipsum dui, vestibulum consequat scelerisque ac, elementum id tortor. Curabitur nibh arcu, vulputate sit amet justo vel, condimentum facilisis tellus. Suspendisse congue dolor eu augue dictum, ac semper nunc gravida. In venenatis, ligula id consectetur imperdiet, nisi magna auctor ex, vitae gravida mi neque in neque. Donec sed turpis ex. Sed commodo eleifend posuere. Nam eu volutpat enim. Morbi ut odio ultrices sem fermentum tincidunt. In urna nibh, vehicula aliquam ipsum eget, iaculis sollicitudin risus. Cras commodo tincidunt quam et volutpat.</p><p>Nullam vitae sapien ac leo laoreet dapibus at eu eros. Suspendisse eu ornare urna, sit amet imperdiet lectus. Proin ac luctus ligula. Nullam vehicula ipsum odio, nec dignissim metus ornare vitae. Donec porta, lacus nec vulputate dictum, sem arcu consequat dui, at mattis enim justo et ligula. Aenean vestibulum urna turpis, quis vestibulum ante ultrices ultrices. Pellentesque nunc sem, suscipit nec est sed, sollicitudin convallis enim. Nunc vitae congue ligula. Quisque laoreet lacus non est mattis mattis. Phasellus lacinia, lorem vitae iaculis volutpat, nibh lectus vestibulum justo, nec euismod augue leo sed odio. Donec luctus nibh in augue consectetur rutrum. Etiam blandit et lorem bibendum ultrices. Vivamus sit amet dignissim lectus, ac condimentum dui.</p>', '2018-04-19 21:58:42', 4),
114(58, 250, 'PVY', '9. Práce v prezentaÄŤnÄ‚Âm programu', '<h1><strong>Tvorba prezentace</strong></h1><p>Základním pojmem je snímek. MĹŻĹľe obsahovat text, obrázky, animace, tabulky, grafy a hypertextové odkazy. Objekty jsou umístÄ›ny pozadí. </p><p>Vzhled prezentace pĹ™izpĹŻsobíme k úÄŤelu.</p><h2>Jsou 2 zpĹŻsoby výbÄ›ru:</h2><p>1. MĹŻĹľeme pouĹľít prázdnou prezentaci, která se sama vytvoĹ™í pĹ™i spuštÄ›ní programu.</p><p>2. Pomocí Soubor > Nový vytvoĹ™it novou prezentaci podle šablony nebo motivu.</p><p>Motiv mĹŻĹľeme zmÄ›nit na kartÄ›: Návrh.<img src="https://i.froala.com/download/01f2aae2c28a00bd988a65e7bfc14f7a5e217679.png?1524154072" style="width: 552px;" class="fr-fic fr-dib fr-fil"></p><p>1. zpĹŻsob tvorby prezentace</p><p><img src="https://i.froala.com/download/d70786c8b92337bc48f8f7682bb7d0b3a4c4a23e.png?1524154306" style="width: 550px;" class="fr-fic fr-dib fr-fil"></p><p>2. zpĹŻsob tvorby prezentace výbÄ›rem jiĹľ pĹ™eddefinovaných šablon.</p><h2>Zásady správného prezentování</h2><p>PĹ™i prezentace je dĹŻleĹľitý estetický a grafický vzhled, prezentace by mÄ›la být pĹ™itaĹľlivá.</p><p>K tomu je tĹ™eba, abyste kaĹľdý snímek a objekty na snímku dobĹ™e rozvrhli.</p><p>1. NepouĹľívat odráĹľkové seznamy, jen v nejnutnÄ›jších pĹ™ípadech!</p><p>2. Pokud prezentace rozsáhlá a obsahuje více témat a je dobré udÄ›lat na 2 slide obsah</p><p>3. PouĹľívat hodnÄ› obrázkĹŻ</p><p>4. Nepsat velké spousty textu, staÄŤí klíÄŤová slova, karty, obrázky</p><p>5. Volit kontrastní barvy pro písmo a pozadí</p><p>6. Psát dostateÄŤnÄ› velkým písmem, aby šlo pĹ™i prezentaci vidÄ›t</p><p>7. Psát podle pravidel ÄŤeského pravopisu</p><p>8. SprávnÄ› zvolit font, aby nenastal problém s háÄŤky, ÄŤi ÄŤárky</p><p>9. PouĹľívat co nejmíň animací, nejlépe Ĺľádné, max. nevýrazný pĹ™echod</p><p>10. RadÄ›ji 30 slidĹŻ neĹľ 5 pĹ™eplnÄ›ných</p><p>11. Mluvit nahlas a srozumitelnÄ›</p><p>12. Neodbíhat zbyteÄŤnÄ› od tématu a, kdyĹľ uĹľ, tak se k nÄ›mu vrátit</p><h2>Práce s textem:</h2><p>S textem se dá pracovat pomocí klávesových zkratek nebo klasicky pĹ™es pravé tlaÄŤítko vybrat</p><p>poĹľadovanou operaci. Text lze vkládat (CTRL+V), kopírovat (CTRL+C) nebo vyjímat (CTRL+X). Co se týÄŤe formátu textu, tak to se nejÄŤastÄ›ji provádí pĹ™es pás karet nahoĹ™e v menu v záloĹľce domĹŻ.</p><p>NejÄŤastÄ›ji vyuĹľívaný sektor pro úpravu písma, barvy, velikosti písma, podtrĹľení, kurzívy, tloušÄ¹Ä„ky nebo podbarvení je sektor Písmo (Font). Dále sektor Odstavec (Paragraph), ve kterém se vyskytují odráĹľkové seznamy, zarovnání </p><p>textu, ohraniÄŤení, uspoĹ™ádaný seznam apod. Pokud bychom chtÄ›li více upravovat text, tak k tomu nám slouĹľí záloĹľka Formát (Format), která nám vyskoÄŤí pĹ™i kliknutí na daný text.</p><p><img src="https://i.froala.com/download/f82828c6f2aecb86c491faeba6d9f5be5a4f4575.png?1524154645" style="width: 581px;" class="fr-fic fr-dib fr-fil"></p><p>ZáloĹľka Formát</p><h2>Práce s tabulkou:</h2><p>Tvorba tabulky se provádí pĹ™es kartu VloĹľit (Insert) a v ní vlevo v záloĹľce Tabulky (Tables).</p><p>PĹ™i kliknutí na záloĹľku nám vyjede roletka s moĹľnostmi a zpĹŻsoby vytvoĹ™ení.</p><p>ZpĹŻsoby vytvoĹ™ení:</p><p>1. Nejjednodušší zpĹŻsob. PĹ™i pĹ™ejetí pĹ™es ÄŤtvercová políÄŤka viz: obr: tvorba tabulky si mĹŻĹľeme sami navolit poÄŤet Ĺ™ádkĹŻ a sloupcĹŻ. PĹ™i pĹ™ejetí se nám oranĹľovÄ› ohraniÄŤují vybrané políÄŤka a zároveň ji mĹŻĹľeme sledovat na</p><p>pracovním snímku prezentace. PĹ™i odklepnutí se nám tabulka vytvoĹ™í.</p><p>2. TlaÄŤítkem VloĹľit tabulku (Insert Table) na nás vyskoÄŤí dialogové okno s moĹľnostmi</p><p>navolení poÄŤtu Ĺ™ádkĹŻ a sloupcĹŻ.</p><p>3. SloĹľitÄ›jší zpĹŻsob slouĹľí pro ty, kteĹ™í nechtÄ›jí mít Ĺľádnou pĹ™eddefinovanou formu</p><p>tabulky ale svoji vlastní. K tomu slouĹľí odkaz Navrhnout tabulku (Draw Table), kde</p><p>se nám na ploše kurzor zmÄ›ní na tuĹľku, se kterou mĹŻĹľeme kreslit.</p><p>4. Dále je tu zpĹŻsob na sdílení nebo importování tabulky z aplikace MS Excel, která nám</p><p>poskytne vizuální prostĹ™edí v Excelu.</p><h2>Tvorba grafu:</h2><p>Na kartÄ› VloĹľení (Insert) vybereme objekt Graf (Chart). Zobrazí se dialogové okno, kde zvolíme typ grafu. Po vytvoĹ™ení nového grafu se nám zobrazí nové okno MS Excel, kde mĹŻĹľeme upravit data, která se nám zobrazí v tabulce.</p><p>Po kliknutí na graf se na pásu karet zobrazí karty Návrh, RozloĹľení a Formát. Data mĹŻĹľeme kdykoliv znovu upravit kliknutím na Návrh > Upravit data. </p><p>Na kartÄ› Návrh mĹŻĹľeme kromÄ› úpravy dat zmÄ›nit typ grafu, rozloĹľení nebo styl.</p><p>Na kartÄ› RozloĹľení mÄ›níme rozloĹľení a zobrazení jednotlivých prvkĹŻ grafu, jako jsou popisky os, legenda atd.</p><p>Na kartÄ› Formát mĹŻĹľeme zmÄ›nit ohraniÄŤení, výplň nebo textové efekty.</p><p><img src="https://i.froala.com/download/2c2ca9b5eced071b012c240dd3a3242a04a9c0e6.png?1524154866" style="width: 538px;" class="fr-fic fr-dib fr-fil"></p><p>Tvorba grafu: zobrazení tabulky pro úpravu hodnot v grafu</p><h2>Práce s obrázky:</h2><p>Obrázek mĹŻĹľeme stejnÄ› jako tabulku vloĹľit rĹŻznými zpĹŻsoby:</p><p>1. PĹ™etáhnout pĹ™ímo soubor obrázku do snímku</p><p>2. Na kartÄ› VloĹľení (Insert) vybereme Obrázek (Picture); OtevĹ™e se dialogové okno, kde najdeme umístÄ›ní obrázku a potvrdíme</p><p>Po kliknutí na obrázek se na pásu karet zobrazí nová karta Formát (Format), na které mĹŻĹľeme mÄ›nit styl ohraniÄŤení obrázku, tvar, nebo mĹŻĹľeme obrázek oĹ™íznout. </p><p>Obrázky mĹŻĹľeme libovolnÄ› otáÄŤet, mÄ›nit jim pozici a velikost.</p><p><img src="https://i.froala.com/download/ead6bc11a8c396115639620291bbb6df500093fc.png?1524154901" style="width: 627px;" class="fr-fic fr-dib fr-fil"></p>', '2018-04-19 16:22:03', 19),
115(59, 251, 'POG', '8. Solidworks - tvorba vÄ‚ËkresĹŻ', '<h1>ÚVOD DO SOLIDWORKS – VIZ. OTÁZKA ÄŚ. 8</h1><p><strong>Výkres:</strong> Výkres je grafickou prezentací projektu. MĹŻĹľeme jej tisknout nebo publikovat. Lze podle nÄ›j souÄŤástku vymodelovat nebo vyrobit.</p><p><strong>Tvorba výkresu:</strong> Výkres tvoĹ™íme z jiĹľ vymodelovaného dílu.</p><h2>Postup tvorby výkresĹŻ</h2><ol><li>V aplikaci SolidWorks zaloĹľíme nový výkres. To provedeme v menu <strong>Soubor</strong> poloĹľka <strong>Nový -> Výkres</strong>.</li><li>V oknÄ› <strong>Pohled modelu</strong> stiskneme tlaÄŤítko <strong>Procházet</strong> a vybereme díl, jehoĹľ výkres chceme vytvoĹ™it.</li><li>V poloĹľce <strong>Orientace</strong> vybereme pohled, který chceme do výkresu vloĹľit. (Levý, horní, pĹ™ední) Je vhodné oznaÄŤit moĹľnost <strong>Náhled</strong>.</li><li>OznaÄŤíme moĹľnost <strong>Automaticky zaÄŤít prĹŻmÄ›t</strong>, která zajistí, Ĺľe po umístÄ›ní základního pohledu se automaticky zaÄŤnou generovat promítané pohledy. Jen je umísĹĄujeme.</li><li>V nabídce <strong>Styl zobrazení</strong> zvolíme <strong>Styl hrany</strong><strong> odstranÄ›né</strong>.</li><li>Dále v nabídce <strong>Měřítko zvolíme</strong> vlastní <strong>měřítko 1:1</strong>.</li><li>Umístíme základní pohled do plochy, dále umisĹĄujeme další pohledy.</li></ol><p><img src="https://i.froala.com/download/7a88ce935581c3cebf10c2d08557780d2e2bf4d9.PNG?1524155572" style="width: 544px;" class="fr-fic fr-dib"><img src="https://i.froala.com/download/ee1c0feb195411fc01ac7d51f9844b2a01ef1047.PNG?1524155612" style="width: 542px;" class="fr-fic fr-dib"></p><p><strong>Isometrický pohled</strong> – Velmi uĹľiteÄŤný pohled, pro usnadnÄ›ní orientace ve výkresu. (Zejména osobám, které se ve výkresech pĹ™íliš nevyznají.) Isometrický pohled je znázornÄ›n na pĹ™edchozím obrázku v ÄŤerveném rámeÄŤku (zasahuje do technického razítka).</p><p><strong>Úprava objektĹŻ</strong> – Klepneme myší na pohled, který chceme upravit. OtevĹ™e se nabídka konfigurace objektu. ZmÄ›nu velikosti provádíme zmÄ›nou měřítka. PĹ™emístÄ›ní pohledu provádíme taĹľením levým tlaÄŤítkem myši. Taháme za vnitĹ™ní plochu rámce pohledu, ale ne za entitu.</p><p>Výsledný stav:</p><p><img src="https://i.froala.com/download/6fad96aafdc187ff3612ee6817b818bebf91b20a.PNG?1524155628" style="width: 396px;" class="fr-fic fr-dib"></p><p><strong>Tvorba detailĹŻ</strong>: Tvorba detailĹŻ je nutná, v pĹ™ípadÄ›, Ĺľe výkres obsahuje malé těžko kódovatelné oblasti. V tomto pĹ™ípadÄ› se provede vytvoĹ™ení detailu. (ZvÄ›tšený výĹ™ez pohledu)</p><ol><li>V záloĹľce <strong>Zobrazit</strong> vybereme moĹľnost <strong>Detailní pohled</strong>.</li><li>NaÄŤrtneme kruĹľnici, která oznaÄŤuje oblast pohledu, kterou chceme zvÄ›tšit.</li><li>V poloĹľce měřítko zvolíme zvÄ›tšení. <strong>(5:1)</strong></li><li>Detail umístíme do pracovní plochy.</li></ol><p>Pokud výkres obsahuje více detailĹŻ, jsou oznaÄŤeny písmeny abecedy. (A…Z)</p><p><img src="https://i.froala.com/download/f636e5e98b28aa64b63bb51942678a4ea5655dd4.PNG?1524155641" style="width: 460px;" class="fr-fic fr-dib"></p><p><strong>Tvorba Ĺ™ezĹŻ:</strong> Tvorbou Ĺ™ezĹŻ nahrazujeme boÄŤní pohled. Je tak lépe vidÄ›t, jak objekt vypadá. Kde obsahuje pevné (vyšrafované) ÄŤásti a kde je prázdný. V záloĹľce <strong>Zobrazi</strong>t vybereme <strong>Řez</strong> a provedeme Ĺ™ez objektem. PĹ™edchozí pohled smaĹľeme. V moĹľnosti <strong>Šrafování/Výplň</strong> provedeme vyšrafování pohledu. <strong>(Standard ANSI38)</strong></p><p><strong>Tvorba os v pohledu:</strong> V pohledu chybí osy rotaÄŤních tÄ›l a dÄ›r. Ty je nutné dodÄ›lat. V záloĹľce <strong>Popis hlavního menu SolidWorks</strong> zvolíme <strong>Osa</strong>. PostupnÄ› zadáváme hrany jednotlivých dÄ›r, objektĹŻ. Délku osy vhodnÄ› upravíme taĹľením za koncové body.</p><p><img src="https://i.froala.com/download/662605e4164d2c8c900687aef9c2bc121c89219c.PNG?1524155662" style="width: 315px;" class="fr-fic fr-dib"></p><p><strong>KÓTOVÁNÍ SKICI:</strong> Nyní musíme dodÄ›lat kóty výkresu. Tato ÄŤást je velmi dĹŻleĹľitá! Nesmíme zapomenout na Ĺľádnou kótu, bez které by výrobek nešlo vyrobit. Skica musí být plnÄ› urÄŤena. CoĹľ lze zjistit v SolidWorksu v pravém dolním rohu.</p><p>1. V menu <strong>Popis hlavního menu SolidWorks</strong> zvolíme <strong>Inteligentní kóta</strong>. PostupnÄ› okótujeme jednotlivé rozmÄ›ry nutné pro výrobu souÄŤástky.</p><p>Okótujeme také <strong>zkosení</strong> a kótu upravíme. V písmu kóty doplníme za hodnotu <strong>X45°</strong>.</p><p><img src="https://i.froala.com/download/b020f66318749a4d19b313ea9dc20e09a71e529f.PNG?1524155720" style="width: 300px;" class="fr-fic fr-dib"></p><h3>Výsledný efekt:</h3><p>V MoĹľnosti <strong>Tolerance/PĹ™esnost</strong> volíme, na kolik desetinných míst má být kóta zobrazována. (.1) = jedno desetinné místo</p><p>Kóty prĹŻmÄ›ru doplníme o znaÄŤku <strong>Ø</strong>.</p><p>PĹ™i kótování více stejných dÄ›r okótujeme pouze jednu a kótu doplníme. PĹ™.: 6 x Ø10</p><p>Pokud pouĹľíváme technické razítko, vyplníme ho následujícím zpĹŻsobem:</p><p>Do razítka vloĹľíme textová pole, která vyplníme. Ve stromové struktuĹ™e vybereme moĹľnost <strong>Definovat razítk</strong>o.</p><p><img src="https://i.froala.com/download/fc7f62001364338f80b0a3a7910d2603c4f77ba3.PNG?1524155733" style="width: 252px;" class="fr-fic fr-dib"></p><p>Vybereme naše textová pole (poznámky) a dáme OK. Zobrazí se nová komponenta <strong>razítko</strong>,</p><p>které nyní vyplníme.</p><p><img src="https://i.froala.com/download/11b396ce81631119eb436ca57c9aa93521c39086.PNG?1524155749" style="width: 275px;" class="fr-fic fr-dib"></p><p><br></p><p>Výsledný výkres mĹŻĹľeme uloĹľit do formátu SolidWorks <strong>.slddrw</strong> pro pĹ™ípadnou úpravu nebo jej rovnou exportovat do formátu .<strong>pdf</strong>.</p><p><img src="https://i.froala.com/download/182143f597237a58855121511b0270208847c1e5.PNG?1524155761" style="width: 431px;" class="fr-fic fr-dib"></p>', '2018-04-19 16:36:15', 7),
116(58, 252, 'PVY', '10. WebovĂ© stránky – HTML a CSS', '<h1>Co je HTML?</h1><ul><li>ZnaÄŤkovací jazyk - pouĹľívá se pro formátování textu a objektĹŻ (napĹ™. obrázkĹŻ), které se zobrazují ve webových prohlíĹľeÄŤích (obecnÄ› pro webové stránky).</li><li>OtevĹ™ený standard vyvinutý W3C (World Wide Web Consortium).</li><li>Statický jazyk - slouĹľí pouze pro zobrazení.</li></ul><p>Naopak, mezi dynamické technologie patĹ™í JavaScript - běží v prohlíĹľeÄŤi a PHP, ASP.NET - běží na serveru. Statické HTML je jejich výstupem.</p><ul><li>Jazyk rozhraní webu.</li></ul><p>Soubor s pĹ™íponou *.html nebo *.htm.</p><h2>Výhody HTML</h2><ul><li>Je nenároÄŤné - HTML soubory jsou velmi malé (prostý text). Proto se pĹ™enáší rychle po síti.</li><li>Snadná syntaxe - má jednoduchou strukturu, lze jej snadno pochopit.</li><li>OtevĹ™ený standard - HTML je velmi rozšíĹ™ený. Funguje na všech platformách, ve všech webových prohlíĹľeÄŤích a na všech webových serverech.</li></ul><h2>Nástroje pro HTML a CSS</h2><h3>Návrh</h3><p>Zdrojový kód HTML dokumentu lze upravovat v libovolném textovém editoru. Existují však nástroje pro úpravu, které nám zjednodušují práci a zpĹ™ehlední kód pomocí barevného odlišení a jiných prostĹ™edkĹŻ.</p><p>Existují editory textové a grafické. Máme na výbÄ›r profesionální placené i bezplatné.</p><ul><li>PĹ™íklady textových editorĹŻ: Notepad++, PSPad, NetBeans.</li><li>PĹ™íklady grafických editorĹŻ: Adobe Creative Suite Design Premium, Adobe DreamWaver, Flux (pro Mac OSX), Kompozer.</li></ul><p>Pro grafické editory se pouĹľívá zkratka WYSIWYG - What You See Is What You Get (co vidíš, to dostaneš).</p><h3>Zobrazení</h3><p>Pro zobrazení HTML dokumentĹŻ nám slouĹľí webové prohlíĹľeÄŤe. Mezi nejznámÄ›jší patĹ™í napĹ™. Google Chrome, Mozilla Firefox, Microsoft Edge a Opera.</p><h2>Základní syntaxe HTML</h2><p>HTML soubor je obyÄŤejný text obalený tzv. tagy (znaÄŤky), které jsou uzavĹ™eny v lomených závorkách.</p><p>Existují párové (mají poÄŤátek a konec) a nepárové - nemají uzavírací znaÄŤku.</p><ul><li>PĹ™íklad párového tagu: <head> obsah hlaviÄŤky </head> (HlaviÄŤka HTML dokumentu.)</li><li>PĹ™íklad nepárového tagu:</li></ul><p><br> (Řádkový zlom.)</p><p><strong>Atributy </strong>tagĹŻ nám umožňují urÄŤit prvkĹŻm vlastnosti, které jsou jiné neĹľ výchozí. <tag atributa="hodnota"> obsah prvku </tag></p><p>Jedním ze základních principĹŻ HTML je uzavírání jednoho tagu do druhého. To provádíme následujícím zpĹŻsobem (obalíme vnitĹ™ní tag): <vnejsi><vnitrni> Obsah vnitĹ™ního </vnitrni></vnejsi></p><h2>Struktura HTML</h2><p>KaĹľdý HTML dokument musí obsahovat:</p><ul><li>Doctype deklaraci - deklarace typu dokumentu (DTD)</li><li><br></li><li>- hlaviÄŤku dokumentu - nezobrazuje se na stránce, obsahuje informace pro vyhledávaÄŤe a prohlíĹľeÄŤe jako napĹ™. titulek stránky, kódování, skripty, styly.</li><li>- tÄ›lo dokumentu, které obsahuje text, nadpisy, odkazy, formuláĹ™e, obrázky,seznamy, formátování textu, tabulky a další.</li></ul><p>Výsledná <strong>základní struktura</strong> vypadá následovnÄ›:</p><p><br></p><p><br></p><p><br></p><p>Titulek stránky</p><p><br></p><p><br></p><p><br></p><h1>Nadpis první úrovnÄ›</h1><p><br></p><p><br></p><p>Odstavec textu.</p><p><br></p><p><br></p><p><br></p><p>Základní tagy</p><ul><li>Nadpisy (1. - 6. úroveň):<h1>NejvÄ›tší</h1>; …<h6>Nejmenší</h6></li><li>Pro formátování textu: <b>tuÄŤné</b> <i>kurzíva</i></li><li>Odkaz: <a href="URL">Zobrazovaný text</a></li><li>Odstavec: <p>Obsah</p></li><li>Obrázek: +++Ä›</li><li>Span: <span></span> (Obaluje ÄŤást textu).</li></ul><h2>CSS</h2><p>Kaskádové styly, Cascading Style Sheets je jazyk, který slouĹľí k pĹ™idÄ›lování vlastností objektĹŻm webových stránek. UrÄŤujeme pomocí nÄ›j rozloĹľení, barvy a písma. Umožňuje nám pĹ™izpĹŻsobení rĹŻzným rozmÄ›rĹŻm zobrazení (PC, </p><p>mobilní zaĹ™ízení). Zjednodušuje nám údrĹľbu stránek - umožňuje sdílení jednoho stylu pro více stránek. Díky tomu se jedna zmÄ›na projeví na všech stránkách, které soubor naÄŤítají. StejnÄ› jako HTML je CSS standard vyvinutý </p><p>organizací World Wide Web Consortium (W3C).</p><p>Je otevĹ™ený a podporován webovými prohlíĹľeÄŤi na všech platformách.</p><p>Soubor má pĹ™íponu .css.</p><h2>Propojení s HTML</h2><p>Máme 3 moĹľnosti pouĹľití HTML:</p><ul><li>Propojení se souborem *.css (umístíme do hlaviÄŤky): <link rel="stylesheet" href="cesta k souboru a název souboru css"></li><li>Vlastnosti urÄŤíme konkrétnímu prvku pomocí atributu HTML tagu: <span style="font-weight: bold;">TuÄŤný text</span></li><li>Nebo vloĹľením CSS kódu do párového tagu <style>CSS styly</style> v hlaviÄŤce.</li></ul><h3>Syntaxe</h3><p>Syntaxe CSS je velmi jednoduchá.</p><h4>PĹ™íklad syntaxe:</h4><p>h1 {color: blue; font-size: 12px;}</p><ul><li>"h1" je tzv. selektor - vybíráme jím HTML prvek nebo tĹ™ídu prvkĹŻ, kterým chceme</li></ul><p>pĹ™idÄ›lit vlastnosti. V tomto pĹ™ípadÄ› vybíráme nadpis první úrovnÄ›.</p><ul><li>Následuje první sloĹľená závorka - zaÄŤátek deklarací pro selektor. "{"</li><li>V pĹ™íkladu následují dvÄ› deklarace, obÄ› ukonÄŤené stĹ™edníkem.</li></ul><p>První urÄŤuje barvu nadpisu (color).</p><p>Druhá urÄŤuje velikost písma (font-size).</p><ul><li>Jednotlivé deklarace se skládají z vlastností, následuje dvojteÄŤka a hodnoty.</li><li>Deklarace pro selektor jsou uzavĹ™eny druhou sloĹľenou závorkou. "}"</li></ul>', '2018-04-19 16:36:42', 5),
117(59, 254, 'POG', '9. Ä‚Å¡prava videa', '<h1>Úprava videa. Nahrávání, editace a export videa</h1><p>Video je technologie pro zachycování, zaznamenávání, pĹ™ehrávání, pĹ™enos a obnovu pohyblivých obrázkĹŻ pouĹľívající elektronické signály nebo digitální média. Je spojena pĹ™edevším s televizní výrobou.</p><h3>DĹŻleĹľité pojmy:</h3><p><strong>Frame rate</strong> je poÄŤet snímkĹŻ na jednotku ÄŤasu. Dnes je standardem 25fps aĹľ 30fps. Pro dosáhnutí iluze plynulého pohybu je tĹ™eba zobrazit alespoň 10 snímkĹŻ za sekundu.</p><p><strong>PomÄ›r stran</strong> (aspect ratio) popisuje pomÄ›r vodorovné a svislé strany. Televizní pĹ™ijímaÄŤe mají pomÄ›r obrazovek typicky 4:3 neboli 1,33:1. HDTV pĹ™ijímaÄŤe pouĹľívají širokoúhlé displeje 16:9 neboli 1,778:1.</p><p><strong>Datový tok</strong> (bit rate) je mnoĹľství digitálních dat pĹ™enesené za urÄŤitou ÄŤasovou jednotku. PoÄŤítá se vÄ›tšinou v Megabitech za sekundu (Mbit/s). ObecnÄ› lze Ĺ™íci, Ĺľe ÄŤím vyšší hodnota, tím kvalitnÄ›jší digitální video je.</p><p><strong>Multimediální kontejner</strong> je obálka souboru nebo datového toku, obsahující jeden nebo více proudĹŻ multimediálních dat (stop, streamĹŻ). Do jednoho souboru tak lze napĹ™íklad uloĹľit jednu video stopu, nÄ›kolik zvukových stop v rĹŻzných jazycích a nÄ›kolik titulkĹŻ, je zajištÄ›na jejich synchronizace. UĹľivatel si tak pĹ™i pĹ™ehrávání mĹŻĹľe vybrat, kterou kombinaci multimediálních dat chce pouĹľít.</p><h3>Nahrávání videa</h3><p>Video dnes mĹŻĹľeme nahrát nÄ›kolika rĹŻznými zpĹŻsoby. Kamery se stávají stále dostupnÄ›jší pro běžného ÄŤlovÄ›ka, a tak dnes mĹŻĹľe natoÄŤit video téměř kaĹľdý pomocí svého telefonu, videokamery, fotoaparátu, apod. Dále existuje Ĺ™ada dalších profesionálních a speciálních pĹ™ístrojĹŻ k nahrávání videa.</p><p><img src="https://i.froala.com/download/dfdd5ee591abcff0546f0c815ee2aefd4f150fac.PNG?1524156312" style="width: 525px;" class="fr-fic fr-dib"></p><h3>Editace videa</h3><p>Pokud chceme video nÄ›jakým zpĹŻsobem upravit, sestĹ™íhat apod. mĹŻĹľeme vyuĹľít nÄ›který z video editorĹŻ.</p><p>NejznámÄ›jší a nejjednodušší je Windows Live<strong> Movie Maker</strong> od Microsoftu, který je zdarma a nabízí základní moĹľnosti editace videa. Existuje ale mnoho dalších, vÄ›tšinou placených softwarĹŻ, které nabízí pokroÄŤilejší funkce, speciální efekty, apod. Mezi nejznámÄ›jší patĹ™í napĹ™. Sony Vegas, Pinnacle Studio, iMovies (Mac OS X) nebo Adobe Premiere.</p><p>Mezi základní funkce Windows Live Movie Maker patĹ™í:</p><ul><li>sdílení fotoalb, dokumentĹŻ ÄŤi domácích nahrávek</li><li>stĹ™íhání a rozdÄ›lení filmu, jeho opatĹ™ení textovými (lze si vybrat barvu, písmo, animaci) a závÄ›reÄŤnými titulky</li><li>vloĹľení audiostopy k obrázkĹŻm a vytvoĹ™it tak komentovanou fotoprezentaci</li><li>zrychlení videa</li><li>vloĹľení jednoduchých efektĹŻ</li></ul><h3>Export videa</h3><p>Export videa je ve Windows Live Movie Maker zjednodušen i pro ménÄ› zkušené uĹľivatele, a tak nám místo klasického výbÄ›ru formátu videa pomĹŻĹľe s výbÄ›rem podle toho, k ÄŤemu bude video urÄŤeno a sám si vše nastaví. Po najetí myši na jednu z moĹľností se nám zobrazí detailnÄ›jší údaje o videu.</p><p><img src="https://i.froala.com/download/6557ddd15ccef044402034e38ce438c3fcab49c2.PNG?1524156327" style="width: 231px;" class="fr-fic fr-dib fr-fil"></p><h3>Formáty videa (kontejnery)</h3><h4>AVI</h4><p>Jedná se o zkratku z anglického Audio Video Interleave, soubory mají pĹ™íponu <strong>.avi</strong>. Vyvinula jej firma Microsoft a zaÄŤala pouĹľívat jiĹľ v roce 1992 ve své nástavbÄ› operaÄŤního systému Windows 3.1x.</p><p>VnitĹ™ní struktura zaÄŤíná hlaviÄŤkou souboru, kde jsou uloĹľeny informace o videu (rozlišení, komprese, atd.) a zvuku, na konci se pak nachází tabulka s poĹ™adovým ÄŤíslem jednotlivých snímkĹŻ a jejich pozicí v souboru (tedy index podle ÄŤísla snímku, nikoli podle ÄŤasu). To má nevýhodu v tom, Ĺľe soubor se nedá pĹ™ehrát, pokud není úplný (nehodí se pro pouĹľití na internetu)</p><h4>MPEG-PS</h4><p>VnitĹ™nÄ› jde o popis prokládání video a audio toku do jednoho proudu dat. Je to ISO/IEC standard. Na rozdíl od AVI neobsahuje indexovou tabulku, ale je vnitĹ™nÄ› synchronizován ÄŤasovÄ›. <strong>UĹľívá se v prostĹ™edí, kde je zaruÄŤena bezchybnost pĹ™enosu dat (DVD-Video</strong>). PĹ™i jeho tvorbÄ› byla hlavním poĹľadavkem jednoduchost pro snadnou implementaci v komerÄŤních zaĹ™ízeních. Díky tomu je vyuĹľíván jako hlavní formát pro DVD video. Nevýhodou je, Ĺľe se pĹ™íliš nehodí pro editaci videa kvĹŻli své jednodušší struktuĹ™e. Soubory uĹľívají nÄ›kolika pĹ™ípon, nejÄŤastÄ›ji <strong>.mpg</strong>.</p><h4>MPEG-TS</h4><p>MPEG Transport Stream je specifikován ve standardu MPEG-2 Part 1. <strong>PouĹľívá se v prostĹ™edí, kde není zaruÄŤena bezchybnost pĹ™enosu dat (DVB, streamování po internetu)</strong>. ProtoĹľe je vnitĹ™nÄ› synchronizován ÄŤasovÄ›, je vhodný i pro digitální vysílání, kdy lze video zaÄŤít pĹ™ehrávat, aniĹľ by byl staĹľen celý soubor. Jinak o nÄ›m platí vše jako u MPEG-PS.</p><h4>Quick Time</h4><p>Firma Apple vyvinula formát souboru <strong>QuickTime</strong> jako pĹ™ímou konkurenci pro AVI od Microsoftu. PouĹľívá pĹ™íponu <strong>.mov</strong>. Na dobu svého vzniku to byl velmi dobĹ™e promyšlený formát, který pracuje s daty jako s atomy – rozdÄ›lí je na dále nedÄ›litelné bloky dat.</p><h4>Matroska</h4><p>Jedná se o nejnovÄ›jší druh otevĹ™eného formátu kontejneru, jeho soubory pouĹľívají pĹ™íponu <strong>.mkv</strong>. Popis vnitĹ™ní struktury je zaloĹľen na popularitÄ› jazyka XM. Umožňuje vnitĹ™nÄ› nést téměř jakákoli data (nejen video a audio), je uzpĹŻsoben i pro titulky, menu a další. Jeho hlavní výhodou jsou platformní otevĹ™enost a vnitĹ™ní propracovanost. Nevýhoda spoÄŤívá pĹ™eváĹľnÄ› v zatím chybÄ›jící podpoĹ™e u softwaru pro editaci.</p>', '2018-04-19 16:46:20', 0),
118(59, 256, 'POG', '10. Animovaná grafika', '<h1>Animovaná grafika. Animace snímek po snímku, dopoÄŤítaná animace, zvuky</h1><p>Flash je grafický vektorový program, momentálnÄ› ve vlastnictví spoleÄŤnosti Adobe (dĹ™íve Macromedia). PouĹľívá se pĹ™edevším pro tvorbu (pĹ™eváĹľnÄ› internetových) interaktivních animací, prezentací a her. RozšíĹ™ení Flashe na internetu pomohla malá velikost výsledných souborĹŻ, protoĹľe se uchovávají ve vektorovém formátu, a proto ve vÄ›tšinÄ› pĹ™ípadĹŻ vytlaÄŤily flashové bannery ty klasické, dĹ™íve pouĹľívané ve formátu GIF.</p><p>Flash má také vlastní implementovaný programovací jazyk ActionScript, který slouĹľí k rozvinutí všech moĹľností interaktivní animace a vývoji robustních aplikací, v aktuálních verzích je ActionScript pomÄ›rnÄ› vyspÄ›lý objektovÄ› orientovaný programovací jazyk.</p><h3>Flash exportuje soubory do dvou základních formátĹŻ:</h3><p><strong>.swf</strong> – v tomto formátu má soubor malou velikost, mĹŻĹľe být pĹ™ehrávaný ve webovém prohlíĹľeÄŤi, ale k jeho bÄ›hu je nutný pĹ™ehrávaÄŤ – Adobe Flash Player, který je volnÄ› ke staĹľení na stránkách spoleÄŤnosti.</p><p><strong>.exe</strong> – formát urÄŤený pro spouštÄ›ní ve Windows (není nutný další pĹ™ehrávaÄŤ), soubor má vÄ›tší velikost. Říká se mu také projektor, jelikoĹľ má tento soubor v sobÄ› implementovaný FlashPlayer.</p><p>Celoanimované weby najdou vyuĹľití pouze ve formÄ› propagace na kulturní nebo spoleÄŤenskou akci, kde není nutná kvalitní optimalizace. Ze stejného dĹŻvodu se nedoporuÄŤuje vytváĹ™et efektní animované navigace v technologii FLASH.</p><h4>Animovaná FLASH grafika na internetu:</h4><ul><li>internetové reklamní bannery</li><li>grafické upoutávky na www stránkách</li><li>animované záhlaví (hlaviÄŤka) webové prezentace (FLASH HEADER)</li><li>FLASH intro - animace na úvod webové prezentace</li><li>interaktivní reklamní hry</li><li>animované novoroÄŤní pĹ™ání</li><li>tutoriály, návody</li><li>animovaná schémata</li><li>kompletnÄ› animované webové prezentace</li></ul><h4>Výhody technologie FLASH</h4><ul><li>malá datová velikost výsledného SWF souboru</li><li>umožňuje pouĹľít i nestandardní písma, které nejsou na internetu pouĹľívány</li><li>umožňuje pouĹľít hudbu a zvukové efekty</li></ul><p><img src="https://i.froala.com/download/29d7481a4e99cb3bd5ff50ffb9d51617d0ee5366.PNG?1524156740" style="width: 579px;" class="fr-fic fr-dib"></p><p>V horní ÄŤásti se nachází menu s nabídkami.</p><p>V levé ÄŤásti <strong>(1)</strong> jsou <strong>nástroje</strong> a rozšíĹ™ené nástroje. RozšíĹ™ené nástroje se mÄ›ní podle moĹľností hlavního nástroje, který je vybraný.</p><p>ÄŚást oznaÄŤená <strong>2 </strong>se jmenuje ÄŤasová osa <strong>(Timeline</strong>). V této ÄŤásti probíhá pĹ™ehrávání animací a jsou zde uloĹľené jednotlivé snímky.</p><p><strong>Pracovní plocha (3)</strong> je samostatné prostĹ™edí, kam umisĹĄujeme jednotlivé prvky. To, co se nachází v bílém ÄŤtverci, bude i v samotné animaci.</p><p>Ve spodní ÄŤásti <strong>(4)</strong> se nachází <strong>vlastnosti</strong>, které se dají rozbalovat a schovávat. (Akce apod.)</p><p>V pravé ÄŤásti pracovní plochy jsou okna jako typ výplnÄ›, barva, barevný pĹ™echod apod.</p><h4>Animace<img src="https://i.froala.com/download/a5a0decc15938e28651b827ef4449b52824075e2.PNG?1524156755" style="width: 50px;" class="fr-fic fr-dii fr-fir"></h4><p>Flash nabízí dvÄ› moĹľnosti jak objekty rozhýbat. První a pracnÄ›jší je vytvoĹ™ení jednotlivých snímkĹŻ. KaĹľdý snímek kreslíme zvlášÄ¹Ä„. KaĹľdý snímek je tím pádem Key Frame a mĹŻĹľeme v nÄ›m dÄ›lat jakékoliv zmÄ›ny. Nevýhodou je velký výsledný soubor a namáhavá práce.</p><p>Druhý zpĹŻsob se jmenuje Tweening. Animace se dÄ›lá pomocí klíÄŤových snímkĹŻ. VytvoĹ™íme první a poslední snímek animace a program za vás dopoÄŤítá snímky mezi dvÄ›ma klíÄŤovými (Create Motion Tween). Je tak rychle vytvoĹ™en plynulý pohyb, který by jinak bylo velmi nároÄŤné animovat ruÄŤnÄ›. Oba dva zpĹŻsoby se dají kombinovat.</p><h4>Hudba a zvuky</h4><p>Zvuky do Flashe importujeme pĹ™es menu <strong>File/Import</strong>. Kompresi zvuku mĹŻĹľeme nastavit v knihovnÄ› kliknutím pravým tl. myši a moĹľností <strong>Properties</strong>. MĹŻĹľeme zvolit napĹ™. MP3 a na výbÄ›r máme z nÄ›kolika dalších nastavení, jako je <strong>Bitrat</strong>e a nebo <strong>Quality</strong>.</p><p>V menu v nabídce <strong>Window/Common Libraries/Sounds</strong> najdeme pĹ™edem pĹ™ipravené zvuky.</p><p>Zvuk v knihovnÄ› rozeznáme podle ikony malého reproduktoru pĹ™ed názvem.</p>', '2018-04-19 16:53:19', 2),
119(59, 257, 'POG', '11. ZákladnÄ‚Â pojmy poÄŤĂÂtaÄŤovĂ© grafiky', '<h1>Základní pojmy z poÄŤítaÄŤové grafiky</h1><h3>Rastrová grafika</h3><p>Obrázek je popsán pomocí jednotlivých bodĹŻ (pixelĹŻ). Body jsou uspoĹ™ádány do mĹ™íĹľky. KaĹľdý bod je urÄŤen polohou a barvou. Kvalitu urÄŤuje rozlišení a barevná hloubka. Ideální pro fotografie.</p><p><img src="https://i.froala.com/download/185b3af157c8e9f36db8ae925fb8b9fc9f98adaf.PNG?1524157134" style="width: 578px;" class="fr-fic fr-dib fr-fil"></p><p>Programy pro rastrovou grafiku: Adobe Photoshop, GIMP, Malování</p><h3>Vektorová grafika</h3><p>K popisu obrázku pouĹľívá pĹ™esnÄ› definovaných geometrických útvarĹŻ (body, pĹ™ímky, kĹ™ivky, atd.). Mapy, technické výkresy, poÄŤítaÄŤové animace.</p><p><img src="https://i.froala.com/download/1c4c32f6db84547c4d028d4eb4e64718a2600214.PNG?1524157162" style="width: 598px;" class="fr-fic fr-dib fr-fil"></p><p>Programy pro vektorovou grafiku: Corel Draw (soubory ve formátu CDR), Zoner Callisto (soubory ve formátu ZMF), PDF a další.</p><h3>Barevná hloubka</h3><p>Udává se poÄŤtem bitĹŻ zapotĹ™ebných k popisu konkrétní barvy. S vÄ›tší barevnou hloubkou je vyšší kvalita obrázku. 8 bitová, 16 bitová, 18 bitová, 24 bitová a 32 bitová</p><h3>Barevný model CMYK</h3><p>4 základní barvy (Cyan – azurová, Magenta – purpurová, Yellow – Ĺľlutá, blacK – ÄŤerná). Míchání skuteÄŤných barev. Bílou barvu získáme vypnutím všech barev.</p><h3>Barevný model RGB</h3><p>3 základní barvy (Red - ÄŤervená, Green - zelená, Blue - modrá) Míchání barev. Bílou barvu získáme smícháním 3 barev.</p><h3>GAMUT</h3><p>GAMUT je urÄŤitá podmnoĹľina barev. Na obrázku jsou vyznaÄŤeny všechny barvy. UvnitĹ™ obrazce jsou barvy vzniklé smíšením monochromatických barev, monochromatické barvy jsou na obvodu, modrými ÄŤísly jsou uvedeny pĹ™íslušné vlnové délky v nm. PĹ™i znázornÄ›ném zobrazení pomocí RGB (red, green, blue) jsme schopni vyjádĹ™it pouze barvy uvnitĹ™ trojúhelníku. DosaĹľitelná oblast barev se nazýván GAMUT. Bod oznaÄŤený D65 pĹ™edstavuje bílou barvu.</p><p><img src="https://i.froala.com/download/eda3510caee734c39e20d7b00ecd3f962371e37c.PNG?1524157194" style="width: 300px;" class="fr-fic fr-dib"></p><h3>Rozlišení, DPI</h3><p>Rozlišení obrázku udáváme v jednotkách DPI (dots per inch), tedy v poÄŤtu bodĹŻ na palec. Typická hodnota pĹ™i tisku na tiskárnÄ› je 300 DPI. Z rozmÄ›ru obrázku v pixelech a z hodnoty rozlišení pak vyplývá geometrická velikost obrázku. Obrázek s rozmÄ›ry 600 pixelĹŻ x 1200 pixelĹŻ bude mít geometrické rozmÄ›ry 2 palce x 4 palce.</p><p>Palec je 2,54 cm.</p><p>PĹ™e menším DPI by mÄ›l obrázek vÄ›tší geometrické rozmÄ›ry.</p><h3>Grafické formáty</h3><ol><li>Rastrové (bmp, jpg, gif, tiff, png) – popisují matici barevných bodĹŻ – bitmapu</li><li>Vektorové – popisují objekty v obraze pomocí pĹ™íkazĹŻ a rovnic.</li></ol><h3>Rastrové formáty:</h3><p><img src="https://i.froala.com/download/a1491fa5914cdd075dfab0b7d5e5d0a36b8e4161.PNG?1524157225" style="width: 560px;" class="fr-fic fr-dib fr-fil"></p><h3>Vektorové formáty:</h3><p>SVG (Scalable Vector Graphics)</p>', '2018-04-19 17:00:44', 4);
120INSERT INTO `articles` (`userID`, `articleID`, `category`, `title`, `content`, `timestamp`, `visits`) VALUES
121(58, 258, 'PVY', '11. PHP – dynamickĂ© stránky', '<h1>PHP</h1><p>PHP je skriptovací programovací jazyk, který vznikl v roce 1995 a jeho autorem je Rasmus Lerdorf. PouĹľívá se pĹ™edevším k programování dynamických webových stránek, webových aplikací a propojení stránek s databází. PHP je </p><p>nejrozšíĹ™enÄ›jší skriptovací jazyk pro web. Typickým vyuĹľitím PHP jsou napĹ™. formuláĹ™e, databáze uĹľivatelĹŻ, eshopy, redakÄŤní systémy.</p><p>Skripty jsou provádÄ›ny na stranÄ› serveru a k uĹľivateli je pĹ™enášen aĹľ jejich výsledek (na rozdíl od Javascriptu). Syntaxe jazyka je inspirována nÄ›kolika programovacími jazyky (Perl, C, Java). PHP není závislé na platformÄ› a vÄ›tšinou </p><p>lze kód pĹ™enášet mezi platformami bez jakýchkoliv úprav.</p><p><img src="https://i.froala.com/download/e8c922bc8cfc16c67b904ecef7b45f1e712cfd5c.png?1524157481" alt="OdeslanÄ‚ÂƒÃ‚Ë screenshot obrázek" class="fr-fic fr-dii"></p><h2>Vlastnosti PHP</h2><ul><li>Jazyk PHP je dynamicky typovaný, to znamená, Ĺľe datový typ promÄ›nné je vázán na hodnotu, nikoliv na promÄ›nnou.</li><li>ŘetÄ›zce lze v PHP zapsat 2 rĹŻznými zpĹŻsoby, a to:</li><li>uzavírat do uvozovek (pĹ™i vyhodnocení se provede nahrazení promÄ›nných uvnitĹ™)</li><li>uzavírat do apostrofĹŻ (nahrazuje se jen escape sekvence \\').</li><li>Pole jsou asociativní (ukládá se pár klíÄŤ – hodnota)</li></ul><h2>Výhody PHP</h2><ul><li>Rozsáhly soubor funkcí</li><li>Podpora mnoha databázových systémĹŻ</li><li>Podpora na hostingových sluĹľbách</li><li>Spousta kódĹŻ a projektĹŻ, které lze zdarma vyuĹľít (phpBB, WordPress atd.)</li><li>Svobodná licence</li></ul><h2>Nevýhody PHP</h2><ul><li>Nekonzistentní pojmenování funkcí (strpos(), strchr(), ale str_replace(), str_pad().)</li><li>Jazyk podporuje výjimky, ale knihovna je pouĹľívá jen zĹ™ídka</li><li>Slabší podpora Unicode</li><li>Ve standardní edici chybí ladící nástroj</li></ul><h2>Základy syntaxe</h2><p>Celý kód musí být oznaÄŤen dvojicí otazníkĹŻ a menšítka:</p><p><img src="https://i.froala.com/download/6042b76cf9861d53a25433943eff11548e10ba6d.png?1524157555" alt="OdeslanÄ‚ÂƒÃ‚Ë screenshot obrázek" class="fr-fic fr-dii"></p><p>Jednotlivé pĹ™íkazy jsou oddÄ›leny stĹ™edníkem.</p><p><img src="https://i.froala.com/download/37dd8f1c33157012ccc803c8d3cda7278af73924.png?1524157535" alt="OdeslanÄ‚ÂƒÃ‚Ë screenshot obrázek" class="fr-fic fr-dii"></p><p>KomentáĹ™e mohou být v PHP jednoĹ™ádkové nebo víceĹ™ádkové a pouĹľívají se na nÄ› znaky "//"</p><p>(dvÄ› lomítka), "#" (mĹ™íĹľka) a dvojice "/*" a "*/"</p><h2>PromÄ›nné</h2><p>Na rozdíl od mnoha jiných jazykĹŻ se promÄ›nné v PHP urÄŤují pĹ™i pĹ™iĹ™azení, coĹľ velice zkracuje a zjednodušuje kód, zároveň ale mĹŻĹľe být takový kód pro zaÄŤáteÄŤníky matoucí a nepĹ™ehledný.</p><p>V prĹŻbÄ›hu kódu mĹŻĹľe promÄ›nná mÄ›nit svĹŻj typ (tzv. pĹ™etypování). ÄŚasto se tak dÄ›je napĹ™íklad výsledkem nÄ›jakého výpoÄŤtu. KaĹľdá promÄ›nná musí mít jednoznaÄŤný název.</p><p> Ten v PHP zaÄŤíná znakem dolaru($) a pokraÄŤuje (bez mezery) nÄ›jakým pojmenováním. První znak toho pojmenování musí být buÄŹ písmeno a-z nebo podtrĹľítko. Nesmí to být ÄŤíslo ani nic jiného. </p><p>Názvy promÄ›nných v PHP rozlišují mezi malými a velkými písmeny, takĹľe pozor na to. Praxe bývá vÄ›tšinou taková, Ĺľe se promÄ›nné píší malými písmeny. </p><p>V názvech promÄ›nných mĹŻĹľete pouĹľívat ÄŤeské znaky vÄŤetnÄ› diakritiky, běžnÄ› se to ale moc nedÄ›lá. Desetinná ÄŤísla se zadávají s teÄŤkou, ne s ÄŤárkou. ŘetÄ›zce se uzavírají do uvozovek nebo do apostrofĹŻ.</p><p><img src="https://i.froala.com/download/68b5f825c38302f82bf64b134cf0907b16f0a817.png?1524157415" alt="OdeslanÄ‚ÂƒÃ‚Ë screenshot obrázek" class="fr-fic fr-dii"></p><p><img src="https://i.froala.com/download/ac61848ace5e3adb0a542ba1d44e180435271ed4.png?1524156605" style="width: 700px;" class="fr-fic fr-dib fr-fil"></p><h2>Pole</h2><p>V PHP je kromÄ› základních datových typĹŻ k dispozici i datový typ pole. To je speciální</p><p>struktura, která mĹŻĹľe v jedné promÄ›nné obsahovat sadu hodnot. Pole má prvky a kaĹľdý prvek</p><p>má index (klíÄŤ) a hodnotu.</p><p><img src="https://i.froala.com/download/2605a073d74d071b23a5ab56fc614995d0b59d4c.png?1524156697" style="width: 518px;" class="fr-fic fr-dib fr-fil"></p><p>KaĹľdý prvek v poli má teÄŹ svoji hodnotu (napĹ™. "Petr") a také svĹŻj index (ÄŤíslo podle poĹ™adí).</p><p>První prvek má index 0!</p><p>NÄ›kdy mĹŻĹľe ale být vhodnÄ›jší rozlišit od sebe prvky pole Ĺ™etÄ›zcem, ÄŤímĹľ vznikne tzv. asociativní pole.</p><p><img src="https://i.froala.com/download/1203e27bc4d849e6408a10939b958123a0269077.png?1524156748" style="width: 389px;" class="fr-fic fr-dib fr-fil"></p><p>Jako index pro prvky teÄŹ neslouĹľí vygenerovaná ÄŤísla, ale námi zvolený Ĺ™etÄ›zec. Takové pole je v mnoha </p><p>pĹ™ípadech pĹ™ehlednÄ›jší a usnadňuje nám práci s ním.</p><p>Pole mohou být také vícerozmÄ›rná. Takové pole mĹŻĹľe mít na kterémkoliv svém prvku</p><p>vloĹľené další pole. Jako pĹ™íklad je moĹľné uvést šachovnici.</p><p><img src="https://i.froala.com/download/63a1bb5b058d0ea9b2b291b755cbf1d1fe08db0b.png?1524156881" style="width: 300px;" class="fr-fic fr-dib fr-fil"></p><h2>Základní pĹ™íkazy</h2><h3>ECHO</h3><p>Echo uĹľivateli vytiskne 1 nebo více Ĺ™etÄ›zcĹŻ.</p><p>Pomocí pĹ™íkazu echo mĹŻĹľeme vkládat i HTML tagy.</p><p><img src="https://i.froala.com/download/c486c7dc02719f2d87758b79d8dec3cf0186dbf8.png?1524157049" style="width: 300px;" class="fr-fic fr-dib fr-fil"></p><h3>IF</h3><p>Podmínky fungují v tom nejjednodušším pĹ™ípadÄ› tak, Ĺľe nejprve je vyhodnocen urÄŤitý výraz.</p><p>Je-li výraz pravdivý, provede se pĹ™íkaz. PHP má pro podmínku klíÄŤové slovo if.</p><p><img src="https://i.froala.com/download/1b2564bbd21c7bd4edd2d489a2dccadd17547dcd.png?1524157098" style="width: 553px;" class="fr-fic fr-dib fr-fil"></p><p>K podmínce je moĹľné pĹ™idat ELSE vÄ›tev, která se provede, pokud podmínka není splnÄ›na.</p><p><img src="https://i.froala.com/download/65eb192ac3bb7b691aab814e2460fcd114c2ad7c.png?1524157142" style="width: 720px;" class="fr-fic fr-dib fr-fil"></p><p>Známe ještÄ› jednu formu pĹ™íkazu if. Její rozšíĹ™ení spoÄŤívá v tom, Ĺľe zavádí klíÄŤové slovo elseif a program tak mĹŻĹľe reagovat na nÄ›kolik podmínek za sebou.</p><p><img src="https://i.froala.com/download/9cd3815153af94f9182c7d9a50f9a8e49242d11e.png?1524157233" style="width: 540px;" class="fr-fic fr-dib fr-fil"></p><h3>SWITCH</h3><p>ÄŚasto potĹ™ebujeme opakovanÄ› vyhodnocovat stejný výraz a podle jeho hodnoty provést</p><p>odpovídající akci ve skriptu. K tomu mĹŻĹľe slouĹľit pĹ™íkaz if, nebo má PHP pĹ™íkaz switch.</p><p><img src="https://i.froala.com/download/73082d0e8ae576c4bfc470434d1460a26417d797.png?1524157254" style="width: 251px;" class="fr-fic fr-dib fr-fil"></p><h3>WHILE</h3><p>Cyklus s podmínkou na zaÄŤátku testuje výraz, a pokud výraz platí, provádí pĹ™íkaz nebo sadu</p><p>pĹ™íkazĹŻ. Odpovídající slovní vyjádĹ™ení je: Zatímco platí výraz, proveÄŹ pĹ™íkaz.</p><p>V PHP se pouĹľije jazyková konstrukce while.</p><p><img src="https://i.froala.com/download/cc235a6b05cb69078294f386c98035c283e5b963.png?1524157319" style="width: 474px;" class="fr-fic fr-dib fr-fil"></p><h3>DO</h3><p>Cyklus s podmínkou na konci funguje tak, Ĺľe se nejprve minimálnÄ› jednou provede tÄ›lo cyklu</p><p>a teprve potom se testuje podmínka. ÄŚesky bychom Ĺ™ekli: ProveÄŹ pĹ™íkaz, dokud platí výraz.</p><p><img src="https://i.froala.com/download/c7a59401915be1986889ab1df9de80ed498c8399.png?1524157335" style="width: 420px;" class="fr-fic fr-dib fr-fil"></p><h3>FOR</h3><p>Na rozdíl od smyÄŤky s podmínkou, kde není pĹ™edem jisté, kolikrát se daná smyÄŤka bude</p><p>opakovat, má smyÄŤka s parametrem jinou filozofii. VÄ›tšinou (ne však vĹľdy) má takzvaný</p><p>parametr smyÄŤky, který urÄŤuje poÄŤet opakování celého cyklu.</p><p><img src="https://i.froala.com/download/5f2c0bd9e5a252718200acbb87e8efd6d6ab00d6.png?1524157347" style="width: 693px;" class="fr-fic fr-dib fr-fil"></p>', '2018-04-19 17:06:41', 9),
122(58, 259, 'PVY', '12. SQL – databázovÄ‚Ë jazyk, pĹ™ĂÂkazy, syntaxe a pouĹľitÄ‚Â.', '<h1>SQL</h1><p>SQL - strukturovaný dotazovací jazyk. SQL je tzv. jazyk deklarativní. Zatímco u imperativních jazykĹŻ poÄŤĂÂtaÄŤi vlastnÄ› Ĺ™íkáme krok po kroku, co má udÄ›lat, u jazykĹŻ deklarativních pouze Ĺ™íkáme co má být výsledkem a jiĹľ nás nezajímá, jak </p><p>tohoto výsledku poÄŤítaÄŤ dosáhne. Díky tomu jsou databázové dotazy zjednodušeny na pĹ™íkaz typu &quot;VraĹĄ mi 10 uĹľivatelĹŻ s nejvyšším hodnocením&quot;. Databáze takový dotaz pochopí, rozloĹľí si ho na nÄ›jaké</p><p>své instrukce a tak jej zpracuje. Nám poté opravdu vrátí výsledek, aniĹľ bychom tušili, jak k nÄ›mu došla.</p><h2>PĹ™íkazy</h2><p><strong>SELECT</strong></p><p>Základní pouĹľití</p><p>PĹ™íkaz <strong>SELECT</strong> slouĹľí k získání dat z tabulky nebo pohledu v poĹľadované podobÄ›.</p><p>Získání všech Ĺ™ádkĹŻ a sloupcĹŻ z tabulky</p><p><strong>SELECT * FROM</strong> Person.Contact</p><p>Vrací všechny všechny Ĺ™ádky a sloupce (*) z tabulky Person.Contact (Person je schéma do</p><p>kterého tabulka Contact patĹ™í, je-li tabulka v jiném schématu neĹľ dbo, je tĹ™eba uvádÄ›t v jejím</p><p>názvu toto schéma)</p><p>Získání všech Ĺ™ádkĹŻ a vybraných sloupcĹŻ z tabulky</p><p>SELECT FirstName, LastName FROM Person.Contact</p><p>Vrací všechny Ĺ™ádky z tabulky, ale jen zvolné sloupce</p><p>Aplikace filtru na vracené Ĺ™ádky</p><p><strong>SELECT * FROM Person</strong>.Contact WHERE Title = &#39;Mr.&#39;</p><p>Vrací pouze Ĺ™ádky, kde hodnota sloupce Title je rovna Ĺ™etÄ›zci &#39;Mr.&#39; Podmínky lze seskupovat</p><p>logickými operátory (AND, OR, NOT)</p><p>SELECT * FROM Person.Contact WHERE Title = &#39;Mr.&#39; AND Suffix = &#39;Jr.&#39;</p><p>Práce s Ĺ™etÄ›zci v podmínce</p><p>Pokud potĹ™ebujeme pouĹľít zástupné symboly v Ĺ™etÄ›zci, musíme pouĹľít klíÄŤové slovo LIKE</p><p>SELECT * FROM Person.Contact WHERE Title NOT LIKE &#39;M%&#39;</p><p>Dotaz vrací všechny Ĺ™ádky z dané tabulky, kde ve sloupci Title není (NOT) Ĺ™etÄ›zec zaÄŤínající</p><p>písmenem M, které je následované 0-n libovolnými symboly.</p><ul><li>% - 0..n libolných symbolĹŻ</li><li>_ - 1 libolný symbol</li><li>[abc] - mnoĹľina symbolĹŻ (aplikován 1x)</li><li>[^abc] -všechny symboly, kromÄ› urÄŤených (aplikován 1x)</li></ul><p>SELECT * FROM Person.Contact WHERE ContactID &lt; 10</p><p>Vrací Ĺ™ádky, kde je ContactID &lt; 10</p><p><img src="https://i.froala.com/download/6216518ba3e4f8808d2a8db9074c1ec17e39acbd.png?1524158899" alt="OdeslanÄ‚ÂƒÃ‚Ë screenshot obrázek" class="fr-fic fr-dii"></p><p><img src="https://i.froala.com/download/4c54bb3fd20609d336aba37c93407c7dbc4759ee.png?1524158809" alt="OdeslanÄ‚ÂƒÃ‚Ë screenshot obrázek" class="fr-fic fr-dii"></p><p><img src="https://i.froala.com/download/362ea4f12402f5b8e77150e43dd123026f2ddde7.png?1524158858" alt="OdeslanÄ‚ÂƒÃ‚Ë screenshot obrázek" class="fr-fic fr-dii"></p>', '2018-04-19 17:30:57', 4);
123
124-- --------------------------------------------------------
125
126--
127-- Table structure for table `chat`
128--
129
130CREATE TABLE IF NOT EXISTS `chat` (
131 `msgID` int(11) NOT NULL AUTO_INCREMENT,
132 `userID` int(11) NOT NULL,
133 `msg` text CHARACTER SET utf8 COLLATE utf8_czech_ci NOT NULL,
134 `timestamp` timestamp NOT NULL DEFAULT CURRENT_TIMESTAMP,
135 PRIMARY KEY (`msgID`)
136) ENGINE=MyISAM DEFAULT CHARSET=utf8 AUTO_INCREMENT=508 ;
137
138--
139-- Dumping data for table `chat`
140--
141
142INSERT INTO `chat` (`msgID`, `userID`, `msg`, `timestamp`) VALUES
143(507, 57, 'Laci?', '2018-04-19 23:24:21'),
144(505, 1, 'ok, je to hotovÄ‚Ë :D', '2018-04-19 22:02:17'),
145(506, 1, 'random marcel při kliknutàvlevo dole na uživatele :D', '2018-04-19 22:02:39'),
146(486, 1, 'vlevo dole', '2018-04-19 21:45:18'),
147(487, 48, 'login?', '2018-04-19 21:45:29'),
148(488, 1, 'ne, jméno uživatele', '2018-04-19 21:45:38'),
149(489, 48, 'ajo', '2018-04-19 21:45:43'),
150(490, 1, 'možná bych mohl co... :D', '2018-04-19 21:46:00'),
151(491, 1, 'cena uĹľ je ohranej', '2018-04-19 21:46:06'),
152(492, 48, 'hod tam moju fotecku', '2018-04-19 21:46:27'),
153(493, 1, 'jakou :D', '2018-04-19 21:46:36'),
154(494, 1, 'ale spÚ marcela stejnak, aby to hmm k tomu sedělo', '2018-04-19 21:46:59'),
155(495, 48, 's brylkama', '2018-04-19 21:47:24'),
156(496, 1, 'počkej, ty seš marcel? :D :D', '2018-04-19 21:47:39'),
157(504, 48, 'pri nejhorsim to dame tu', '2018-04-19 21:56:57'),
158(503, 48, 'Kdo to bude jeste davat na hosting?', '2018-04-19 21:56:09'),
159(502, 1, 'ok ju tam dám teda ještě :D', '2018-04-19 21:48:21'),
160(501, 48, 'suprise :DD', '2018-04-19 21:48:18'),
161(500, 1, 'lol :D', '2018-04-19 21:48:12'),
162(499, 48, ':D', '2018-04-19 21:48:07'),
163(498, 1, 'tu jsem právě myslel no :D', '2018-04-19 21:48:06'),
164(497, 48, 'je na fb', '2018-04-19 21:47:44'),
165(485, 48, 'a kde je john cena?', '2018-04-19 21:45:09'),
166(484, 48, 'luxus', '2018-04-19 21:44:59'),
167(483, 1, 'nemám dat pryč toho Jona Cenu a dat tam radši taky Hmm? ještě i s Marcelovou fotkou :D', '2018-04-19 21:44:50'),
168(482, 48, 'jdu to skusit :D', '2018-04-19 21:41:45'),
169(481, 1, 'DONE', '2018-04-19 21:41:10'),
170(480, 48, '774110399', '2018-04-19 21:40:48'),
171(479, 1, 'je to jenom v alertu :D', '2018-04-19 21:40:33'),
172(478, 46, 'Jako dávat dobrovolnÄ› ÄŤĂÂslo na internet? Good luck with that :-P', '2018-04-19 21:40:24'),
173(477, 48, 'GN', '2018-04-19 21:39:47'),
174(476, 1, 'a jakÄ‚Ë je to ÄŤĂÂslo? :D', '2018-04-19 21:39:31'),
175(475, 46, 'Well.. GN', '2018-04-19 21:38:01'),
176(474, 1, 'ok', '2018-04-19 21:37:14'),
177(473, 49, 'Až po třech', '2018-04-19 21:37:10'),
178(471, 1, 'takĹľe teda na 3 pokusy jo', '2018-04-19 21:36:28'),
179(472, 1, 'nemám to dat rovnou? :D', '2018-04-19 21:36:35'),
180(470, 1, 'já jsem tam dal do alertu, kdyĹľ dáš špatnÄ‚Ë heslo, tak Ĺľe to napÚe "Chym se zlobÄ‚Â!!" a zavrÄŤĂ ta fotka :D', '2018-04-19 21:36:19'),
181(469, 46, 'Chym s tÄ‚Âm souhlasÄ‚Â :D', '2018-04-19 21:35:46'),
182(468, 46, 'A Ĺľe mu majĂ zavolat pro podporu', '2018-04-19 21:35:29'),
183(441, 48, 'ja to tam naladuju', '2018-04-19 21:31:28'),
184(442, 48, 'dej mi hcvilku', '2018-04-19 21:31:32'),
185(443, 48, 'ted jsem vysel ze sprchy :D', '2018-04-19 21:31:40'),
186(444, 1, 'už jsem to našel, to udělám', '2018-04-19 21:31:47'),
187(445, 48, 'uz', '2018-04-19 21:32:00'),
188(446, 48, 'skus to', '2018-04-19 21:32:05'),
189(447, 46, 'http://helpdesk-martinpetr276879252.codeanyapp.com/audios/hmm.mp3', '2018-04-19 21:32:29'),
190(448, 48, 'topp :D', '2018-04-19 21:32:36'),
191(449, 1, ':D nice', '2018-04-19 21:32:40'),
192(450, 46, 'wait what', '2018-04-19 21:32:47'),
193(451, 46, 'Já to vidÄ‚Âm Ä‚ÅŸplnÄ› stejnÄ› :D', '2018-04-19 21:32:51'),
194(452, 1, 'musÚ si refreshnout', '2018-04-19 21:32:57'),
195(453, 48, 'reload', '2018-04-19 21:32:59'),
196(454, 48, 'shift + f5 :D', '2018-04-19 21:33:06'),
197(455, 46, 'true', '2018-04-19 21:33:14'),
198(456, 1, 'hmm', '2018-04-19 21:33:21'),
199(457, 48, 'hmm', '2018-04-19 21:33:24'),
200(458, 1, 'ještě něco bylo potřeba?', '2018-04-19 21:33:26'),
201(459, 48, 'me duno', '2018-04-19 21:33:42'),
202(460, 1, 'takĹľe asi DONE :D', '2018-04-19 21:33:56'),
203(461, 49, 'Jsem tu!', '2018-04-19 21:34:05'),
204(462, 46, 'Svitek ještÄ› bojuje s PeĹĄovÄ‚Ëm searchem :D', '2018-04-19 21:34:15'),
205(463, 48, 'zitra musime zapnout zvuk tabule', '2018-04-19 21:34:18'),
206(464, 1, 'rozhodnÄ› no', '2018-04-19 21:34:24'),
207(465, 46, 'Ještě Laci', '2018-04-19 21:35:09'),
208(466, 1, 'no', '2018-04-19 21:35:22'),
209(467, 46, 'Dej z prdele, že když někdo 3x zadá špatné heslo, tak se objevàjeho telefon :D', '2018-04-19 21:35:23'),
210(396, 57, 'Já tu ještě chvilku budu, nenàto vůbec responzivnàxD', '2018-04-19 21:06:52'),
211(440, 46, 'Jako samotné msg_text nenàdefinováno, pokud jsem viděl dobře', '2018-04-19 21:31:17'),
212(439, 46, 'Protože jsem neviděl, že by se to přidávalo :D', '2018-04-19 21:30:25'),
213(438, 1, 'ajo', '2018-04-19 21:30:18'),
214(437, 46, 'ŘĂÂkám, Ĺľe jsem to oddÄ›lal', '2018-04-19 21:30:15'),
215(436, 1, 'furt nejde', '2018-04-19 21:30:03'),
216(435, 1, 'http://helpdesk-martinpetr276879252.codeanyapp.com/audios/hmm.mp3', '2018-04-19 21:30:00'),
217(434, 46, 'hmm', '2018-04-19 21:29:41'),
218(429, 1, 'overflow-wrap: break-word;\nword-wrap: break-word;\n-------\ntyhle dvÄ› css atributy jsou potĹ™eba dat tĂ© zprávÄ› jenom, tak to tomu dejte nÄ›kdo, já nemĹŻĹľu najÄ‚Ât kde to má definovanej styl', '2018-04-19 21:23:04'),
219(430, 46, 'Vyzkoušej to Laci', '2018-04-19 21:28:20'),
220(431, 46, 'WTF', '2018-04-19 21:28:25'),
221(432, 46, 'TeÄŹ ten styl nenÄ‚Â, protoĹľe jsem nevidÄ›l, Ĺľe to postuje zprávu', '2018-04-19 21:29:08'),
222(433, 1, 'btw přidal jsem teda enter na login a register', '2018-04-19 21:29:23'),
223(428, 1, 'napadlo mÄ› to zremixovat :D', '2018-04-19 21:13:59'),
224(419, 1, 'a otevĹ™ĂÂt ve vÄ‚Âce záloĹľkách naráz, z toho vznikne Ä‚ÅŸplnÄ› beat :D', '2018-04-19 21:12:55'),
225(420, 46, 'Uděláš z toho muziku? :D', '2018-04-19 21:13:14'),
226(421, 57, 'asda', '2018-04-19 21:13:27'),
227(422, 57, 'asdasda', '2018-04-19 21:13:38'),
228(423, 57, 'asdads', '2018-04-19 21:13:43'),
229(424, 46, 'dudududu', '2018-04-19 21:13:53'),
230(425, 57, 'Jo no :D', '2018-04-19 21:13:55'),
231(426, 46, 'dududu', '2018-04-19 21:13:57'),
232(427, 48, 'hmm', '2018-04-19 21:13:58'),
233(397, 48, 'ale na chat ser', '2018-04-19 21:07:08'),
234(398, 1, 'všiml jsem si, když jsem zkoušel v chromu dat v konzoli jak to vypadá na mobilu :D', '2018-04-19 21:07:13'),
235(399, 57, 'na chat seru', '2018-04-19 21:07:15'),
236(400, 48, 'responzivnejsi uz nebude', '2018-04-19 21:07:16'),
237(401, 48, 'good', '2018-04-19 21:07:21'),
238(402, 46, 'OMG hoši', '2018-04-19 21:07:27'),
239(403, 48, 'Co je?', '2018-04-19 21:07:37'),
240(404, 1, 'Hmm?', '2018-04-19 21:07:38'),
241(405, 46, 'Já si chci pĹ™eÄŤĂÂst zprávy nahoĹ™e, tak nespamujte :-(', '2018-04-19 21:07:39'),
242(406, 48, 'pica si to precti v databazi neee?', '2018-04-19 21:07:54'),
243(407, 48, 'hmmm', '2018-04-19 21:07:57'),
244(408, 1, ':D', '2018-04-19 21:08:00'),
245(409, 46, 'Hmm', '2018-04-19 21:08:23'),
246(410, 1, 'http://helpdesk-martinpetr276879252.codeanyapp.com/audios/hmm.mp3', '2018-04-19 21:08:50'),
247(411, 1, 'chtělo by to word-wrap', '2018-04-19 21:09:01'),
248(412, 46, 'Tak word-wrap vesměs je, ne?', '2018-04-19 21:10:05'),
249(413, 46, 'Jen musÚ dát mezernÄ‚Âk/ enter', '2018-04-19 21:10:12'),
250(414, 1, 'no ale když pošleš nějakej link třeba', '2018-04-19 21:10:26'),
251(415, 57, 'Tady by to chtělo věcàxD', '2018-04-19 21:10:46'),
252(416, 1, 'ale tak to je nÄ›jaká jedna css property, to zkusÄ‚Âm najÄ‚Ât', '2018-04-19 21:11:00'),
253(417, 1, 'ale prvnÄ› udÄ›lám to s tÄ‚Âm enterem asi', '2018-04-19 21:11:09'),
254(418, 1, 'nejlepšàsi je dát\n/audios/hmm.mp3\nna autoplay :D :D', '2018-04-19 21:11:42'),
255(395, 1, 'ještě bych přidal ten login pomocàenteru, kdyžtak to udělám já teda', '2018-04-19 21:06:33'),
256(394, 46, 'Jojo, Svit napřed dodělá css', '2018-04-19 21:06:06'),
257(393, 57, 'Jo jo', '2018-04-19 21:06:06'),
258(392, 1, 'Budete to dávat na tu endoru ne?', '2018-04-19 21:05:56'),
259(391, 46, 'Vyčištěno', '2018-04-19 21:04:56');
260
261-- --------------------------------------------------------
262
263--
264-- Table structure for table `comments`
265--
266
267CREATE TABLE IF NOT EXISTS `comments` (
268 `commentID` int(11) NOT NULL AUTO_INCREMENT,
269 `articleID` int(11) NOT NULL,
270 `userID` int(11) NOT NULL,
271 `rating` tinyint(3) unsigned NOT NULL,
272 `text` text CHARACTER SET utf8 COLLATE utf8_czech_ci NOT NULL,
273 `timestamp` timestamp NOT NULL DEFAULT CURRENT_TIMESTAMP,
274 PRIMARY KEY (`commentID`)
275) ENGINE=MyISAM DEFAULT CHARSET=utf8 AUTO_INCREMENT=21 ;
276
277--
278-- Dumping data for table `comments`
279--
280
281INSERT INTO `comments` (`commentID`, `articleID`, `userID`, `rating`, `text`, `timestamp`) VALUES
282(3, 5, 46, 5, 'Blah Blah Blah', '2018-04-17 14:54:12'),
283(4, 5, 46, 3, 'dfsfsdfsfsdfsfsdfsfsdfdsdf', '2018-04-17 14:54:43'),
284(5, 5, 46, 3, 'sad', '2018-04-17 18:18:05'),
285(6, 5, 0, 3, 'dfsf', '2018-04-17 18:18:07'),
286(7, 6, 54, 3, 'Moc hezkÄ‚Ë koment', '2018-04-17 18:26:08'),
287(8, 6, 54, 3, 'asdasd', '2018-04-17 18:27:35'),
288(9, 6, 54, 3, 'asdasd', '2018-04-17 18:28:05'),
289(10, 19, 0, 3, 'asdasdsa', '2018-04-18 16:47:42'),
290(11, 5, 49, 3, 'GAY', '2018-04-18 17:01:36'),
291(12, 53, 0, 1, 'rrrrRREEEEE', '2018-04-19 18:37:30'),
292(13, 204, 57, 3, 'Lorem ipsum dolor sit amet, consectetur adipiscing elit. Integer elementum quam nec neque consequat bibendum. Suspendisse et pellentesque dui. Vivamus tempus malesuada neque semper dignissim. Praesent dui felis, fringilla vel quam ut, varius vestibulum metus. Etiam nec ex quis diam tincidunt lobortis pretium quis dui. In hac habitasse platea dictumst. Etiam scelerisque dolor sit amet sapien molestie consequat. Curabitur malesuada eros maximus purus consectetur faucibus. Sed nec ex eget felis pellentesque elementum sed a magna. Phasellus aliquet mauris quis orci tincidunt, eu eleifend urna aliquam. Donec nec enim felis.', '2018-04-19 20:18:18'),
293(14, 204, 57, 5, 'Donec viverra risus a turpis vulputate, nec faucibus ex placerat. Phasellus elementum porta sem, eget viverra neque. Praesent eu lorem ut tortor euismod luctus id sed lacus. Duis tincidunt varius vehicula. Praesent erat orci, sollicitudin suscipit lacus id, consequat dignissim nulla. Morbi tincidunt metus et sapien elementum efficitur. Vestibulum venenatis eu massa vel suscipit.', '2018-04-19 20:18:32'),
294(15, 204, 57, 3, 'Ut quis ipsum egestas, sollicitudin felis eget, mattis dui. Fusce sed est vel lectus pulvinar accumsan. Cras euismod et ante ac aliquam. Donec cursus varius imperdiet. Curabitur felis nisi, semper et nisl id, blandit malesuada arcu. Nulla sit amet lorem felis. Phasellus hendrerit nisl nec tellus feugiat imperdiet. Donec nulla nisi, scelerisque sed justo ut, laoreet blandit risus. Mauris et dui placerat, pulvinar metus at, feugiat dui. Quisque ut est in metus porta auctor. Morbi sollicitudin mauris non malesuada semper. Praesent semper lacinia eleifend. Praesent laoreet scelerisque facilisis.', '2018-04-19 20:18:42'),
295(16, 230, 57, 4, 'Skr', '2018-04-19 20:29:01'),
296(17, 230, 57, 2, 'asdasdasdsad', '2018-04-19 20:29:14'),
297(18, 230, 57, 1, 'Ut quis ipsum egestas, sollicitudin felis eget, mattis dui. Fusce sed est vel lectus pulvinar accumsan. Cras euismod et ante ac aliquam. Donec cursus varius imperdiet. Curabitur felis nisi, semper et nisl id, blandit malesuada arcu. Nulla sit amet lorem felis. Phasellus hendrerit nisl nec tellus feugiat imperdiet. Donec nulla nisi, scelerisque sed justo ut, laoreet blandit risus. Mauris et dui placerat, pulvinar metus at, feugiat dui. Quisque ut est in metus porta auctor. Morbi sollicitudin mauris non malesuada semper. Praesent semper lacinia eleifend. Praesent laoreet scelerisque facilisis.', '2018-04-19 20:49:15'),
298(19, 270, 1, 5, '10/10', '2018-04-19 22:25:59'),
299(20, 270, 57, 5, 'TOP KEEEK', '2018-04-19 23:22:13');
300
301-- --------------------------------------------------------
302
303--
304-- Table structure for table `users`
305--
306
307CREATE TABLE IF NOT EXISTS `users` (
308 `userID` int(11) NOT NULL AUTO_INCREMENT,
309 `username` tinytext CHARACTER SET latin2 COLLATE latin2_czech_cs NOT NULL,
310 `hash` tinytext CHARACTER SET ascii COLLATE ascii_bin NOT NULL,
311 `salt` tinytext CHARACTER SET armscii8 COLLATE armscii8_bin NOT NULL,
312 `timestamp` timestamp NOT NULL DEFAULT CURRENT_TIMESTAMP,
313 `color` tinytext NOT NULL,
314 `rights` int(11) NOT NULL COMMENT '0:anonym, 1:pleb, 2:admin',
315 PRIMARY KEY (`userID`)
316) ENGINE=MyISAM DEFAULT CHARSET=utf8 AUTO_INCREMENT=63 ;
317
318--
319-- Dumping data for table `users`
320--
321
322INSERT INTO `users` (`userID`, `username`, `hash`, `salt`, `timestamp`, `color`, `rights`) VALUES
323(0, 'AnonymnĂ uĹľivatel', 'z', 'z', '2018-03-25 20:35:26', '#000000', 0),
324(49, 'mojeheslojeChym', '80227c411d87c2c41496c7a50b79c479341c0cf4c97e7915a0fd4d353aabed3b', '8966478384867680', '2018-04-16 12:01:08', '#00FF00', 2),
325(47, 'A', 'e2571f60390ffb3958f4c0de8350ed54473a43cf6b2179c7da40770c8562e443', '3046905027136307', '2018-04-15 12:42:47', '#ffffff', 1),
326(48, 'Halo', '38612ef0e83d243e51dadcc1b271ba04938a04ecc38512bb3ca856e66328580b', '1371484977840434', '2018-04-15 13:01:51', '#dd0000', 2),
327(46, 'Pepa', 'e0c747071a925b2fd9f75a1caefa71d8fd05a8b3122b630f5d2b676911d34534', '6127508045147030', '2018-04-15 09:34:08', '#e49c16', 2),
328(1, 'Tomlacko', '0dc2c9b074e8ec363522b8815fd39a43cdcb7bccd01d4bd54fd8121b4950a11b', '7051387760618408', '2018-04-15 00:56:08', '#fe650a', 2),
329(50, 'TestAccount', '3c5b8687ea3abfe11af503b206db85d61b6774abe1e158a45d81f2abd32aca5a', '7299703553499099', '2018-04-16 13:10:37', '#000000', 1),
330(51, 'TestAcc', '99909ef997d6561f814015a6931bd0251648bfba4f50c31f70ca556cce0e938b', '9014581755716634', '2018-04-16 16:06:31', '#000000', 2),
331(62, 'abc', 'cae7f6d2a791e5aac452c15586f4af94a7f4aae633ad8e479a559460b9d1b343', '1685504393162876', '2018-04-19 19:35:34', '#000000', 1),
332(53, 'Ha', '62a314bfa5cdb9dd20832ceeb202215f1dc682d98754f2a17b0d67f3924346b6', '1268651790279378', '2018-04-17 14:20:28', '#31f049', 1),
333(54, 'Svit', '85c57e74018d3302b193eee64c11d30e63220f7133cbb86b3938d4963adfb3b6', '8822635122519791', '2018-04-17 15:11:39', '#f46073', 2),
334(56, 'B', '42b4ace8b42a125d6fe95826648fd41bd1c5bc04b8675c615533ffe1b262c920', '5785126733626134', '2018-04-18 19:15:42', '#000000', 1),
335(57, 'svitecek', '879a49a626b7b2f64bb054929b1887c649f629c2ba686f2510bae820743d0357', '1518137723085567', '2018-04-18 19:17:04', '#33d283', 2),
336(58, 'Kryštof', '1fe6dcadfef228b47ca4f4f1a53b3dc9fae20a68d11986256267bd49dab76458', '7147837377574029', '2018-04-19 10:56:28', '#000000', 2),
337(59, 'Linda', '70a1194cd79487997aacaa1ed90c6eb3afa27294d1d57e71130132874c774dca', '1769771415639698', '2018-04-19 10:56:42', '#80ff00', 2),
338(60, 'kuba', '3f40f7c4863c4c27d3f4eecce5b9529cf4a7c1f157d856dc25912263b22ad91c', '5896108808266249', '2018-04-19 10:57:34', '#ff00ff', 2),
339(61, 'stety', '0e4d4fede60cf3b541bdb43a5c067b3536cfafb3d2b3011a6ac3f7270f6d4cbf', '5446746218591323', '2018-04-19 10:57:49', '#000000', 2);
340
341/*!40101 SET CHARACTER_SET_CLIENT=@OLD_CHARACTER_SET_CLIENT */;
342/*!40101 SET CHARACTER_SET_RESULTS=@OLD_CHARACTER_SET_RESULTS */;
343/*!40101 SET COLLATION_CONNECTION=@OLD_COLLATION_CONNECTION */;